Piráti jsou v nejzelenější, nejprogresivnější a nejevropštější frakci Evropského parlamentu. Cítíte se tak?
To je hezký popis naší frakce Zelených/Evropské svobodné aliance a já se domnívám, že je to dost přesné, samozřejmě s odlišnostmi různorodých stran. Jsou v ní nejenom zelené strany a Piráti, ale také třeba nezávislí. Já se cítím jako velice proevropská, zelená a také progresivní kandidátka, takže jsem tam, kam patřím.

To jste odvážná žena, protože voliči v Česku nabrali poněkud euro-skeptický směr. Nebojíte se, že Piráti už nebudou bodovat jako dřív?
Myslím, že se lišíme od zeleného hnutí jako takového. My Piráti do toho vnášíme prvek, který lze označit jako politiku založenou na datech. Jsme liberálové a nesnažíme se lidem vnutit způsob života. Jen říkáme, že klimatická změna dopadne negativně na všechny. Myslíme si, že tyto problémy, třeba to, že farmářům bude úroda usychat nebo mrznout, bychom měli řešit společně.

Co z Green Dealu je třeba uchovat a rozvíjet a co upravit nebo zrušit?
Piráti podporovali většinu legislativy s tím, že problém netkví v zákonech samých, ale v našem přístupu. V Česku se Green Dealem hodně straší. V evropských fondech jsou miliardy eur, které bude moci na zelenou transformaci použít i Česko. Uvedu příklad. Pokud máte továrnu, logicky byste měla investovat do její modernizace. My ale říkáme, že naše fabrika má zůstat taková, jaká je dosud. To znamená, že nám za dvacet let spadne, nebo do ní budeme muset naráz investovat obrovské množství peněz. Dokud lidé budou brát Green Deal jako hrozbu, nikoli výzvu, předstihnou nás USA i Čína.

Oponenti tvrdí, že pokud bude Evropská unie plnit klimatické cíle, uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, stane se skanzenem, protože nebude konkurenceschopná.
A právě to není vůbec pravda. Amerika, Čína, Velká Británie nebo Indie mají svoje klimatické závazky a stanovený horizont, kdy chtějí být uhlíkově neutrální. Kanada a USA ve stejný rok jako my, Čína v roce 2060, protože vypouští nejvíc emisí, a musí tedy udělat nejvíc.

S tím neladí, že v Číně se takřka každý týden spouští nová uhelná elektrárna.
Tak to určitě není. Nechám-li stranou její politický režim, s nímž nesouhlasím, Čína je přeborníkem v obnovitelných zdrojích energie. Stát dotuje stavby větrných a solárních elektráren. A doplňují je uhelnými elektrárnami, protože to je jejich momentální energetický mix. Dlouhodobě s uhlím ale nepočítají a křivka jejich emisí už nyní klesá. A tím skanzenem se Evropa skutečně stane, pokud nebude realizovat záměry Green Dealu. Amerika a další státy mohutně investují do zelené transformace, takže v roce 2050 budou mít výrobu i infrastrukturu velice zelené. Zaspíme-li, budeme mít kolem sebe silné ekonomiky adaptované na nový svět. A my co? Dotěžíme zbytečky uhlí a totálně si zničíme životní prostředí? To chceme? Takže fáma, že se Evropa obětuje, protože chce zachránit planetu, byť vypouští jen osm procent emisí, není pravdivá. Zelenají všechny velké státy. Udržitelná ekonomika totiž znamená, že je nejen vstřícná k přírodě, ale je také finančně výhodná.

close Místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová. info Zdroj: Deník/Zbyněk Pecák zoom_in Místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.

Jak odpovíte na argument z druhého břehu, že Čína zaplaví Evropu levnými elektromobily, které z hlediska Zeleného údělu bude správné dovážet, ale může to zničit evropský autoprůmysl?
Ani z hlediska klimatických cílů by masivní import čínských elektromobilů nebyl dobré řešení, ale já to vnímám hlavně prizmatem bezpečnosti. A eventuální závislost je obrovský problém. Už nyní třeba řešíme solární panely, které v drtivé většině dovážíme z Číny. Na jednu straně chceme levné panely, na druhou to ničí evropskou konkurenci v daném segmentu. Čínský komunistický režim masivně dotuje svoji výrobu a my se tím nesmíme nechat umlátit jen proto, že máme volný trh. Například USA zavedly stoprocentní cla na některé čínské zboží.

Pro Piráty je tedy řešením uvalení cla na citlivé výrobky z Číny?
Rozhodně ano.

V kampani do eurovoleb se zajímavě rozdělily názorové proudy, kdy se část vládní koalice, především ODS a trochu lidovci, v lecčems shoduje se stranami a lídry, jako jsou Petr Mach za SPD a Trikoloru nebo Filip Turek za Přísahu a Motoristy. Jak tento překvapivý souzvuk vnímáte?
Vidím obdobnou paralelu na evropské úrovni, kdy v posledním půl roce evropští lidovci, kam patří STAN, KDU-ČSL a TOP 09, začali více hlasovat s konzervativci z ECR, jejímž členem je ODS, a s Identitou a demokracií (ID), kde je SPD. My jim říkáme lidově náckové. V předchozích čtyřech a půl letech ovšem platilo, že s náckama se nevyjednává. V Evropském parlamentu byla nepsaná dohoda, že poslanci z ID si mohou říkat, co chtějí, ale ostatní frakce je ignorují. To se změnilo a lidé z Evropské lidové strany nebo Evropských konzervativců a reformistů čím dál častěji spoléhali na hlasy neonacistů.

Náckové? Nejde o příliš drsný výraz? Připomínám, že český soud uznal žalobu SPD a ministerstvo vnitra se muselo omluvit za to, že Okamurovu stranu ve zprávě o extremismu z roku 2020 označilo za xenofobně populistickou skupinu.
Když je lidově označím za nácky, jde o nadávku. A jak uvedl soud u pana Okamury, jehož Reflex nazval Pitomiem, nadávat si můžeme. Asi to je záležitost politické etikety, ale já na nácky žádnou etiketu aplikovat nebudu, protože si ji nezaslouží. Chtějí zničit demokratický systém, v němž žiju.

Co soudíte o nástupu koalice Přísaha a Motoristé, kterou vede Filip Turek? Ten zhruba před rokem na sociální síti uvedl, že Piráti by se měli pověsit.
To jsem považovala za nechutné. Nazývat se můžeme různě, pan Turek třeba opakovaně a rád označuje Piráty za komunisty, což je nesmysl, ale má na to plné právo. Avšak tahat do toho násilí a výhrůžky smrtí? To ve veřejném prostoru posouvá hranice možného. Na Slovensku jsme nedávno viděli, kam polarizace společnosti může vést. V celé Evropě vnímáme nárůst ultrapravice a já to považuji za velice nebezpečné. Možná si Přísaha a Motoristé či Filip Turek osobně neuvědomují, co dělají. Ve skutečnosti nahrávají neonacistům, kteří chtějí vlastně zničit i jejich svět. Pan Turek tvrdí, že chce především volný trh, jaký kdysi prosazovala klausovská ODS, ale ten může fungovat jen v demokracii.

Piráti se etablovali na domácí scéně díky heslu Internet je naše moře – nechtěli žádná omezení pro tento prostředek celosvětové komunikace. Jenže teď se ukazuje, že to moře občas přináší tsunami a lidé si s tím nevědí rady, mám na mysli dezinformace a kyberbezpečnost, což je vaše doména. Je šance s fake news reálně bojovat?
Je tady mnoho šancí, ale potřebujeme politickou vůli. S dezinformacemi je problém, že někteří politici z nich těží. A ostatní se bojí proti nim jít, protože buď se pak stanou jejich cílem, nebo budou označeni za cenzory. Internet je stále svobodný, anonymní a decentralizovaný, ale kus z něj si ukously sociální sítě a vytvořily si malé monopoly, z nichž vlastně nemůžete odejít, pokud nechcete ztratit kontakt s přáteli. Nemůžete vypnout Facebook, je-li na něm většina lidí, s nimiž se chcete propojovat. Jen pár šťastlivců se dokáže odpojit a přesvědčit je, ať jdou třeba na Signál. Řešením je třeba interoperabilita.

Prosím?
Hned to vysvětlím. Jde o to, abychom mohli komunikovat napříč různými platformami. Běžně si posíláme maily ze seznamu třeba na gmail. Proč ale nemůžeme poslat z facebookového Messengeru zprávu na Signál? Technicky to jde, ale firmy, které si to monopolizovaly, o takové propojení nemají zájem. Tam vidím cestu, jak prostor víc uvolnit, což je úplný opak cenzury. Naštěstí se do zákona o digitálních trzích dostaly kroky, které jdou tímto směrem. A pak je tu druhý zásadní moment. Já jsem přesvědčená, že každý má právo na blbost, takže může sdílet a šířit hlouposti a dezinformace. Stát se musí zaměřit na ty, kteří je vyrábějí a vytvořili si z toho byznys jako třeba trollí farmy v Rusku. Pokud někdo finančně těží z produkce a šíření fake news, měl by být sankcionován. Zadarmo ať si je šíří, kdo chce, ostatně od toho tady máme SPD.

Vláda zřídila funkci koordinátora pro strategickou komunikaci, jímž se 1. června stane bezpečnostní analytik, plukovník Otakar Foltýn. Co by podle vás měl dělat?
Především sjednotit státní komunikaci, protože momentálně je to pořád na jednotlivých resortech, které navzájem příliš nespolupracují, odmítají koordinaci a nevědí, co kdo vlastně řeší.

Nebude to teď fungovat stejně neproduktivně, neboť jde o vládního koordinátora, což mnozí lidé pochopí jako funkci na podporu pětikoalice?
Někteří nepochybně ano, ale je důležité si uvědomit, že jakkoli se ve společnosti nadává na politiky, což je úplně normální, tak by měla existovat jakási bazální důvěra v systém, v autoritu institucí, jako jsou vláda, sněmovna, senát, prezident, ústavní soud. Bez ohledu na to, jaké je jejich aktuální personální obsazení.

close Místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová. info Zdroj: Deník/Zbyněk Pecák zoom_in Místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.

A budou důvěřovat i autoritě jménem Otakar Foltýn?
Není nutné, aby důvěřovali jedné osobě, to by dokonce mohlo být toxické. Důležité je, aby pan Foltýn nastavil systém tak, aby byl přehledný, transparentní a důvěryhodný.

Na závěr se chci zeptat, jak se díváte na záměr hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu v Haagu Karima Khana vydat zatykač nejen na šéfy Hamásu, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua?
Budeme to muset respektovat. Upřímně mě docela děsí reakce české politické scény, kde i z úst premiéra Petra Fialy okamžitě došlo ke zpochybnění tohoto závěru. To je neuvěřitelně nebezpečný precedens pro celý mezinárodní právní prostor. Ten je totiž založen na tom, že důvěřujeme Mezinárodnímu trestnímu tribunálu a pravidlům, která mají být vymáhána vůči všem stejně. Putinovi i těm, kteří jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů v Gaze. Nikdo nezpochybnil demokracii v Izraeli a jeho právo se bránit, před soudem by měl stanout jen premiér Netanjahu, který udělal spoustu chyb a možná páchá genocidu. Ne občané Izraele.

Mělo by Česko uznat Palestinu jako stát, jak to udělaly Španělsko, Norsko a Irsko?
Myslím, že z jejich strany jde hlavně o symbolický akt, faktický dopad to nebude mít žádný. Uznaly stát, v němž dlouho nebyly volby a který je ve válečném konfliktu. Není jasné, jakou vládu či hranice bychom teď měli stvrzovat. Jakmile se na mezinárodní úrovni dohodne nějaký model dvoustátního uspořádání, měli bychom i my Stát Palestinu rozhodně uznat.

Kdo je Markéta Gregorová

• Narodila se 14. ledna 1993 v Mostě.
• Vystudovala obor mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně.
• Působila jako marketingová specialistka a specialistka na elektronický obchod.
• Za Piráty byla zastupitelkou města Brna. V roce 2017 byla jejich volební manažerkou do sněmovních voleb.
• Byla předsedkyní a místopředsedkyní Evropské pirátské strany.
• Od roku 2019 je europoslankyní, letos v lednu byla zvolena místopředsedkyní České pirátské strany.

Evropa v souvislostech

Evropa v souvislostech info Zdroj: se svolením EU Evropa v souvislostech

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.