Předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora RichtrováPředsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora RichtrováZdroj: se svolením Barbory RichtrovéJak vysvětluje v rozhovoru pro Deník.cz předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora Richtrová, vadí jim, že školští logopedi nemají dostatečné vzdělání. Spadají do resortu školství, a tedy nemají oprávnění na diagnostiku a terapii. Za řečovými vadami často nevidí závažné vývojové vady, zejména neurovývojové poruchy.

Proč klinickým logopedům vadí zavedení školských logopedů?
Uzákoněním nové profese školského logopeda částečně přejde zdravotnický obor do rukou pedagogů, kteří nejsou kompetentní k tomu, aby stanovili diagnózu a prováděli terapii. Nahraje to také všem podnikatelům, kteří si na volnou živnost zřizují poradenská zařízení a nabízejí logopedické služby bez oprávnění. Spousta dětí má daleko závažnější zdravotní problém, než se na první pohled zdá.

České děti mluví hůř a hůř. Ve škole tak mají problémy, rodiče proto raději volí odklady. Teď se však nabízí řešení - školští logopedové.
České děti mluví hůř, rodiče volí odklad. Změnit to mají školští logopedové

Takže to, že dítě zadrhává nebo špatně vyslovuje, může mít vážnější příčiny?
Ano. Kdo není dostatečně studovaný a zkušený, nepozná, že jde o závažnější problematiku. Pouze slyší, že děti špatně vyslovují hlásky, ale těžko odhalí příčinu. Může jít například o dyspraxii (porucha motorických funkcí – pozn. red.) nebo dysfázii, tedy vývojovou poruchu jazyka a podobně.

Hrozí pak, že se problém nevyřeší?
Pseudoodborník řeší jen artikulaci a cvičí s dětmi nějaké básničky či cviky na motoriku jazyka, což ale mnohdy nikam nevede. Časté odklady nejsou kvůli artikulaci, ale třeba kvůli dysfázii. Takové děti mají špatnou gramatiku, oslabený jazykový cit, chybný slovosled, nerozumí čtenému ani mluvenému slovu, mají oslabenou sluchovou paměť, komolí slova.

Nešlo by si jen vymezit pravomoci, co ještě může školský logoped a kdy už musí nastoupit klinický?
Nám by školští logopedi nevadili v poradenských zařízeních, pokud by nedělali diagnostiku a terapii, protože to je v rozporu se zdravotnickou legislativou. Školský logoped v poradně má zajistit správně nastavené vzdělávání a pokusit se odstranit druhotné obtíže, které se k základní diagnóze váží. Průšvih představují ti, kdo podnikají na volnou živnost a nemají školský ani zdravotnický postgraduál a bohužel nejsou za své „poradenství“ nijak právně zodpovědní.

Zakladatelka Soukromé kliniky Logo Ilona Kejklíčková rozmlouvá s malou pacientkou v ordinaci
Zápis do školy? Koktajícím dětem zvedněte sebevědomí, radí odbornice

Argumentem pro zřízení školských logopedů je také nedostatek těch klinických, na něž se čeká řadu měsíců.
Kvantitou bychom neměli nahrazovat kvalitu. Školský logoped jakožto speciální pedagog bude vždy mít motivaci dítě „něco naučit“, kdežto klinický logoped chce přijít na podstatu problému a nastavit terapii. Když se tlačí učením na nemoc, dětem se spíše ublíží.

I když vzniknou školští logopedi, tak odkladů neubude, protože v populaci stále bude 20 procent dětí, které budou mít geneticky dané onemocnění. Že se na ně podívá v pěti letech v poradně školský logoped, jim nepomůže. Tyto děti by potřebovaly speciálního pedagoga v každé mateřské a základní škole. Pomohlo by i zavedení přípravných ročníků při základních školách.

Veřejnost mívá zkreslené představy, co je prací logopeda. Co všechno ve skutečnosti děláte?
Každý si myslí, že pořád opakujeme nějaké básničky, ale to je prastarý mýtus. Logopedi pracují v nemocnicích na různých odděleních, například na oddělení následné péče, kde se staráme o lidi po úrazech, operacích či mozkových mrtvicích. Pracujeme i na novorozeneckém oddělení s miminky, které mají potíže s příjmem potravy, neboť i poruchy polykání patří do našeho oboru.

Jsme v týmu pro sluchové vady a poruchy, terapeuticky pracujeme s lidmi s kochleárními implantáty, s rozštěpy či poruchami hlasu. Logoped je i v rehabilitačních centrech, lázních a v soukromých ambulancích, kde pracujeme s dětskými pacienty s neurovývojovými poruchami, jako je vývojová dysfázie, dyspraxie, koktavost, ADHD nebo poruchy autistického spektra.

Výuka dětí pod dohledem logopedky. Ilustrační snímek
Ministerstvo chce zavést školské logopedy. Názory expertů se různí

Může neodborné zacházení s takovými dětmi napáchat víc škody než užitku?
Ano. Kolem osmdesáti procent dětí s neurovývojovými poruchami má emoční a sociální problémy. Celkově jsou plašší, citlivější, mívají kombinaci poruch. Když se s nimi nezachází tak, jak zrovna potřebují, existuje významné riziko vzniku poruch chování či emocí. Špatně používají jazyk jako systém, nejsou tudíž pochopeni a zažívají posměch, šikanu. Tím pádem se raději stáhnou z kontaktu, ačkoliv po sociálním kontaktu touží.