Jaké důsledky na psychiku a zdraví člověka má přílišné uzavírání se fyzicky před okolním světem?
Lidé si osvojí takzvané vyhýbavé chování, kontakt s dřívějším životem nahradí online světem, skrze který si naplňují svoje potřeby, zájmy, kontakt s druhými. Offline život se pro ně stává ohrožující, přestávají se snažit o znovunastolení dříve pro ně běžného života. To může u člověka spustit úzkosti až panické ataky, deprese, rezignaci, apatii, pocity selhání, ztrátu sebevědomí, sebejistoty, sebehodnoty, sebedůvěry, poruchy spánku, příjmu potravin, bolesti hlavy, závislosti i existenciální krizi.

Koho se nebezpečí týká? Asi nejen introvertních povah.
období covidu jsme byli sociální izolaci vystaveni nedobrovolně všichni. Pro introverta to bylo období, kdy se nemusel denně potýkat s překonáváním své přirozené introverze, takže to mohl uvítat, cítil se bezpečněji. O to náročnější to měl v období návratu do běžného fungování jako před covidem. Extrovert trpěl izolací v rámci nemožnosti sytit své zdroje energie, dobré nálady a výkonnosti setkáváním s kolegy v práci, přáteli u sportu či třeba cestováním. Sociální izolace byla pro něho velice náročná a deprimující. Důsledky této doby se objevují v terapii dodnes a nějakou dobu asi budou přetrvávat.

Může být u někoho spouštěčem i těžká životní situace?
Do sociální izolace se také můžeme dostat v důsledku závažného zdravotního onemocnění, kdy osobní interakce s druhými je možným ohrožujícím rizikem na cestě k uzdravení. K izolaci mohou vést i těžké situace jako úmrtí blízkého, ztráta zaměstnání či rozvod. Plíživě se do takové fáze může dostat osoba, která žije v toxickém vztahu, přizpůsobí své sociální kontakty partnerovi, výrazně omezí nebo ukončí vztahy se svoji primární rodinou a blízkými přáteli.

Jsou blízcí člověka - laikové schopni nastupující problém odhalit?
Prvními viditelnými příznaky jsou změny nálady, uzavřená komunikace, skleslost, únava, nespavost, zanedbávání tělesné péče, nezájem o sebe i druhé, vyhýbání se sociálním kontaktům mimo online prostor, ukončení zájmových aktivit, závislosti, poruchy příjmu potravy, a to v trvání déle jak tři týdny.

close Online psychoterapii se věnuje i start-up Hedepy. Jen v Česku lidé mohou vybírat z týmu 150 specialistů. Šéfem je Lukáš Krčil info Zdroj: se svolením Hedepy zoom_in Online psychoterapii se věnuje i start-up Hedepy. Jen v Česku lidé mohou vybírat z týmu 150 specialistů. Šéfem je Lukáš Krčil

Jak z toho ven?
Pomoci může v prvé řadě rodina a přátelé svým zájmem, nasloucháním, porozuměním, pozorností. Bez hodnocení, souzení a nátlaku. Pokud se situace postupně nezlepšuje a osoba je stále ve stejném psychickém rozpoložení, nebo se její stav dokonce zhoršuje, je vhodné co nejdříve zahájit intenzivní a pravidelnou psychoterapii.

Kdy je nutné nasadit léky?
Pokud klient déle jak dva měsíce, někdy i méně, stále trpí úzkostmi, depresí, nespavostí, nechutenstvím a jeho stav se ani při terapii nezlepšuje, je nezbytná v prvé řadě stabilizace klienta, kterou umožní medikace. Po nastoupení žádaného efektu - klient začne spát, jíst, skončí jeho každodenní úzkostné či jiné stavy - je důležité pokračovat intenzivní a pravidelnou terapií, která vede k odhalení příčiny a cestě k plnohodnotnému životu.