Nyní tu právě začíná workshop finanční gramotnosti v online prostředí. „Děti, kdo si stahujete do mobilu nějaké aplikace?“ ptá se lektorka Jana Soukupová z projektu ManoMoneta, který Česko převzalo z Německa. Přihlásí se skoro celá třída páťáků. „A kdo si čte podmínky používání?“ zní další dotaz.

„Já ne, je to strašně dlouhý a hrozná nuda!“ odpovídá jeden z žáků. „Je to anglicky a stejně tomu nerozumím,“ přidává se další. „Já prostě sroluju dolů a kliknu na příkaz stáhnout,“ říká dívka v poslední lavici. Druhá z lektorek Vendula Wiedermannová dětem vysvětluje, že v dlouhém nepřehledném textu se skrývají zásadní informace, třeba že je aplikace zdarma jen tři měsíce.

Rádi si připlatí

Ženy probírají také platby v aplikaci. Opět se zvedne les rukou, mnoho žáků na internetu platí, zejména v počítačových hrách. „Moje postava má pak lepší vlastnosti, když si připlatím,“ vysvětluje jeden z chlapců. „A já si tak zase kupuju vyšší level,“ doplňuje ho další. Z hovoru vyplývá, že děti za virtuálními penězi nevidí příliš ty reálné, které se odčítají z propojené platební karty.

Hoši i dívky ožijí, když se začnou probírat influenceři. Vykřikují jména svých oblíbených idolů, načež lektorky trochu zchladí jejich nadšení, když prozradí, kolik peněz i díky nim tito vlivní lidé na sítích vydělávají a jak funguje jejich byznys.

Herní publicista Jan Modrák.
V online zábavě ušetříte díky selskému rozumu. Není nutné mít vše, radí odborník

Workshop také nutí děti zamyslet se nad tím, jak bezbřehý internet je, jak jednotlivé platformy umějí dotyčného u sebe udržet co nejdéle a jak jeho pozornost pomáhá vydělávat firmám peníze. Lektorky třídě prozradí, že na sociálních sítích stráví člověk průměrně 2,5 hodiny denně, za rok se tu utratí za reklamu kolem 230 miliard dolarů a za každou minutu se na YouTube nahraje dalších 500 hodin videí. „Týjo,“ zašumí to místností a několik dětí se chytne za hlavu.

Velká část tvrdí, že na internetu nestráví více než dvě hodiny denně, hlavně sledováním videí, sociálních sítí a hraním her. Někdo se ale přizná i ke dvojnásobnému času. „Tak to tam trávíte zhruba čtvrtinu dne, co jste vzhůru, a ročně to dělá 1460 hodin,“ upozorňují je přednášející.

„Chceme žákům ukázat, jak lze na sítích utrácet peníze a co jsou hlavní nástrahy. U influencerů odkrýváme, co je za jejich modlami, jak potřebují odběratele a že i děti samy se stávají součástí tohoto byznysu,“ popisuje Deníku Soukupová.

Učí se hospodařit s penězi

Téma finanční gramotnosti v online prostředí teprve testují, jejich starší program ke spotřebě a rozpočtu už má konečnou podobu a je pro všechny zájemce volně ke stažení

Školy mohou používat materiály samy, nebo si objednat workshop zdarma. Činnost totiž hradí nadace finlit, jež patří inkasní společnosti. „My jsme na konci řetězce a víme, jak to končí, když lidé nejsou finančně vzdělaní. Do problémů se může dostat kdokoliv, ale důležité je potom správně komunikovat a řešit, ne strkat hlavu do písku,“ podotýká Wiedermannová.

Napsat knihu pro děti napadlo Petra Hommera při tvorbě pořadače osobních a finančních dokumentů pro dospělé. Dnes existuje i varianta pro děti
Co jsou peníze a jak je ušetřit: Kniha Petra Hommera učí děti, jak hospodařit

Ředitelka tetínské ZŠ Václava Hájka z Libočan Ladislava Malířová říká, že podobný workshop tu nemají poprvé. „Finanční nebo mediální gramotnost by měla být na školách povinná, protože jde o prostředí, ve kterém žáci žijí mimo školní vyučování,“ vysvětluje.

Děti už dříve absolvovaly kurz Spotřeba a rozpočet, v němž se učily, jak rozvažovat každodenní výdaje, jak je porovnávat se svým rozpočtem a jak spořit na mimořádné výdaje, aby se nezadlužily. „Toto všechno jsou pro každého občana důležité informace. Škola by neměla jen předávat vědomosti, ale i dovednosti, které se budou dětem v životě hodit. Aby uměly správně hospodařit, komunikovat mezi sebou, přemýšlet a diskutovat o problému, nejen něco převzít jako fakt,“ domnívá se Malířová.

Malotřídky tetínského prvního stupně se přesně o toto snaží, proto sem dojíždějí i děti z nedalekého Berouna či z okolních obcí.