O statisíce, některým obcím o miliony, se prodraží stavby, na něž získaly dotace z Programu rozvoje venkova ministerstva zemědělství. To totiž v průběhu dotačního řízení změnilo pravidla a neuznalo daň z přidané hodnoty jako výdaj. S tím obce loni, když podávaly žádosti, nepočítaly.

„Vůbec jsem o tom nevěděl, nikdo nás neinformoval, hodně mě to rozzlobilo, protože rekonstrukce bývalé školní budovy se nám tak prodraží o více než dva miliony korun,“ řekl starosta Kytlic na Děčínsku Josef Janouškovec. Jeho obec hospodaří s ročním rozpočtem zhruba pět milionů korun, dotace z programu činí třináct a půl milionu korun.

Nemilou zprávu Janouškovcovi poslala mailem kolegyně starostka z Nezabylic na Chomutovsku Marcela Jarošová. „Myslím si, že některé obce nebudou schopné peníze na zaplacení daně sehnat a raději se zřeknou dotace,“ upozornila starostka.

O tom kytlický Janouškovec neuvažuje. „Máme rozjednaný úvěr, tento týden mám jednání, snad to dopadne,“ věří. Přesto se obec bude muset uskrovnit, splátky úvěru budou muset být vyšší.

Ministerstvo se obhajuje

Ministerstvo zemědělství se ohání tím, že o změně pravidel informovalo tiskovou zprávou na svých webových stránkách. „Veškeré související informace dostanou žadatelé při podpisu Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova na Státním zemědělském intervenčním fondu,“ dodal mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. Má vysvětlení i pro náhlou změnu podmínek. „Problém s uznatelností DPH byl otevřen poté, co francouzsky mluvící země vznesly námitku, že francouzské znění nařízení, české rovněž, umožňuje DPH jako uznatelný výdaj v případech, kdy daň nese s konečnou platností příjemce dotace,“ tvrdil. Poté prý následovala řada jednání a interpelací k evropské komisi, jež doposud neskončila. Vorlíček dodal, že komise zatím neustoupila ani přesto, že se jedná o diskriminaci malých obcí. Pro ty velké, jež jsou příjemci ze strukturálních fondů, je totiž DPH uznatelným nákladem.

„O ničem nevím. Slyším to od vás poprvé,“ reagoval na informaci o nutnosti doplatit daň starosta Labské Stráně Vlastimil Božina. Z programu jeho obec dostala dva a tři čtvrtě milionu korun. „Takže pro nás výdaj navíc bude představovat necelý půl milion,“ rychle spočítal. I jeho zpráva rozzlobila. „Dotaci neodmítneme, to bych měl strach, že už nikdy žádnou jinou nedostaneme. Máme nějakou rezervu, sáhneme do ní,“ poznamenal starosta. Labská Stráň hospodaří s rozpočtem ve výši 1 200 000 korun.

Ministerstvo zemědělství obcím nepomůže. „Nařízení Rady platilo i pro předchozí kola Programu rozvoje venkova, ovšem na základě dohody Ministerstva financí ČR a Ministerstva zemědělství ČR byla daň hrazena z rezervy, tedy z národních zdrojů. Vládní úsporná opatření se dotkla také těchto rezervních zdrojů," vysvětlil Josef Bezdíček, předseda Komory obcí a člen Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova. Ministerstvo zemědělství o rozhodnutí dále nehradit daň Svaz vyrozumělo v únoru letošního roku. Veškeré dohody uzavřené v rámci prvních kol zůstávají v platnosti a nejedná se o žádném dodatečném vracení prostředků. "Jako určitou náhradu ministerstvo nabídlo zvýšení objemu prostředků určených pro 5. kolo výzvy, neboť existoval výrazný převis žádostí, dodal předseda. Podle týdeníku Euro nejde ale o skutečné navýšení, pouze o vyčerpání peněz určených pro další roky.

Bezdíček připomněl, že na diskriminující podmínky bude komisařku Boelovou znovu upozorňovat předseda Svazu města a obcí ČR a europoslanec Oldřich Vlasák, neboť pouze změnou evropského nařízení lze současné podmínky upravit.