"V pondělí na vládu předložím návrh na krizové ošetřovné. My nechceme zavírat školy, ale podle slov pana ministra zdravotnictví může docházet k lokálním uzávěrám. Minulý týden se tak stalo v Praze. Standardní ošetřovné se týká devíti kalendářních dnů, karanténa pro děti je 14 dnů. Pokud rodiče nemají už žádnou dovolenou, jsou pak pět dní bez výplaty," řekla Maláčová. Dodala, že rodič tak přicházejí o čtvrtinu příjmu.

Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů. Pečující pobírá 60 procent svého redukovaného výdělku. V minulém a předminulém školním roce se zavedlo krizové ošetřovné, které se poskytovalo po celou dobu nařízeného uzavření škol. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let doma, pobírala od letošního března 80 procent svého redukovaného příjmu. Dávka se vyplácela pak i tehdy, když mělo dítě ve škole pozitivní antigenní test. Lidé ji mohli dostávat i při takzvané rotační výuce za dobu, kdy se školáci učili na dálku.

Maláčová řekla, že vládě v pondělí předloží také návrh nařízení se zvýšením minimální mzdy na 18 tisíc korun. V pondělí o částce jednala tripartita, shodu nenašla. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) pak řekli, že by o přidání mohl rozhodovat až příští kabinet po volbách. S tím ministryně práce nesouhlasí. "Nevidím důvod k tomu, aby se to odkládalo… Předložím to na vládu a očekávám, že o tom bude vláda jednat. Není potřeba to odkládat na příští vládu," zopakovala dnes Maláčová.

Podle ní by mělo rozhodnutí padnout nejpozději se schvalováním rozpočtu v kabinetu a jeho předložením Sněmovně. Dolní komora má rozpočtový návrh dostat do konce září. Podle Maláčové by tak firmy i úřady a instituce měly čas výdaje plánovat a na navýšení výdělků se připravit.

Odbory návrh Maláčové s růstem nejnižšího výdělku o 2800 korun podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Na tripartitě v pondělí navrhli přidání od ledna o 550 korun. Hospodářská komora dnes označila plán Maláčové na navýšení na 18 tisíc korun za krok odporující ekonomické realitě. "Je to krajně nezodpovědné a neférové vůči podnikatelům, z jejichž peněz paní ministryně předvolební dárečky převážně financuje," uvedl dnes prezident komory Vladimír Dlouhý. Komora poukazuje na to, že mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem by se firmě zvedly ročně zhruba o 45 tisíc korun.