"Přistoupení Norska k Haagské úmluvě stávající proces (Evy Michalákové) nijak neovlivní, rozhoduje soud. Norská strana ale bude mít povinnost poskytnout podrobné informace - například o přesné aktuální situaci chlapců," popsal Habáň. Další podrobnosti o schůzce šéfek resortů obou zemí české ministerstvo práce nesdělilo.

Na to, aby Norsko přijalo úmluvu, tlačila i česká vláda a diplomacie. Norská ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová už dřív uvedla, že přijetí úmluvy povede ke změnám při řešení případů dětí cizinců. Po odebrání z rodiny by nemusely putovat k pěstounům v Norsku, ale mohly by se dostat k příbuzným v zahraničí. Záležet ale bude vždy na nejlepším zájmu dětí a na vazbách s rodinou v cizině. Ministryně už dřív také uložila příslušným norským úřadům, aby kauzy odebraných dětí prověřily. Cílem mělo být zkvalitnění práce sociální služby.

Zastánci Michalákové ministryni Horneovou požádali, aby její kauzu zahrnula mezi prověřované. Norské ministerstvo odpovědělo, že do konkrétních případů nemůže zasahovat a rozhodnutí je na norských soudech. Studie se nebude týkat jednotlivých kauz, ale systému a jeho fungování. Resort uvedl, že norská sociální služba má zajistit, aby děti v Norsku bez ohledu na svůj původ vyrůstaly v bezpečném prostředí a za podmínek, které neohrožují jejich zdraví a vývoj.

V posledních měsících se konaly v mnoha zemích protestní akce proti postupu norské sociální služby. Kritici ji obviňovali z "krádeží dětí". Uváděli, že k odebrání dětí norské úřady přistupují často u rodin cizinců. Zástupci norských institucí už dřív uvedli, že za odebíráním dětí bývají někdy i "kulturní rozdíly". Zatímco v některých zemích, odkud rodiče pocházejí, je například bití a psychické trestání dětí přípustné, v Norsku je trestné.