Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maminka po válce přivedla opuštěnou Židovku a Němku. Všichni žili v harmonii

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Krátce po osvobození Československa od nacismu přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“. Jmenovala se Ilse Eichnerová, byla to dcera židovských přátel a jako jediná z rodiny přežila holokaust. Evina matka dívku po válce hledala, našla a vzala ji do rodiny s prostým a laskavým konstatováním, že když už mají několik potomků, může bez obtíží přibýt další.

29.6.2018
SDÍLEJ:

Rodinné foto LukášovýchFoto: Post Bellum

Eva Lukášová se narodila 1. července 1935 ve Vsetíně jako třetí dcera v rodině stavitele Františka Lukáše a jeho ženy Lydie. Měla kupu sourozenců a hezké dětství, na rodinnou vilu a venkovskou usedlost zvanou Korábka vzpomíná jako na oázu klidu.

„Na začátku okupace jsem byla malá holčička, a nám dětem se žilo dobře. Přeci jen jsme si ale uvědomovaly, že něco není v pořádku. Všude bylo plno vojáků. Těch jsem se ale moc nebála, to spíš dětí z Hitlerjugend. Desetiletí kluci kráčeli po ulicích v kraťasech a v bílých podkolenkách a dívali se na nás s nenávistí. Vymývali jim mozky, ti kluci za to nemohli, ale měla jsem z nich strach,“ vzpomíná paní Eva.

Lukášovi přežili okupaci bez úhony, ovšem se značným štěstím. František Lukáš totiž patřil do vsetínské odbojové skupiny kolem politika a vynálezce Josefa Sousedíka a podílel se na budování úkrytu pro partyzány v Juříčkově mlýně. Před koncem války vyzradil místo konfident gestapa. Němci hned v dubnu 1945 postříleli celou rodinu majitele i několik dalších lidí, dům zapálili, na stavitele však nepřišli.

Židovská rodina Eichnerových

Lukášovic přátelé Eichnerovi na tom byli hůř. Ilse přišla na svět v prosinci 1929 ve Vsetíně, i ona žila v rodinné vile a k Lukášovým si jako holčička chodívala hrát. Jejího otce Maxe Eichnera zatklo gestapo krátce po okupaci, byl vězněn v Brně, roku 1942 zařazen do transportu a zahynul kdesi v Polsku.

Ilse s maminkou Charlotte musely už předtím jako Židovky opustit domov a u Lukášových si schovaly pár věcí z osobního majetku. Charlotte Eichnerová byla zanedlouho také zatčena a poslána do koncentračního tábora Ravensbrück. Odtud se za ne zcela jasných okolností a těžce nemocná dostala zpátky do Prahy, kde v únoru 1942 zemřela v nemocnici.

O malou Ilse se nejdřív starala teta, potom ji úřady poslaly do pražského židovského sirotčince v Belgické ulici. Vedla si tehdy deník, který o mnoho desítek let později vyšel knižně pod názvem Očima dítěte.

„Můj deník končí krátce předtím, než mě deportovali. Bylo to neobyčejné štěstí a hluboká víra v Boha, které mně pomohly překonat i Osvětim-Birkenau a pracovní tábor Kurzbach ve Slezsku. Uprchla jsem z pochodu smrti, který vedli do Gross Rosen, a se dvěma ženami jsme se schovaly ve sklepě statku. Já mezi kupy brambor a pytlů,“ vzpomíná Ilse Eichnerová.

„Když pak přijela Rudá armáda, pobyla jsem v osvobozené zóně tři měsíce a mezi vojáky jsem chodila v převleku za mladého chlapce. Po válce jsem ušla dlouhou vzdálenost k českým hranicím, kde jsem upadla do bezvědomí. Když jsem přišla k sobě, byla jsem ve voze Červeného kříže na cestě do Prahy.

V Praze jsem strávila tři měsíce v nemocnici. Pak jsem dojela do svého rodného města Vsetína, kde jsem bydlela u jedné křesťanské rodiny, bývalých přátel. Jmenovali se Lukášovi,“ vzpomíná dále Ilse.

„Ilse se tedy ocitla u nás a byla přijata jako členka rodiny. Mně bylo deset let, Ilse a mé nejstarší sestře šestnáct, to už byly slečny, takové se s desetiletou dívkou moc nebaví. Ale mě její osud velmi zaujal. Dodnes si pamatuji, jak jsem na Korábce viděla vytáhlou holčičku, která se drží za ruku mé maminky a vypadá nejistě. Ale za pár dnů mezi nás zapadla a stala se součástí velké party dětí, které se na Korábku sjížděly,“ doplňuje Eva Žárská-Lukášová.

Konec starých časů

Lukášovi byli otevřená rodina bez nenávistí a předsudků. Jejich příběh naznačuje, že kdyby se tehdejší poválečná společnost vyvíjela přirozeně, mohlo být snad postupně obnoveno i soužití Němců, Čechů a Židů. V té době čekali mnozí čeští Němci na zařazení do odsunových transportů a sedláci si je mohli vyžádat na výpomoc.

U Lukášových na Korábce se tak ocitla mimo jiné i německá dívka Elsa, skoro stejně stará jako Ilse Eichnerová. „Že je Němka, to jsem si pořádně neuvědomovala a ostatní taky ne. Národnost nehrála roli, žili jsme všichni pohromadě, společně jsme jedli, každý pracoval, jak mohl. I na tu německou dívku ovzduší u nás zapůsobilo, a i když pak byla v Německu, psala nám. Zůstali jsme v kontaktu,“ vypráví paní Eva.

Ilse po čase odjela do USA, kde měla strýce. Později se vdala za vojáka, který osvobozoval koncentrační tábor v Dachau, měla děti, k holokaustu se dlouho nebyla schopna vracet a o své zkušenosti nemohla mluvit, změnilo se to až ve stáří.

Eva Žárská říká: „Bylo nám tenkrát líto, že odjíždí, ale za prvé ten strýc byl její jediný blízký příbuzný a za druhé jsem si později říkala, že měla štěstí. Unikla tomu nepříjemnému období, kdy nám vládli komunisté.“

Rodinu stavitele Františka Lukáše s novým režimem čekala šikana a vleklé potíže. Ještě v roce 1947 obdržel medaili za zásluhy o výstavbu, avšak po komunistickém převratu v únoru 1948 byla jeho firma znárodněna. Státní bezpečnost se ho navíc pokusila obvinit, že z auta rozhazuje protistátní letáky.

Lukášovi žili skromně a na společenském okraji, otec se však nakonec přeci jen udržel v oboru. Ačkoli měl závadný kádrový profil, vykonával odborný stavební dozor. Zemřel v roce 1981. Eva Žárská-Lukášová nesměla z politických důvodů studovat, pracovala jako hygienička. S manželem Radomírem Žárským má tři syny.

Autor: Adam Drda

Vzpomínky Evy Žárské, rozené Lukášové zaznamenali lidé z Post Bellum pro sbírku Paměť národa. Ta obsahuje asi sedm tisíc pamětí válečných veteránů, odbojářů, bývalých politických vězňů a dalších. Dokumentaristická práce je financována díky drobným darům lidí z Klubu přátel Paměti národa. Z Paměti národa vznikají rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. O příběhu Evy Žárské-Lukášové a Ilse Reiner-Eichnerové si poslechněte v sobotu 30. června v 21 hodin na Radiožurnálu.

Pokud chcete podpořit výstavu „Paměť národa“ k 100. výročí založení Československa, která bude od října pod bývalým pomníkem J. V. Stalina na Letné, můžete na webu Na Stalina!

Autor: Post Bellum

29.6.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Pokladní v hypermarketu (Vyšehrad) 125 Kč Hledáme vhodné kandidáty na pozici pokladní do hypermarketu. Vhodné také pro studenty. Náplň práce: obsluha pokladního systému , komunikace se zákazníky , příjem plateb za zboží od zákazníků a vracení peněz, praxe a zkušenosti vítány, ale rádi zaučíme. Řemeslné práce - Pohodová práce ve výrobě, super prémie, bonusy 23 700 Kč Přímo do kmenového stavu zaměstnanců významné společnosti, která je světovým lídrem ve výrobě a distribuci minerálních solí pro farmaceutický a potravinářský průmysl, hledáme šikovné pracovníky do výroby, praxe ani kvalifikace není potřeba! Nabízíme motivující mzdové ohodnocení a nadstandardní příplatky a prémie, velké množství bonusů vč. příspěvku na dopravu a týdne dovolené navíc. Práce je svým charakterem vhodnější spíše pro muže (fyzická náročnost). Náplň práce: Obsluha výrobního zařízení. Základní obsluha PC. #tx7Eb Řemeslné práce - Zámečník 200 Kč Pro našeho klienta - společnost zabývající se výrobou produktů z tenkých plechů a výrobou jednoúčelových strojů, poptáváme zámečníka na hlavní pracovní poměr, který má rád rozmanitou, nestereotypní práci a umí číst technické výkresy. Nabízíme možnost pracovat v zakázkové výrobě pro firmy z různých odvětví, převážně ze zahraničí. Na tuto pozici přijímáme v lokalitách: Divec, Letohrad, Hradec Králové, Hlízov (u Kutné Hory) Jednosměrný provoz, hodnocení na základě dosaženého měřitelného výsledku + bonusy (95 až 218 Kč/hod. + bonusy) Gastronomie - Servírky,číšníky 18 000 Kč Do moderní restaurace Dynamo v centru Prahy hledáme servírky, číšníky. Plat 18.000 Kč čistého, krátký/dlouhý týden. Pštrossova 29, Praha 1.

Záchranná loď Aquarius 2
7 10

Migranti se zatím do Marseille nepodívají. Loď Aquarius nesmí do přístavu

Ilustrační foto
13

Čeští uživatelé mobilního bankovnictví jsou v ohrožení. ESET varuje před virem

Praděd pod sněhem. Vrchol Jeseníků zbělal jak uprostřed zimy

/FOTOGALERIE/ Na Pradědu panuje pravá zima. Do úterního rána tam nasněžilo do 10 centimetrů sněhu.

Migrace po brexitu? Evropané nebudou mít výjimky, rozhodla vláda Mayové

Občané Evropské unie budou po úplném dokončení brexitu na konci roku 2020 čelit ve Velké Británii stejným imigračním pravidlům, jako lidé z ostatních zemí světa. Britská vláda premiérky Theresy Mayové podle BBC jednohlasně rozhodla, že bude posuzovat migranty na základě jejich dovedností, nikoli národnosti.

Pospíšilův plán pro Prahu: investovat 60 miliard a mít centrální stavební úřad

Symbolicky na střeše holešovické kacenlářské budovy Visionary se stali lídři pěti stran s názvem Spojené síly pro Prahu vizionáři. V úterý veřejnosti představili šestibodový dokument, který se zavazují kandidáti do pražského zastupitelstva v čele s Jiřím Pospíšilem (TOP 09) a Hanou Marvanovou (STAN) naplnit během prvních sta dní na magistrátu. Krizové řešení se nazývá podle kandidáta na primátora - tedy Pospíšilův plán.

Exboxer Konečný: Světový titul Bytyqi? U nás v republice to nebude doceněné

/ROZHOVOR/ Žák předčil svého učitele. Profesionální boxerka Fabiána Bytyqi se stala světovou šampionkou, a trumfla tak svého trenéra a někdejšího šampiona Lukáše Konečného.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT