Centrální zásobování teplem zůstane zachováno, ale bude využívat další alternativní zdroj paliva – biomasu. Přijaté usnesení však dává šanci případným zájemců vybudovat si vlastní zdroj tepla za splnění podmínek, které si město určí.

Cenu tepla v horizontu několika příštích let ale podle některých zastupitelů nelze odhadnout. „Ceny paliv pro vytápění ovlivňuje naprosto nepředvídatelná politika,“ poznamenal zastupitel Vladimír Kajlík (ODS).

Centrální zásobování teplem (CZT) bylo v minulosti v trnem v oku hlavně místním obyvatelům. Podle nich je teplo z centrální výtopny kvůli ztrátám v potrubí příliš drahé. Dlouhá léta patřily Mariánské Lázně k městům s nejdražším vytápěním v Česku.

„Vlastním ve městě dva hotely. Ten menší je připojený na CZT. Náklady na topení jsou přitom vyšší než v tom větším, který má vlastní kotelnu,“ argumentoval Miloš Veselý, jeden z hrstky mariánskolázeňských obyvatel, který jednání zastupitelů sledoval. „Velký zdroj je méně účinný než lokální kotelna. Teplo je tedy dražší,“ dodal.

Podle zastupitelů se ale nedá argumentovat pouze cenou tepla. Důležitá je také ekologie a životní prostředí lázeňského města.

„Musíme se rozhodnout, jestli chceme čisté lázeňské město nebo kouřící komíny,“ nechal se v diskusi slyšet zastupitel Pavel Miklušák (KSČM) a pokračoval: „CZT je výhodou, která by měla ve městě zcela určitě zůstat.“

Podpořil ho i jeho kolega Jindřich Horáček (KDU–ČSL). „Lokální zdroje tepla se stanou hrozbou pro lázeňské prameny i čistotu ovzduší,“ varoval.

Se zajímavým návrhem přišel i Jan Budka (ODS). „Městský majetek, o které jednáme , má hodnotu zhruba 40 až 60 milionů korun. Měli bychom tedy podpořit toho, kde ho pro nás spravuje. Jako správní hospodáři musíme o náš majetek řádně pečovat,“ řekl. Navrhl tedy zachovat CZT jako základní systém zásobování teplem, ve kterém by se prováděly pouze jasně definované změny.

„Pokud ale chcete chránit majetek města, bude to znamenat, že obyvatelé budou mít dražší teplo,“ oponoval Miloš Veselý.

Jednou ze změn, na které se zastupitelé shodli, je diverzifikace zdrojů tepla ve výtopně. Ta je v současné době schopná teplo vyrábět topným olejem nebo zemním plynem. Dalším zdrojem se má stát kotel na biomasu. Podobný jako mají ve výtopně v nedaleké Plané u Mariánských Láz­ní.

Tamní kotelna byla na využívání biomasy přestavěna v roce 2006. Zpracovává slámu nebo dřevěné štěpky. Třetí, záložní kotel, pracuje na zemní plyn. Výkon teplárny je 40 tisíc GJ ročně. Denně to znamená příjezd dvou kamionů s palivem. Mariánskolázeňská výtopna má roční výkon zhruba 300 tisíc GJ. Ani pořízení kotle na biomasu, který by měl odstranit závislost na zemním plynu, přitom není bez problémů.

„Výtopny v Plané nebo Žluticích mají ve špičkách problém sehnat dostatek biomasy. Jednoduché není ani zajištění dostatku skladovacích prostor,“ zdůraznil Miroslav Míka (ČSSD).