Marcel Winter tvrdí, že kdo nezačne pracovat, kooperovat, tak zkrachuje. Sám se už řadu let snaží, aby české a vietnamské firmy lépe spolupracovaly. „U nás se zatajuje fakt, že nejpozději od ledna 2018 začne platit již uzavřená dohoda o bezcelním obchodě Vietnamu s Evropskou unií," říká Winter a dodává, že si nikdo nedokáže představit, co se stane, až do Čech dorazí například trička, která budou za 80 až 100 korun. „Když začnou kooperovat české a vietnamské firmy, tak budou mít levné věci z Vietnamu a naše zase mohou jít do zemí Aseanu." To se podle Wintera zatím moc neděje.

Marcel Winter
Za minulého režimu vykonával nejrůznější povolání od výčepního po brusiče. V roce 1994 založil marketingovou firmu a začal se specializovat na Vietnam. Spoluzaložil Česko- vietnamskou společnost (ČVS), ve které už 12 let vykonává neplacenou funkci předsedy. Už přes tři roky nepodniká a plně se věnuje ČVS. Jaké vietnamské jídlo by doporučil? „Polévku Phó, jarní závitky, křupavou kachnu s pěkně vypečenou kůrčičkou, rýží a oblohou."

Dneska jsme se sešli ve známé pražské tržnici Sapa, co by o ní měli lidé vědět?
Jednak existují i větší tržnice, velkoobchodní centra. Například v Brně nebo v Chebu. Slouží tisícům majitelů večerek a obchůdků. V centrech se navíc dělají nejrůznější společenské akce, veřejnost by je tedy neměla brát jen jako tržnice.

Tady v Sapě si Vietnamci všechno vytvořili sami – vydavatelství časopisů, mají tady školu, maminky sem vodí děti, ať se děti učí vietnamsky, aby se měly šanci domluvit s prarodiči, až je rodiče pošlou do Vietnamu. V Sapě se vydávají časopisy pro Vietnamce a sídlí zde Svaz Vietnamců v ČR i předseda Konfederace Svazů Vietnamců EU.

Existuje něco, co v Sapě není?
Těžká otázka, ale myslím, že jediné, co chybí, je bazén. Když je krásně nebo mají lunární dětský den v září, tak přijedou kolotoče, atrakce pro děti a podobně, ale bazén chybí.

Proč je v každém obchůdku bůžek?

Tlustí lidé jsou ve Vietnamu velmi populární. Když jsem poprvé přijel, tak mě vzali do Ha Long Bay, dneska se jedná o jednu ze světových přírodních krás. Byli jsme na lodi v plavkách a najednou jsem si všiml, že se kapitán pořád kolem mě točí. Později jsem se mazal krémem, zvedl ruce, kapitán přiskočil a začal mi hladit břicho. Hned ke mně přiskočil tlumočník a vysvětloval, že jako Evropané pro štěstí hladíme hrbáče, tak oni zase hladí lidi s velkým břichem. Připomínají jim totiž jejich boha Šivu. Ten přináší peníze a štěstí, váží si ho, mají jej tudíž všude a mají rádi tlusté lidi.

Jak vzniklo označení "banánové děti"?
Vietnamci v Čechách mají problémy se svojí identitou. Sami sebe nazvali Banánové děti, ve smyslu, že na povrchu jsou žlutí a uvnitř bílí. Neví, jak se mají cítit. Já jim vysvětluji, že je potřeba být hrdý na to, že jim v žilách koluje krev hrdinných bojovníků Vietnamu, kteří několik desítek let bojovali za svoji zemi. Oni to byli Vietnamci, ne OSN, kdo osvobodil Kambodžu od genocidy.

Jak byste popsal Vietnamce z Vietnamu a z Čech?

Rozdíl v prioritách mezi nimi není. Vietnamci mají největší prioritu ve vzdělání svých dětí. Proto budou pracovat „od nevidim do nevidim". Vše proto, aby dětem zaplatili kvalitní soukromé, nebo vysoké školy. Na druhém místě mají finanční pomoc rodičům, posílají peníze rodičům, jelikož ve Vietnamu jsou velmi nízké důchody. Až to co zbude mají pro sebe, své rodiny a podnikání.

Děti vědí, že rodiče pracují bez sobot, nedělí, aby jim mohli zaplatit školy. Proto průměr těchto dětí je na základních školách 1,3, na středních 1,7 a přes 700 Vietnamců úspěšně studuje vysoké školy. Čeští Vietnamci tedy mají problém s identitou, který jsme již zmiňovali.

Asean

Mezinárodní organizace sdružující Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam. Organizace byla založena v roce 1967 a za cíl si dává urychlení ekonomického růstu, sociální pokrok a kulturní rozvoj.

Jaké jsou zvyklosti při vyjednávání s vietnamskou firmou?
Když člověk přijde na jednání, tak se nejprve předávají vizitky a ty po celou dobu jednání musí ležet na stole, při jednání je neslušné smrkat. Nabídky do této země se musí psát v angličtině a vietnamštině, navíc musí být jednoduché a srozumitelné. Vždycky rozhodují tři věci – rychlost kvalita, cena a dále je potřeba umět se k Vietnamců chovat. Další smutná věc je, že pokud Češi neuspějí, nejsou schopni přiznat chybu. Vinu svalují na druhé.

Kolik je aktuálně ve Vietnamu českých firem?
Co se týká českých firem, tak je to do dvaceti. Problém je, že některé firmy neuspěly, neznaly obchodní zákoník, žijí v domnění, že co platí v Číně, nebo v Thajsku platí i zde. Nikoli. Dále je třeba si uvědomit, že Vietnamci jsou buddhisté, trvá jim třeba měsíc, než na první nabídku odpoví. Pokud firma čeká na odpověď, tak je neslušné takovou společnost urgovat. Podle vietnamské mentality by to znamenalo, že musí vzít první nabídku, protože jsou na tom špatně.

Ha Long Bay
Zátoka v Tonkinském zálivu, plná nádherných vápencových skal, na seznam UNESCO byla zapsaná v roce 1994. V roce 2012 byla zapsaná na seznam sedmi přírodních divů světa.

Proč Vietnamci nesmí říkat, že nerozumí?
Jsou mírumilovní a usměvavý buddhisté. Uvedu příklad, kdyby vysokoškolák na technické univerzitě v Hanoji řekl, že rovnici nerozumí, tak by profesora urazil. V podstatě by tím řekl, „pane profesore vy jste blbec, vy neumíte učit," prakticky by byl vyloučen. To podnikatelé nevědí. Jedna návštěva Vietnamu neznamená, že jej znáte, je potřeba se vracet. Já jsem poznával Vietnam pět let a celkem jsem jej už navštívil 48krát. Naši přijedou a mají pocit, že se Vietnam předělá podle jejich zvyklostí, a to je velký omyl.