Když se žena dozvěděla, že kousek dál po kolejích před týdnem přišla jiná matka o své dítě, které také vypadlo dveřmi z jedoucího rychlíku, nemohla tomu věřit.

„Uplynulo deset let a nic se nezměnilo? Proč musí být další rodina do konce života nešťastná? Je to hlavní trať na Prahu a ve vlacích se během jízdy otevírají dveře?" kroutila hlavou sedmačtyřicetiletá žena, která dodnes není schopna usnout bez zklidňujících prášků a její psychický stav vyžaduje pomoc odborného lékaře.

Františka Chrástecká se přestěhovala z bytu, kde vychovávala syna. Přestože má kolem sebe milující blízké a šest vnoučat, ke kterým se může přitulit, bolest ze ztráty chlapce neslábne.

„Jako by se to stalo včera, kdy se mi vytrhl z těla kus mého já. Mám tři dcery a miloučká vnoučátka, ale Matýsek byl můj vymodlený chlapeček," svěřila se Chrástecká a při vzpomínce na dítě nedokázala zadržet pláč.

Mamince dívenky nabízí pomoc

Zprávu o smrti tříleté dívenky se nejbližší snažili před ženou utajit.

„Přepínal jsem zprávy, aby se to Fanynka nedozvěděla. Mlžil jsem, když se zeptala, co že se to stalo. Bál jsem se, jak bude reagovat, protože s myšlenkou na syna večer usíná a ráno se s Matýskem probouzí. Doma má urničku s jeho popelem a na stěně visí jeho portrét, který sama namalovala," vysvětloval Luboš Lenert, jenž je velkou oporou osudem těžce zkoušené vdově, která rok před smrtí synka přišla o manžela a krátce předtím také o rodiče.

Informace se k ní nakonec přece jen dostala a Františka Chrástecká se rozhodla, že prostřednictvím Olomouckého deníku vyjádří mamince dívenky podporu.

„Vím, co prožívá. Musí být statečná a myslet na to, že má ještě jedno dítě, které ji potřebuje. Pokud by se chtěla sejít, ráda si s ní popovídám a pokusím se jí pomoci," vzkázala mamince.

Také zvažuje, zda se neobrátí na politiky a úřady, aby se zasadili o to, aby se podobná tragédie na železnici už neopakovala.

„Pokud není v silách dráhy zabezpečit, aby se dveře neotevřely za jízdy, ať tyto staré vlaky neprovozují. Zemřely už dvě malé děti, které měly život před sebou. Co se ještě musí stát!" plakala žena.

Co může být horšího?

Za smrt syna, který šel ve voze sám na WC a vypadl dveřmi, dostala matka podmínku. Hrozilo jí ovšem i několik let vězení.

„Nechtěla jsem přiznat, že je to má vina, což by byla polehčující okolnost. Ano, dodnes si vyčítám, že jsem na záchod nešla s Matýskem, ale on ty dveře neotevřel," uvedla žena.

Nakonec se přiznala, aby se mohla starat o své tři dcery, které nikoho jiného neměly.

„Vzpomínám si, jak tehdy, když nejprve soud případ zastavil, někdo nadnesl otázku odškodnění. Odmítla jsem a prohlásila, ať investují do zabezpečení ve vlacích, aby nebyly nešťastné další rodiny," dodala žena.

Smrt tříleté holčičky vyšetřuje policie pro podezření z usmrcení z nedbalosti. Jak se tragédie v rychlíku stala, zatím neupřesnila. Jisté je to, že tříleté dítě vypadlo za jízdy dveřmi.

„Jen doufám, že nesvalí všechnu vinu na maminku, jako to bylo v mém případě, a ženská chudák neskončí před soudem. Copak to zavinila? Není už potrestána dost?" zamýšlela se Františka Chrástecká, která od smrti svého syna nezestárla o deset, ale podle svých vlastních slov o více než dvacet let.

„Co může být horšího, než když matka musí pochovat vlastní dítě?" dodala se slzami v očích.