Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu ve třetích zemích zatím přihlásilo asi 15 zemí. Plán český prezident v únoru představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži.

Prezident Petr Pavel se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem:

Prezident Petr Pavel (vlevo) přivítal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Pražském hradě, 5. března 2024, Praha.
Francouzský prezident Macron dorazil na Hrad. S Pavlem jednal o pomoci Ukrajině

Pavel uvedl, že se s Macronem shodl na tom, že jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny. "Nejenom proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme aby Rusko se svým viděním světa uspělo," řekl prezident. Chceme žít ve světě, kde jsou pravidla respektována a platí stejně pro větší i menší země, uvedl. Podle české hlavy státu mají prezidenti stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení.

K vojenskému materiálu Macron řekl, že Evropa urychlila svoji výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou takové, že je potřeba jít nad rámec skladových zásob. „Musíme oslovit neevropské země, musíme čelit krátkodobým potřebám, co se týče munice na Ukrajině,“ poznamenal.

Ministři zemí EU budou nadále jednat a rozvíjet cíle nastolené na nedávném summitu v Paříži. Zmínil také vznik nové koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu.

Nové formy pomoci

Pavel je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence.  Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině.

„Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel. „Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.

Rusko znovu pohrozilo použitím jaderných zbraní:

Ruský prezident Vladimir Putin na přehlídce při příležitosti Dne vítězství. Ilustrační snímek
Vyslání vojáků na Ukrajinu? Riskujete jaderný konflikt, pohrozil Putin NATO

„Těch způsobů je celá řada a myslím, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat,“ řekl Pavel. „Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení a neomezovali se sami tam, kde nemusíme,“ dodala česká hlava státu.

Jednání s premiérem

Prezident Petr Pavel (vlevo) přivítal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Pražském hradě, 5. března 2024, Praha.Prezident Petr Pavel (vlevo) přivítal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Pražském hradě, 5. března 2024, PrahaZdroj: Deník/Lukáš KaboňMacron na Pražský hrad dorazil čtvrt hodiny po poledni. Na jeho příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí. Po programu s Pavlem zamířil do Strakovy akademie k jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle úřadu vlády jsou hlavními tématy jednání obranná spolupráce, energetika či válka na Ukrajině. Politici také podepíšou akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028. Dokument upravuje vzájemnou spolupráci v mnoha odvětvích, například v obraně, bezpečnosti či azylové politice.

Více si o návštěvě francouzského prezidenta v Česku můžete přečíst ZDE.