Kliknutím zvětšítePodle statistik ministerstva školství se v loňském roce na vysokou školu zapsalo 1798 čerstvých absolventů středních odborných škol. Oproti osmnácti tisícům absolventů úplného středního všeobecného vzdělání je to zlomek, přesto takové číslo podle odborníků na školství dokládá nutnost reformovat v Česku středoškolské vzdělání. Má podle nich například vznikat více lyceí. Tedy škol kombinujících odbornou přípravu s dalším všeobecným vzděláváním.
Podle programového ředitele informačního centra vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého ztrácí v době, kdy je vysokoškolské vzdělávání masovější, absolvování úzce zaměřeného středoškolského oboru smysl.
„Už v patnácti letech se vyprofilovat a vybrat si specializaci k budoucímu povolání je velmi brzy a není to efektivní. Řada žáků změní po prvním ročníku školu, případně ji dostudují, ale věnovat se oboru nikdy nebudou, protože se mezitím bokem připravují ke studiu na vysoké škole. Nebo se změní trh práce natolik, že jim úzce zaměřené vzdělání nedává moc příležitostí,“ míní odborník.
Za další problém označil, že v Česku existuje kolem 270 středoškolských oborů. „Z toho například třináct z nich je elektrikářských, ještě úžeji vyprofilovaných a bez znalostí a přesahu do dalších,“ zmínil ředitel.
Na výběr toho ale české děti v současnosti moc nemají. Buď zkusí gymnázium nebo se odborné škole nevyhnou. „U nás je zastoupení všeobecného vzdělávání malé. A jak vidíme v letošním roce, navíc extrémně kapacitně přetížené,“ popsal Hřebecký. V Česku tvoří školy úplného všeobecného vzdělávání kolem třetiny středních škol. V západní Evropě se číslo pohybuje okolo padesáti procent.
Lycea v číslech:
• V České republice poskytuje lyceální vzdělání 194 škol, z toho 32 provozuje privátní sektor.
• Oborů lyceí je celkem sedm: technický, ekonomický, pedagogický, zdravotní, přírodovědný, kombinovaný a vojenský.
• V prvních čtyřech oborech ukončuje vzdělání pět set absolventů. Další dva ukončuje pouze okolo 150 absolventů. Vojenské lyceum v Moravské Třebové vzniklo nedávno a počet jeho absolventů se pohybuje okolo padesáti žáků ročně.
80 procent absolventů odchází studovat vysokou školu
Zdroj: Národní pedagogický institut ČR
Krokem, který by systém mohl zlepšit a zefektivnit, je podle Hřebeckého větší důraz státu na vznik lyceí se zaměřením na konkrétní směr. Třeba přírodovědné, ekonomické, pedagogické nebo třeba technické či zdravotnické. „Studenti lyceí už si volí směr, kterým se chtějí vydat, kterému se třeba už věnují a baví je. Zároveň si ale nezavírají ani cestu k jiným oborům vysokoškolského vzdělávání,“ vysvětlil výhodu tohoto typu středních škol Hřebecký.
Pro velkou část žáků se lyceum může stát alternativou ke gymnáziu, na jehož studium se necítí. Hodí se třeba pro vyhraněné typy mladých, kteří již v patnácti letech mají skupinu předmětů, ke kterým tíhnou, či naopak které je opravdu nebaví, ale celkově studují rádi.
„Já i moji spolužáci jsme většinově studijní typy, rádi se učíme a dozvídáme nové věci a chceme na vysokou. Ale shodli jsme se, že jsme měli obavy, že ve velké konkurenci gymnazistů nedokážeme uspět, že nebudeme učivo zvládat a že to je demotivující, frustrující. Proto jsme se rozhodli jít na lyceum, kde cítíme tlak menší. Zároveň když vysoká nevyjde, mám už alespoň vzdělání nějakým směrem,“ popsala žákyně pedagogického lycea v Mostě Hana Vrabcová.
Podle statistik Národního pedagogického institutu České republiky odchází z lyceí na vysoké školy osmdesát procent absolventů. Pokud dále nepokračují, jejich uplatnění na trhu práce je dobré a dokonce i mírně lepší, než u vrstevníků z odborných škol. „Míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých druhů vzdělání vykazuje dlouhodobě stejné poměry. Asi 4,5 procenta je u maturantů s odborným vzděláním, nejnižší u absolventů gymnázii – pod dvě procenta. U absolventů lyceí je o něco vyšší – činí necelá tři procenta,“ upřesnila mluvčí institutu Lucie Šplíchalová.
V České republice aktuálně nabízí některou formu lycea 194 škol, kromě 32 se jedná o školy státní. Číslo by v příštích letech mohlo narůst. „Ministr školství Mikuláš Bek ve své vizi změn českého vzdělávacího systému, který musí lépe odpovídat potřebám moderní společnosti a reagovat na zájem žáků, studentů a jejich rodičů, počítá s posilováním studijních oborů typu lyceí, které mají větší podíl všeobecného vzdělávání, a umožňují tak pokračovat ve studiu na vysoké škole a zároveň zahrnují i profesní prvky,“ sdělila Deníku mluvčí resortu Aneta Lednová.
Česko-francouzská tradice trvá sto let
Krátce po vzniku Československa začal nový stát v mnoha oblastech úzce spolupracovat s Francií. Jednou z nich bylo i školství a založení takzvaných československých sekcí na třech lyceích ve Francii. Mezi lety 1920 až 1924 vznikly postupně v Dijonu, Saint-Germain-en-Laye a Nimes. Českoslovenští žáci tam studovali až do mnichovského diktátu v roce 1938. Po druhé světové válce se tradice nakrátko znovu obnovila, aby ji komunistický puč v únoru 1948 opět zastavil.
Rozvolnění v Československu a nástup Čestmíra Císaře, absolventa Carnotova lycea, do funkce československého ministra školství v šedesátých letech, usnadnil opětovné otevření sekcí v roce 1966. Napětí mezi oběma zeměmi se však stupňovalo a sekce musely být znovu uzavřeny v roce 1973.
Po roce 1989 se tradice znovu obnovila a funguje dodnes. „Za posledních 10 let absolvovalo české sekce ve Francii téměř 100 žáků a žákyň,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Vzdělání ale klade na žáky vysoké nároky. „Tři roky docházejí do třídy s francouzskými vrstevníky, takže celá gymnaziální studia, střední škola ve Francii je tříletá, absolvují ve francouzštině a podle francouzských osnov. Na závěr studia skládají francouzskou maturitní zkoušku,“ uvádí Spolek bývalých studentů českých sekcí ve Francii.
Absolventy tohoto vzdělání byla řada známých osobností politického, ale také kulturního života, například Jiří Voskovec, Raoul Schránil nebo oblíbený režisér Zdeněk Troška nebo ředitelka hudebního festivalu Struny podzimu Dana Syrová.
16
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
