Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Literární historik Martin C. Putna: Jak řešit problém s xenofobií? Výchovou

Praha /ROZHOVOR/ – Martin C. Putna se dostal do centra pozornosti, když ho prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem. Důvodem bylo jeho vystupování – a hlavně účast na pochodu homosexuálů, kde se svým transparentem „Katolické buzny zdraví Bátoru" protestoval proti extremi-smu. Zeman nakonec ustoupil a Putna tento týden převzal profesorský dekret z rukou ministra školství v demisi Petra Fialy. Při té příležitosti pozval všechny na pochod Prague Pride a varoval, že se ocitáme v době, kdy opět hrozí, že budou lidé za svou různorodost diskriminováni.

28.6.2013
SDÍLEJ:

Martin C. PutnaFoto: čtk

Rodina, které se narodila paterčata, musí místo hraček nakupovat zabezpečení bytu proti zápalným láhvím. Co můžeme jako společnost proti takovým jevům dělat?
Vykořenit tyto věci nikdy nejde úplně. V lidské povaze vždycky existovala tendence vinit nějaké skupiny, které se něčím vymykají, z obecných problémů. Je to takové to hledání obětních beránků 
a domněnka, že za všechny naše problémy někdo může. Stigmatizované skupiny se během historie mění – například v antice to byli křesťané. Když Římané neuspěli v nějaké válce, tak se pak říkalo: to je kvůli těm bezbožným křesťanům, tak jich pár hodíme lvům a bohové se zase usmíří. Dnešní doba má jiné skupiny a zdá se, že jednou 
z nich jsou Romové.

Můžeme tedy nějak zabránit takovým extrémům, jako je vyhrožování nemluvňatům?
Vykořenit problém úplně nejde, ale můžeme ho hodně zmírnit všeobecnou společenskou výchovou, to znamená vytvořit takové prostředí, kde bude stigmatizace některých skupin nepřijatelná. Politici a veřejné osobnosti se musí jasně distancovat od projevů rasismu.

Když jsme u politiků, zde šlo 
o historicky první paterčata 
v ČR. Premiér v demisi Petr Nečas poslal matce alespoň přání, zatímco Miloš Zeman, který sám sebe označuje za prezidenta dolních deseti milionů, událost zcela pominul. Měla by hlava státu při takovéto jedinečné události projevit podporu?
Kdyby to udělal v tuto chvíli, už by to bylo jen gesto. Teď je na to pozdě, měl to udělat hned. Nyní je ale příležitost k tomu, aby všichni politici vystoupili na obranu rodiny a jasně se distancovali od rasistických projevů.

Což zatím skoro nikdo neudělal.
Zjevně to nikoho nepálí.

Měla by vláda Miloše Zemana, respektive Jiřího Rusnoka využít mezičas svého působení 
k tomu, aby se s romskou problematikou začalo něco dělat?
To je vláda, která má od svého skutečného premiéra úplně jiné úkoly. Ale dříve či později budeme mít volby a já bych očekával od všech politických stran, že se tomuto problému budou výrazně věnovat a představí svůj způsob řešení. A tady je jedno jisté: žádný plán nebude úplně jednoduchý. Když bude někdo tvrdit, že vyřeší sociální problém, který je částečně zdrojem napětí, nebo dokonce zastaví rasismus, tak to bude nepravdivé. Je to práce na několik generací. Na jednu stranu se k tomu tedy politici musí postavit a říct, jaké mají plány, na druhou stranu pokud budou tvrdit, že to vyřeší rychle, tak lžou.

Takže je to běh na dlouhou trať, řekněme v řádu desetiletí.
Určitě. Mluvil jsem s romským malířem, aktivistou 
z Polska, který tam pracuje na konceptu vzdělávání dětí. To je to nejpodstatnější: nejde tady ani tak o nějaké zvýšení nebo snížení dávek, ale je potřeba vzdělávat děti a udržet je co nejdéle ve škole. To je jediný způsob. Jak mi říkal ten polský malíř: jsme na začátku budování naší vlastní tradice a identity. Bude to úkol na řadu generací.

Takže ve chvíli, kdy se pubertálnímu chlapci, který se vlastní vinou zraní, zdá jako adekvátní výmluva, že ho ztloukli Romové, jdeme zcela špatným směrem.
Určitě.

Po svém jmenování profesorem jste řekl, že je třeba, aby se občané této země zastávali i skupin a témat, i když se jich osobně netýkají, a přislíbil jste svou účast na Roma Pride. Myslíte, že takové pochody mohou na problém upozornit širokou veřejnost, nebo naopak spíše vyprovokovat extremisty?
Na tom se ukáže, kde Česká republika ve skutečnosti leží: jestli na Západě, nebo na Východě. To se přesně týká 
i problému gay pride, které na Západě nejsou žádný problém, ale na Východě ano. Kdyby se podařilo tradici etablovat jako něco, co bude patřit do společenského života Prahy, bude to znamenat, že na tom nejsme tak špatně. Uvidíme, kolik lidí na Roma Pride přijde, a to jak Romů, tak sympatizantů, a nakolik bude zapotřebí policie.

Martin C. PutnaTakže je to cesta?
Byl by to jeden ze způsobů, jak pokojnou cestou poukázat na to, že tu ta menšina existuje, má svou specifickou kulturu, netváří se, že je bez problémů, ale je součástí této společnosti. Jediné řešení je zkrátka najít způsob pozitivní integrace, kdy se lidé nebudou stydět za to, že jsou Romové. Koneckonců slovo pride znamená hrdost. V západních společnostech člověk nemá důvod se stydět za to, že je gay. Tady ale může mít problém s tím, že je Rom. Prvotně má tedy pochod znamenat: jsme tady, jsme Romové a jsme na to svým způsobem hrdí. Uvědomme si třeba, že Romové mají velmi silnou rodinnou tradici a soudržnost, což jim můžeme závidět. Netuším, jak to dopadne, ale tyto pochody by mohly být jednou z šancí, jak věci posunout kupředu.

Na mou další otázku už jste mi částečně odpověděl. Jsou podle vás Češi vysazenější na menšiny, než je obvyklé na Západě? Když jsem si vaše jméno zadala do Googlu, bylo z deseti odkazů dejme tomu pět negativních, čtyři neutrální a jeden pozitivní. Nepřipadá mi, že by na Západě bylo standardní, aby se takové věci, jako je sexuální orientace, takto silně promítaly do médií, komentářů a veřejného mínění vůbec.
To opravdu ne, ale také to nějakou dobu trvalo. Emancipace gay komunity zabrala několik generací a teprve dnes se sklízejí výsledky v té podobě, že když je někde ministr nebo premiér homosexuální, tak se to maximálně někde zmíní, ale není to žádné téma. Stálo to mnoho úsilí a ti lidé museli být stateční 
a postavit se útokům. Postupně to dospělo k současnému stavu, kdy homosexualita na Západě není žádný problém.

A na Východě?
Tam vidíme přitvrzování, v Rusku se vydávají nové 
a nové zákazy propagace homosexuality. Je trestný čin, když tam někdo řekne, že být gay je v pořádku. ČR je na pomezí a uvidíme, kam se dál budeme vyvíjet. Zatímco 
v případě gay komunity to vypadá, že jdeme západním směrem, u té romské to zatím zůstává otázka. Rozdíl je, že 
s gay komunitou nejsou spojeny žádné sociální problémy, i když samozřejmě někdo s tím může mít psychické a morální potíže. 
U romské komunity sociální a ekonomické problémy skutečně jsou a nestačí říct: Romové jsou fajn a je jedno, kdo má jakou barvu. Zvláště 
v některých oblastech prostě ten problém existuje a je třeba ho řešit ve všech rovinách, včetně té, že musíme vychovávat české děti a říct jim: ano, jsou tu Romové, jsou trošku jiní a co má být.

Když to tedy shrneme, jak se 
u nás od revoluce proměnil pohled na romskou menšinu?
Zhoršil se. Na jednu stranu tu vzniká romská elita, na internetu si třeba můžete pustit pořad, kde se představují úspěšní lidé z romské komunity – zpěváci, podnikatelé a další. Na druhou stranu se v minulé dekádě zhoršily sociální problémy, za což nikdo nemohl, a tam se rasistický podtext dostal do popředí. Na začátku 90. let toto vůbec nebylo společenské téma. Byl tu jeden romský poslanec za KSČM, a nikdo si ho nevšímal, nebyl nějaká kuriozita. Dneska je to otázka. Politické strany by 
v tomto směru už měly udělat nějaká gesta.

Autor: Michaela Koubová

28.6.2013
SDÍLEJ:
Místo vraždy ulice Slavíčkova u křižovatky se Sokolovskou ulicí.
AKTUALIZOVÁNO
15

Vražda v Jihlavě: Muž střílel po protijedoucím vozidle, řidička nepřežila

Letiště Schiphol v Amsterdamu, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
1

Na amsterdamské letiště vnikl muž s nožem, policie ho postřelila a zatkla

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Při bitkách mezi izraelskými vojáky a Palestinci čtyři Palestinci zahynuli

Izraelští vojáci zabili v pátečních přestřelkách čtyři Palestince a nejméně 150 dalších zranili. Palestinci pokračují už druhý týden v násilných protestech proti tomu, že americký prezident Donald Trump uznal Jeuzalém za izraelské hlavní město. 

Válcovny plechu ve Frýdku-Místku už patří polské společnosti Stalprodukt

Válcovny plechu ve Frýdku-Místku mají od pátečního večera nového majitele. Je jím polská společnost Stalprodukt, polský výrobce ocelí s vysokou přidanou hodnotou.

AKTUALIZOVÁNO

Rakouskou vládu vytvoří lidovci a svobodní, domluvili se

Rakouská lidová strana (ÖVP) a protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se po dvou měsících dohodly na uzavření vládní koalice. Informovala o tom agentura APA.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT