V klubovně Domova pro seniory Centra sociální pomoci města Litomyšl to žije. Senioři pod vedením temperamentní dámy na vozíku, jež vařívala v závodní kuchyni, právě připravili těsto na langoše, další strouhají sýr. „Paní vařívala pro celý Vertex, tak se nebojí zadělávat z kila mouky,“ chválí bývalou kuchařku pečovatelka a začíná smažit připravené placky.

Přítomní muži se netají tím, že přišli spíše ochutnat. Na plazmě hraje TV Šlágr a důchodci si notují známé písničky. „Vítejte v našem doupěti,“ říkají.

Deník.cz oslovil čtenáře, aby se podělili se svými zkušenostmi se stravováním v domovech důchodců:

Jídlo v domovech pro seniory bývá neochucené a bez nápadu, někdy i „nevábně vyhlížející“, stěžují si čtenáři se špatnými zkušenostmi. Ilustrační foto
Jídlo v domovech důchodců není zlé, lidé to vidí zkresleně, tvrdí zaměstnanci

Jeden přes druhého pak vyjmenovávají, co všechno tu dělají za aktivity: cvičí, trénují paměť, skládají puzzle i vyprané ponožky, ve středu mívají mši, ve čtvrtek jim chodí zpívat děti ze základní školy. „Také jsme tu měli karneval, módní přehlídku, nedávno jsme byli v cukrárně a předtím v kadeřnickém salonu,“ vyjmenovává jedna z žen. „Zahrál bych si zase fotbal, ale byly málo nafouknuté míče. A taky bych šel na pivo,“ říká na to vedle sedící muž. „Míče přihustíme a do hospody určitě půjdou rády i některé dámy,“ slibuje pečovatelka.

Muž rovněž popisuje, jak si procvičují jemnou motoriku tím, že se zavázanýma očima hádají, co drží za předměty. „Posledně mi dali hádat podprsenku. Poznal jsem ji, ale dalo mi to zabrat. Už jsem ji dlouho v ruce neměl,“ směje se.

Ředitelka Alena Fiedlerová prozrazuje, že klienti nejraději vaří, vyrábějí něco pro své blízké nebo pomáhají se skládáním prádla. „Chtějí dělat něco, co má smysl, a ne si třeba jen tak vystřihovat.“

Máme tu ledničku i obchod

V kuchyni to voní připravovaným hovězím vývarem a kuřecím plátkem s noky. Příprava obědu je v plném proudu. Na vše dohlíží vedoucí stravování Gabriela Hendrychová, jež sem téměř před třiceti lety nastoupila jako kuchařka. Připravuje jídelníček na dvanáct týdnů dopředu tak, aby respektoval sezónní produkty a také tradice. „O masopustu jsme smažili koblihy, na Velikonoce připravíme nádivku se zelenou natí. Až začnou zrát jahody, děláme z nich knedlíky, koláče, koktejly,“ vyjmenovává Hendrychová.

Vedoucí kuchyně Gabriela Hendrychová s kuchařkami.Vedoucí kuchyně Gabriela Hendrychová (uprostřed) s kuchařkami.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

Ředitelka vysvětluje, že jsou malé zařízení, a tudíž zvládají připravit jen jedno jídlo a k tomu diety. Klient si ale může pokrm odhlásit a vzít si rodinou nakoupené jídlo z ledničky, popřípadě si ho pořídit v obchodu na recepci. „Oproti stravě doma si polepší. Večer se odbývali pečivem a paštikou, tady mají každý den několik druhů čerstvého pečiva a třikrát týdně teplou večeři,“ popisuje Fiedlerová.

Pořádají také pravidelné stravovací komise. Vedoucí kuchyně se na ní ptá klientů, co jim chutnalo, co ne nebo co by si přáli uvařit. „Nedávno mi říkali, že je na ně červená řepa moc tvrdá, tak jsme přešli na jemně nakrouhanou řepu se zelím a všichni jsou spokojení,“ líčí Hendrychová. Zdejší senioři také nestojí o kyselé okurky, zavedli proto nakrájenou mrkev čtyř barev, jež oživí talíř. Úspěch mívá sladké jídlo, bývá každou středu a obvykle v neděli se pečou buchty nebo koláče.

Pečená kachna jako poslední přání

Snaží se o domáckou stravu, jež splňuje představy starší generace. „Cílem je, aby tu byli spokojení. Takže proč jim nedopřát prejt se zelím, když jsou z něho nadšení,“ přibližuje ředitelka.

Jak vysvětluje vedoucí sociální péče Olga Radimecká, zvláště v závěru života má jídlo především potěšit. Že klient nejí, nemusí znamenat, že nemá chuť, ale že má chuť na něco jiného. A tak mu zkoušejí nabízet všechno možné. Když jedna umírající paní přestala přijímat potravu, ptali se rodiny, co měla nejradši. Zjistili, že to byly obložené chlebíčky. „Začali jsme jí proto dávat čistý vývar na posilněnou a k tomu obložený chlebíček. Paní se rozjedla a žila spokojeně ještě přes měsíc,“ vypráví Radimecká. „Měli jsme také onkologickou pacientku v posledním stádiu. Ve čtvrtek si přála ještě si jednou pochutnat na kachně se zelím. V sobotu se nám vše podařilo zrealizovat, moc si pochutnala a v neděli zemřela,“ doplňuje.

V sociálních službách je moderní nutriční péče stále v plenkách, míní nutriční terapeut Martin Krobot:

Pro staré lidi bývá náročné se vyrovnat s osaměním, ztrátou blízkých vrstevníků či se u nich mohou objevit deprese. Občasný pokrm, který není v souladu s výživovými doporučeními, ale povzbudí na duchu, je to nejlepší, co můžeme udělat.
Podvyživení důchodci v domovech? Odborník: I nezdravé jídlo povzbudí na duchu

Pečlivě hlídají lidi ohrožené podvýživou. Pečovatelky zaznamenávají, jaké množství a čeho dotyčný snědl. Tím zjistí, co mu nejvíce chutná a kdy nejvíce jí. „Když toho nejvíce zkonzumuje ráno, posílíme snídaně,“ vysvětluje Hendrychová. S nutriční terapeutkou konzultuje každý týden jídelníček. „Ale když nějakého klienta nemůžeme rozjíst, jsme ve spojení průběžně,“ dodává.

Tajemství, proč se zdejšímu domovu pro seniory daří, spočívá podle ředitelky Fiedlerové i v tom, že se snaží zajistit zaměstnancům dobrou mzdu. Zdaleka to nebývá v této oblasti pravidlem. „Abyste měli dost peněz na kvalitní služby, musíte mít dobré vztahy se zřizovatelem, a ten si musí uvědomovat, že zařízení pro seniory je jeho a sídlí v něm jeho obyvatelé. Díky nim se tu v minulosti udělala spousta věcí, díky nim jsme my vystudovali. Náš zřizovatel, město Litomyšl, si to naštěstí uvědomuje,“ uzavírá spokojeně.

Jak jedí důchodci

Pro lidi v pokročilém věku bývá jídlo poslední velkou náplní dne, rituálem, radostí. Většina toho ale po odchodu do domovů pro seniory zmizí. Nepodílejí se na jeho přípravě, často si ho nemohou vybrat, „nemastná neslaná“ strava jim nechutná, nepřináší potěšení. I když mají jídla dost, leckdy trpí podvýživou. Existují však výjimky, domovy, kde vědí, že by jídlo mělo člověka nejen nasytit, ale i těšit. Deník.cz v novém seriálu Jak jedí důchodci mapuje dobré i špatné zkušenosti čtenářů a jejich blízkých se stravou pro seniory v různých typech domovů. Vaše náměty pište na zuzana.hronova@denik.cz.