Vstupujeme do roku, v němž zvolíme novou sněmovnu. Bude i proto z hlediska vývoje společnosti zásadní?
Rok 2021 podle mě vstoupí do historie. Pokud věci půjdou tak jako na sklonku toho předchozího, kdy vznikaly neobyčejné hlasovací koalice typu ANO s ODS podporované bizarními spojenci, jako jsou SPD a komunisté, máme se na co těšit.

Do jaké míry ovlivní rozhodování voličů pokračující pandemie koronaviru?
Nedojde-li na jaře ke třetí či čtvrté vlně, lze očekávat, že na rozhodování voličů budou mít větší vliv než koronavirus jako takový jeho ekonomické důsledky, rostoucí nezaměstnanost, krachy firem, propady příjmů státu, krajů a obcí. Zatím se ukazuje, že českou politiku to zásadně neovlivňuje. I proto podle mě poprvé v polistopadových dějinách odejde z poslanecké sněmovny levice, neboť ČSSD a KSČM nebudou schopny přejít přes pět procent. Možná se stane zázrak, ale zatím to nevypadá. Naopak vzniknou koalice, jež jsme si donedávna nedokázali představit, například hnutí ANO a jeho největšího nepřítele na pravici ODS.

Konec roku 2020 ukázal, že přes všechny proklamace o konci dělení na levici a pravici to byl právě spor o daně, který přiřadil ANO k ODS a SPD. Znamená to, že poté, co Andrej Babiš vyluxoval všechny voliče nalevo, se nyní obrací zpátky doprava, kde byl v roce 2013?
Myslím, že je to složitější. ANO se programově skutečně posouvá doprava, což mimochodem dokládá nejen shoda při schvalování daňových změn. Velmi těsně spolupracovalo s ODS i při blokaci návrhu na územní příslušnost exekutorů. Nejde tedy jen o ideově, ale také pragmaticky podmíněnou kooperaci. Lobbisté, kteří stojí za těmito stranami, zkrátka mají společné zájmy. A to je v politice možná ještě důležitější, než jestli stojíte napravo, nebo nalevo. Hnutí ANO se ale zároveň bude snažit hrát to i na levicového voliče, nebude chtít přiznat barvu. Reálně bude dělat pravicovou politiku, ale svým levicovým voličům to bude zatajovat.

Nebude těmto námluvám ODS a ANO minimálně ideologicky překážet již stvrzená předvolební koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL?
Ideologicky ano, ale při schvalování daňového balíčku jsme viděli, jak to chodí v praxi. Lidovci a TOP 09 sice proklamovali, že s ním hluboce nesouhlasí, ale na jejich ochotě koalovat s ODS se nic nemění. Obě strany si spočítaly, že kdyby kandidovaly samy, pravděpodobně nepřekonají pětiprocentní práh. Z čistě pragmatických důvodů pro ně bylo nezbytné připojit se k tomu silnějšímu. To neznamená, že uvnitř toho bloku nebudou velké rozpory. Nedokážu si třeba představit spolupráci europoslanců KDU-ČSL a TOP 09 se zástupci ODS. Touha proniknout znovu do sněmovny, ošklivě řečeno po korytech, je ale u nich tak velká, že překousnou prakticky cokoliv. Úplně jiná věc je ovšem jejich předvolební koalice a to, jak se budou poté chovat ve sněmovně. Účel bude sečtením hlasů splněn a pak už to bude jiná hra.

Hra o vládní koalici a o premiéra, při níž může padnout i společný jmenovatel, jímž je Antibabiš?
Rád se budu mýlit, ale u ODS si tím jsem skoro jistý. Ta s ANO spolupracuje už nyní na řadě úrovní, nejenom ve sněmovně a Senátu, ale sedí spolu i ve vedení Ústeckého kraje nebo v Plzni či Ústí nad Labem.

Tam ale nesedí Andrej Babiš.
To nemusí ani ve vládě. Klíčová otázka pochopitelně bude, kdo ji bude sestavovat. Existuje možnost, že to nebude Andrej Babiš, ale třeba současná vicepremiérka Alena Schillerová. Babišova přímá účast ve vládě by byla pro ODS zajisté velký problém. Ocitnout se v jámě lvové s člověkem, jehož čtyři roky vykreslovala jako nejhoršího satana, by bylo pro její voliče velké sousto. Polský model, kdy Babiš bude vše řídit zezadu jako řadu let Jaroslav Kaczynski, je jednou z možností. Variant je ale hodně, vždyť i Petr Fiala se třese na premiérskou funkci. Možná tím bude ODS podmiňovat svoji účast ve vládě.

To se nacházíme v hypotéze, že by ANO, ODS a SPD jako tolerující straně voličské hlasy k sestavení vlády stačily. Vedle toho je tu ovšem dvojblok Pirátů a STAN, Jaké šance dáváte jemu?
Velké. Je ale otázka, jestli jim budou stačit. Hnutí ANO bude před voliči tajit, že se vrací doprava, a ODS bude mlžit kolem osoby Andreje Babiše jako eventuálního partnera. To je ale jenom rétorika. U dvojkoalice STAN s Piráty nejde jen o Anibabiše, ale o skutečnou obsahovou vyhraněnost. Piráti jako jediná opoziční strana nastínili vizi, jak si představují moderní digitální Česko. Je to program, který země potřebuje, což jsme si všichni uvědomili v souvislosti s koronakrizí. Vidíme, že model montoven je neudržitelný. Piráti, věrni svému IT a digitálnímu zázemí, nabízejí koncept technologicky pokročilé ekonomiky, která nebude stát a padat s levnou manuální prací, ale se sofistikovanou hi-tech výrobou. Nakolik je to realistické, nechme nyní stranou. Je to ale strategie pro budoucnost, zatímco třeba ODS zamrzla v 90. letech minulého století.

A co argument starších lidí, že Piráti jsou parta nezodpovědných, rozevlátých a legalizaci drog nakloněných mladíků a slečen, kteří se snad mohou producírovat v opozičních lavicích, ale v roli ministrů by republiku přivedli k bankrotu?
Tyto obavy jsou hlavně generační a jako takové je chápu. Shodou okolností v těchto dnech Nadace Rosy Luxemburgové pro ČR zveřejnila zajímavou studii o levici. Ukázalo se, že část jejích stoupenců jsou progresivisté a větší polovina konzervativci. Navzájem si nerozumějí, protože jejich životní styl se dramaticky liší. Na jedné straně to jsou lidé 20. století a na druhé ti, kteří vyrostli z podhoubí digitálních a sociálních sítí. Piráti tak logicky mají podporu hlavně mezi lidmi do 40 let. Nevidím ale tuto generační otázku jako zásadní problém. A kdybychom byli cyničtí, můžeme říct, že tato země přežila pány Klause a Kalouska, takže nic horšího ji potkat může.

Koho budou volit lidé, kteří dosud dávali hlasy sociálním demokratům a komunistům?
Z průzkumů víme, že voliči klasické levice masivně přeběhli k hnutí ANO, její liberální městští příznivci k Pirátům a nacionalistická část k SPD, kde mimochodem najdeme nejen bývalého sociálního demokrata Jaroslava Foldynu, ale také europoslance Ivana Davida.

Dá se říct, že ČSSD a KSČM uškodila koalice či podpora ANO?
Jednoznačně.

Může se z toho sociální demokracie vzpamatovat, tedy podobně jako lidovci pracovat čtyři roky v mimoparlamentní opozici a pak se vrátit zpátky?
Mám rád tradiční strany, a proto bych si přál odpovědět kladně. Pragmatik ve mně se ale tak jednoduché odpovědi brání. Pro mě je záhadou, co se ještě musí stát, aby sociální demokraté odešli z vlády. Když jsem tuto otázku nadnesl na sociálních sítích, jeden kolega mi lakonicky odpověděl: volby. Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec dost trefně řekl, že vedení ČSSD vyměnilo budoucnost strany za pět vládních limuzín. Bohužel si myslím, že jakmile ČSSD vypadne ze sněmovny, bude po ní veta. Chybí jí totiž pevné lidovecké jádro, jež stmelují sdílené hodnoty a ideologie. To se projevilo i ve velké osobní obětavosti straníků, když byla KDU-ČSL v opozici. Omlouvám se všem věrným sociálním demokratům, ale ČSSD mi v současnosti připomíná ODS II, kdy jde mnoha lidem hlavně o funkce, ne o nějaké ideje. Pravděpodobně by v 90. letech udělali velkou kariéru v ODS, kde už ale bylo plno, a tak vstoupili do ČSSD.

Řekl jste, že nás čeká průlomový rok, který překreslí politickou mapu. Jakou roli v tom budou hrát klíčová témata typu místa ČR v Evropské unii, klimatické změny, bezuhlíková a digitální ekonomika, zkrátka to, co je opravdu důležité, ale o čem se velmi málo mluví?
Je tragédií české politiky, že o skutečně zásadních věcech, které rozhodují o naší ekonomice, životní úrovni, kvalitě vzdělávacího systému, se vůbec nediskutuje. Jsme schopni vyvolat půlroční vášnivou diskusi o tom, jestli Ferdinand Peroutka napsal článek Hitler je gentleman, ale za 30 let jsme se nenaučili nastolovat podstatná témata a donutit politiky, aby na ně hledali a nacházeli odpovědi. Řešíme výrok kdekoho z Horní dolní, ale klíčové věci nám unikají. Nebude-li veřejná sféra – novináři, politologové, univerzity – schopna vést kvalifikovanou debatu o budoucnosti, neskončíme dobře. Dotace Agrofertu jsou také důležité, ale kdybychom porovnali prostor věnovaný Čapímu hnízdu se zásadními výzvami typu mezinárodní dominance Číny, je to obrovský nepoměr. Obávám se, že i když nastupující rok bude pro českou politiku klíčový, na tomto obrovském deficitu se nezmění ani ň.

Vizitka

Lukáš Valeš se narodil ve znamení raka v roce 1976. Klatovský rodák a patriot. Absolvent oborů historie a politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval také na Univerzitě Santiago de Compostela ve Španělsku a v německém Hamburku. Věnuje se především otázkám české politiky a veřejné správy. Přednáší na Právnické fakultě Západočeské univerzity a vysoké škole Newton College. Je autorem nebo spoluautorem řady vědeckých monografií – např. Sametová revoluce v jižních Čechách.