V současné době pracují s řadou zahraničních a domácích laboratoří a jejich práce zveřejňují prestižní vědecké časopisy. Oba působí v Biofyzikálním ústavu Akademie věd. „Před více než deseti lety nám jeden z amerických kolegů navrhl společný projekt. Začali jsme zkoumat, jak mohly první molekuly přežít v nepřátelských podmínkách panujících na Zemi při vzniku života," vypráví Judit Šponer.

To, že manželé pracují spolu, má podle nich své pozitivní i negativní stránky. „Vzájemně se svým zaměřením doplňujeme. Jsme nicméně do práce velmi zabraní a naše názory nejsou vždy totožné. Výzkum je proto naším nejčastějším důvodem k rodinným hádkám," směje se žena.

Judit a Jiří Šponerovi
• Jiří Šponer se zabývá dynamikou, funkcí a evolucí molekul nukleových kyselin. Podílel se také na vývoji počítačové chemie.
• Manželka Judit Šponer vede v laboratoři výzkum původu života.
• Tématu vzniku života se společně věnují již deset let.
• Oba v současnosti působí v Biofyzikálním ústavu Akademie věd.
• Práce manželů zveřejňují prestižní zahraniční vědecké časopisy.

Manželé se zabývají zejména teoretickými výpočty molekul a chemických reakcí. „Teorii lidé často podceňují, protože si myslí, že důležitý je pouze pokus. Bez teorie ale řadu z nich vůbec nepochopíme. Jsme díky ní navíc flexibilní a nemusíme se omezovat jen na jeden postup," popisuje Jiří Šponer.

U současných vědců soutěží dvě teorie vzniku života. Obě předpokládají, že bylo klíčové samovolné propojení molekul ribonukleové kyseliny RNA. To je první molekula schopná se sama množit a vylepšovat. „Zastánci starší teorie tvrdí, že první molekuly vznikly chemickými procesy z molekuly kyanovodíku. Druhá teorie klade jejich původ do amidu kyseliny mravenčí. Naše pozice je unikátní v tom, že pracujeme na obou scénářích, i když jsou tábory zastánců obou teorií většinou na nože," uvádí muž.

Hlavní cíl jejich výzkumu je zjistit, jak mohly vzniknout první molekuly RNA. „Dnes všechny vznikají tak, že se kopírují pomocí šablony jiné takové molekuly. Jak ale vznikly první RNA, které žádnou šablonu neměly k dispozici?" ptají se.

I na otázku, zda bylo dřív vejce, nebo slepice, mají odpověď. „Z evolučního hlediska je slepice a vejce totéž, mají stejnou genetickou informaci. Správná odpověď je, že se obě společně velmi dlouho vyvíjely současně a jsou důsledek stamiliónů let evoluce," vysvětluje muž.