Podle znojemského památkáře Jana Kozdase tak vrcholí víc než dvacetileté úsilí. „K zapsání Louky mezi národní kulturní památky jsou dva hlavní důvody. Jednak je to přímo učebnice stavebních slohů, protože zejména v klášterním kostele najdeme pestrou škálu od románského přes ranou i vrcholnou gotiku po manýrismus a historismus," řekl Kozdas, který se podílel již na prvním návrhu na prohlášení národní kulturní památkou počátkem devadesátých let.

Zdůraznil také, že vedle pozoruhodného stavebního vývoje je Louka svědkem mimořádného kulturního odkazu. „Loučtí premonstráti měli po staletí značný vliv po celé jihozápadní Moravě. Klášter byl střediskem kultury i vědy. Ať se to týkalo zemědělství, nebo třeba elektřiny, když připomeneme výzkumy premonstráta Prokopa Diviše," dodal Kozdas.

z historieLoucký klášter založil v roce 1190 kníže Konrád II. Otta se svou matkou Marií. V roce 1425 klášter vyplenili husité. Dnešní podobu klášteru dala nedokončená monumentální přestavba zastavená zrušením kláštera v roce 1748. Poté areál až do devadesátých let sloužil vojsku. Od roku 2010 patří klášter městu.

Starobylou historii kláštera připomněl i historik znojemského muzea Jiří Kacetl. „Loucký klášter, založený roku 1190, je zřejmě nejstarší fundací ve znojemském údělném knížectví. Starší, z roku 1103, je klášter benediktinů v Třebíči, která ležela na hranici znojemského a brněnského údělu," připomněl před časem Kacetl. Jak dodal, z Louky vyrostl nejvýznamnější klášter jihozápadní Moravy. „Během doby mu začala konkurovat Nová Říše, ale jen částečně. O vlivu a významu kláštera svědčí i to, že z Louky byly zakládány další kláštery až v Uhrách, v Sedmihradsku, tedy dnešním Rumunsku. Zrušením kláštera poté zanikla také velmi významná kulturní a vzdělávací instituce, po které zůstala vězet citelná mezera," dodal historik.

Majitelem bývalého kláštera je město. Znojemský starosta Vlastimil Gabrhel návrh uvítal. „Pokud vláda klášter za národní kulturní památku prohlásí, otevřou se nám další možnosti žádostí o dotace, abychom mohli řešit obnovu této významné stavby," řekl starosta Gabrhel.

Pavla Vajčnera, ředitele šatovského Znovínu, který část kláštera využívá pro svůj návštěvnický a výrobní program, informace překvapila. „O chystaném zápisu jsme dosud nevěděli, protože to s námi kupodivu nikdo neprojednal. Myslím ale, že to z hlediska propagace Louky bude přínosné. A doufám, že pokud jde o různá úřední řízení, pokud jde například o stavební úpravy, zůstanou zhruba stejně náročná," podotkl Vajčner.