„Neklesáme na mysli, ani neopouštíme naší myšlenku a splnění snu obnovy této tradice. Věříme, že díky proočkování populace a díky dodržování opatření se život začne vracet alespoň částečně do normálu a my budeme moc na podzim začít s přípravami, aby se máje v roce 2022 uskutečnily,“ říká Gabriela Janoušová ze Spolku nadšených májovníků v Bratronicích, jenž je tvořen lidmi, kteří před třiceti lety Máje v obci pořádali. A i oni po třiceti letech opráší své kroje.

„Stále v nás zrála myšlenka na obnovení tradice, nevěděli jsme, jak konkrétně uchopit. Nakonec jsme se rozhodli proto pro retro máje spojené s těmi normálními. V krojích tak půjdou nejen děvčata a chlapci, ale i my,“ prozrazuje s předstihem Janoušová.

Ne všude k takovýmto pozitivním scénářům dojde, i přesto pořadatelé a i sociologové věří, že pandemie se na úbytku staročeských tradic celkově nepodepíše.

„Globálně o tradice obavy nemám. Samozřejmě se může stát, že v některých obcí tradice skončí kvůli pandemii, protože někteří lidé přijdou na to, že jim zábavy a ani akce nechybí. Jsem ale optimista a věřím, že ve většině obcí jsou lidé, kteří jakmile to situace dovolí, jsou připraveni konat a akce uspořádat,“ podotýká Miloslav Frýdl, pořadatel Poberounského folklorního festivalu Staročeské máje – největšího festivalu v Čechách.

Sociologové nepředpovídají negativní vliv na tradice

Negativní vliv pandemie na staročeské tradice příliš nepředpovídají ani sociologové. Podle Zdeňka Uherky z Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je zřejmé, že práce z domova a online bude i v budoucnosti frekventovanější a bude kombinována s osobními setkáními. Důvodem není jen úspora peněz, času, ale lidé, byť virtuálně, se mohou setkávat častěji, a to i v případech, kdy by to jindy bylo nemožné například kvůli vzdálenosti.

„Tradice se udržuje tam, kde je společenská kontrola. Ta ale může probíhat i na velké vzdálenosti. Participace na společenských akcích, kam se jedinec nebude moci dostat osobně se pravděpodobně stane běžnou. Na druhé straně ale můžeme očekávat, že řada lidí tento styl začne až příliš upřednostňovat před osobním kontaktem a autentickým zážitkem,“ říká docent Uherka a podotýká, že u mnoha lidí tomu může být naopak, jelikož se u nich probudí zvědavost.

„Obrázkové prospekty a videosnímky vzdálených destinací také před pandemií nezpůsobovaly utlumení turismu, ale naopak vybízely k návštěvě. Fotografie též často působí jako podnět, že se s danou osobou chcete setkat. Samozřejmě ale ne vždy. V tuto chvíli, domnívám se, nejvíce trpí komerční stránka tradičních jevů. Zde bude flexibilita a vynalézavost pravděpodobně v mnoha případech otázkou přežití,“ dodává sociolog.