V pondělí jste představil koncepci vakcinace v Jihočeském kraji. O den později totéž učinil ministr zdravotnictví Jan Blatný v celostátním měřítku. Protnuly se vaše materiály?
Částečně ano, neboť oba vycházejí z racionální úvahy, že nejdříve je nutné proočkovat tu část populace, která je nemocí nejvíc ohrožená vzhledem k věku a diagnózám. Podle mě je potřeba zásadně snížit úmrtnost s covidem, zabránit přeplněnosti nemocnic a udělat vše pro to, aby společnost mohla zase normálně fungovat. Materiál ministra Blatného v sobě neobsahuje detail, který je pro kraj klíčový. My za správnou obecnou tezí vidíme konkrétní kroky, které musíme v Jihočeském kraji učinit, abychom dokázali do června vakcinaci prioritních skupin obyvatelstva provést.

Ministr zdravotnictví zdůraznil, že trvá na centrálním registru zájemců. To vám vyhovuje, když konkrétní organizaci očkování budete mít na starost vy?
Mně ani tak nevadí, že se vytvoří nějaký centrální čekací list, kde by se registrovali všichni zájemci. Špatné není ani to, že budou plošně nastavena kritéria, na jejichž základě budou lidé k očkování postupně zváni. Jsem ale toho mínění, že konkrétní časový parametr úkonu by měl probíhat přes softwarovou komunikaci z lokálního očkovacího centra. Jen tam budou přesně vědět, jaký počet lidí zvládnou každý den, kolik mají vakcín, kdy je nutné zvát na druhou dávku a další věci. To půjde z Prahy dělat jen těžko. Musí tam existovat těsná provázanost s místními vakcinačními centry.

To zní poměrně logicky, neboť z Prahy lze distribuovat vakcínu, ale nikoliv řídit denní očkovací režim v každém okresu.
Přesně to se snažím panu ministrovi sdělit. Jeho strategie je pěkná věc, ale nesmí zapomínat, že vláda nemá konkrétně v jižních Čechách jediné zdravotnické zařízení, kde by ji prováděla. Všechna jsou řízena prostřednictvím krajského vedení, které musí očkování zorganizovat. Když se obyvatel Prachatic zaregistruje centrálně, nebude přece o jeho naočkování rozhodovat Praha, ale prachatické očkovací centrum, které by si mělo objednávku převzít a pak s ní naložit podle svých kapacit. Může lidem nabídnout dva tři termíny, zavolat jim předem a tak dále. Na to jsme na úrovni kraje připraveni.

Domluvíte se s ministerstvem zdravotnictví?
Nevím, jeho materiál jsem v úterý viděl poprvé a budeme ho připomínkovat. Podle mě ale právě koordinace mezi centrem a kraji bude jedním z klíčových momentů vakcinace. I kdyby Praha sledovala pohyby v jednotlivých očkovacích místech, bude s nimi muset komunikovat. Volné kapacity se totiž mění průběžně, v tomto směru už máme zkušenosti z testování. Řešením je, aby očkovací centra mohla prostřednictvím softwaru sahat do ústředního registru a zvát lidi na jednotlivé termíny, protože očkovat se nebude strojově, někde to půjde rychleji a plynule, jinde pomaleji. O tom si musíme ještě hodně povídat.

Vysokoprůtoková očkovací centra budou zřízena třeba na výstavišti, stadionu, v tělocvičně. Podle Jana Blatného ale musí být navázána na nemocnici, aby všechny úkony mohly zdravotní pojišťovny proplatit. Jak tomu rozumět?
Všechna centra musejí být provozována a garantována nemocnicemi, což neznamená, že musejí být v jejich areálech. Zdravotní úkony se mohou dělat jen v zařízeních, která na to mají zákonnou pravomoc.

Šéfujete Asociaci krajů České republiky. Jak se na očkovací operaci dívají vaši kolegové hejtmani?
Všichni vědí, že to bude náročná záležitost, a poměřují to svými zkušenostmi z testování. Vláda například před Vánocemi všechny motivovala, aby šli na antigenní testy a nenakazili svoje blízké, vzbudila ve veřejnosti obrovské očekávání, ale už jí neřekla, že testovacích míst je v celé republice 170, a není tudíž možné, aby jimi prošly čtyři miliony lidí za tři dny. Máme-li v jižních Čechách naočkovat 200 tisíc lidí z prioritních skupin, je to 400 tisíc vakcín, což znamená každý den určitý počet lidí, který musejí zvládnout naši zdravotníci a úředníci. Hejtmani nutně potřebují včas správné informace. Je velmi nešťastné, když se zásadní věci dozvídají z médií nebo tweetů vládních představitelů. To působí zbytečné zmatky, protože lidé nám pak volají s tím, že pan premiér uvedl to či ono, ale v jejich bydlišti to nefunguje. Proto opakuji, že vláda nemá žádné nástroje k tomu, aby v Jihočeském a dalších krajích vakcinaci provedla, ty máme my. A rádi to uděláme, ale musíme o všem s lidmi mluvit na rovinu. Důvěra je mimochodem podstatou krizového řízení. Lidé vám musejí věřit a vědět, co se bude dít, vy je musíte srozumitelně a nechaoticky tím procesem provést. Když závazek jednou porušíte, těžko se pak krize dá zvládnout.

Mluvíte-li o důvěře, Česká republika se z best in covid (nejlepší v covidu) dostala na opačný pól a v počtu nově nakažených na milion obyvatel je nejhorší na světě. Premiér a jeho ministři mají tendenci svalovat to na lidi a jejich nedisciplinovanost. Kde se podle vás stala chyba?
Vláda se nechala ukolébat úspěchem v první vlně, kdy se pan premiér instaloval do pozice best in covid. Zapomněla ale zdůraznit, že tehdy bylo vše podřízeno nesmlouvavému lockdownu. Nikdo si tehdy ne-uvědomil, že je to dlouhodobě ekonomicky neudržitelné. Pak zjistili, že je třeba při korekci šíření covidu hledat opatření, díky nimž by život mohl fungovat dál. To se bohužel vládě nepříliš dařilo, přicházela s protichůdnými pokyny, chvíli něco platilo a vzápětí se to rušilo, což velmi narušilo důvěru lidí. Například mezi 20. a 30. říjnem jsme se v jihočeských nemocnicích řítili do problému a zvažovali jsme stavbu polní nemocnice, ale v té době nikoho nezajímaly metry čtvereční na zákazníky v obchodech. A když se situace obrátila k lepšímu, najednou vláda přišla se PSEM, kde přesně definovala, že jeden člověk musí mít v obchodě patnáct metrů čtverečních. To jsou nesmyslné kroky, které lidi hrozně rozčilují, protože je nechápou. Situace se ve společnosti poměrně výrazně vyhrotila.

Po soustavě indikátorů, jimiž by se všichni mohli řídit, volali politici, občané i odborníci. Ministr Blatný ji nakonec představil v půli listopadu v podobě protiepidemického systému PES. Jakmile ale vešel v platnost, začala ho vláda okamžitě měnit, doplňovat výjimkami, upravovat. Jaký pak má smysl?
To je přesně ten problém. Vláda se často snaží vytvářet modely, které vypadají velmi odborně, ale jakmile jí to začne vycházet pesimisticky, začne parametry měnit. Každý, kdo trochu rozumí šíření nemoci covid-19 a testování, ví, že započítání určitého parametru může výsledek zásadně zkreslit. Nejsem epidemiolog, jen obyčejný lékař anesteziolog, který strávil hodně času s pacienty na záchrance u dýchacích přístrojů, ale myslím, že tady by neškodilo zapojit zdravý rozum. Covid-19 je virová infekce přenášená aerosolem, který vydechujeme. To je základní moment pro to, abychom věděli, kde a jak se infekce může šířit. Je proto třeba jasné, že když otevřete školy, bude potom násobně víc nakažených. Děti to neodstonají, ale infikují rodiče a hlavně prarodiče.

Jste členem ODS, která tvrdě kritizuje vládu a premiéra Babiše za jednotlivé kroky v boji s pandemií včetně nedostatečných kompenzací postiženým podnikatelům. Váš předseda Petr Fiala navrhuje přijetí plošného odškodňovacího zákona. Souhlasíte?
O mně se ví, že v ODS nepatřím k těm, kteří razí politiku Antibabiš. Já ji nepoužívám a myslím, že velké části opozice by prospělo, kdyby ji omezila, protože se tím jen podílí na PR pana premiéra. ODS má mluvit o tom, co chce dělat, a nabízet řešení. Tím se řídím v Jihočeském kraji, opravdu se nepotřebuji vymezovat vůči premiérovi. Prosazuji racionální přístup. Pro mě je třeba nepochopitelné, že se zavřely malé krámky, kde se protiepidemická opatření dala dobře kontrolovat a dodržovat. Kdyby vláda uvažovala ekonomicky, tak by tyto obchůdky nechala otevřené a ušetřené kompenzační peníze by poslala restauratérům a hospodským, kteří zavřít museli a doplácejí na covid opravdu enormně. Jim by měla nahradit prokázané ušlé tržby a náklady. Je prostě třeba si dobře rozmyslet, který segment je nutné omezit, a když to uděláme, jako v případě restaurací, tak nabídnout plnou kompenzaci. Nemá cenu zavírat všechno a dát všem málo, protože to nikoho nezachrání.

Měly by se otevřít vleky?
Netuším, čím má ministerstvo zdravotnictví podloženo šíření nákazy na sjezdovkách a na vlecích. Podle mě je to těžko prokazatelné. Lidé jsou navíc dnes už tak frustrováni, že zákazy nedodržují a na sjezdovky jdou aspoň sáňkovat. Proto se přimlouvám za nastavení parametrů, které by umožnily vyjet lidem na kopec vleky. Je třeba si uvědomit, že jejich zastavení je pro provozovatele devastační. Stát se musí připravit na mohutné finanční kompenzace, a o to důležitější je přemýšlet o tom, co zavřít a co jen omezit.

ODS v souladu se svým programem, ale i s návrhem politického soupeře Andreje Babiše odhlasovala zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na patnáct procent. Je to nějaký vzkaz voličům, že toto spojenectví s ANO může fungovat i po volbách?
Je to věc, kterou ODS dlouhodobě prosazovala a opakovaně navrhovala. Rozhodla se využít toho, že se k tomu v jisté fázi přiklonil pan premiér. Podle mě to ale neudělala úplně šťastně. Říká, že daně mají být nízké, aby peníze zůstaly lidem, s čímž souhlasím. Zároveň tvrdím, že pokud máme mít nízké daně, musíme mít efektivní a štíhlý stát. To jsou spojené nádoby, které nelze oddělit. Nízké daně znamenají nízké výdaje. A to ODS podpořením daňového balíčku nebyla schopna zařídit, takže jen naplnila záměr svého protivníka. Pokud jsme nebyli schopni zajistit druhou stranu téže mince, nejsem si jist, že jsme měli hlasovat pro tu první. Současná vláda neustále zvyšuje výdaje na bobtnání státu. ODS přispěla jen k tomu, že se snížily jeho příjmy.

Jste spokojen s vytvořením předvolební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09?
Považuji to za projekt, pro nějž se rozhodlo vedení ODS podle určitých kritérií. Já v předsednictvu strany nejsem, takže pro mě to je záměr, který nám byl představen na výkonné radě jako racionální postup. Velmi bych ocenil, aby ho všichni vnímali jako krok, který musí vést k vítězství, protože není možné, aby ODS vytvářela trojkoalici s ambicí skončit na druhém nebo třetím místě. Jediná cesta je volby vyhrát. Nesmí jít o součet procent tří subjektů, které si zbyly, ale o něco, co má politický náboj, tah na branku, vizi a příběh, který bude voliče bavit.

Opravdu si myslíte, že sociálně zaměření lidovci a proevropská TOP 09 mají blíž k ODS než ke STAN a Pirátům?
Svůj názor na trojkoalici jsem řekl kolegům na stranické platformě, která je k tomu určena. Upozornil jsem, že ten projekt musí být voličům srozumitelný, abychom spojenectví uměli dobře vysvětlit a nevypadalo to tak, že vzniklo jen kvůli výhodnému součtu hlasů a zisku mandátů. Trojblok musí reprezentovat jednotné ideje, zosobňovat vyhraněný pohled na společnost přetavený do programu.

Tomu ovšem těžko věřit, když už teď zaznívá, že okamžitě po zavření volebních místností a vstupu do sněmovny se trojblok rozpadne na prvočinitele.
Toto sdělení, které jsem zaznamenal u předsedy lidovců, považuji za velmi nešťastné. Voliče to jen znejisťuje.

Podle aktuálních průzkumů má k vítězství našlápnuto dvojblok Pirátů a STAN, druhé je ANO a teprve pak trojkoalice vedená ODS. Kdyby to tak dopadlo, co by to pro vás jako významného politika ODS znamenalo?
Volby jsou daleko a teď nemá cenu se fixovat na průzkumy preferencí. ODS většinou ve volbách získávala víc hlasů, než jí agentury přisuzovaly v odhadech. Znovu ale opakuji, že ODS nesmí být stranou, která se spojuje do trojblojku, aby skončila druhá nebo třetí. Musí mít ambici stát se výrazným vítězem voleb a řídit stát. Nikdo vůbec nemůže připustit úvahu, že by toto uskupení mělo skončit třetí. Všichni, kdo se na vzniku trojkoalice podíleli, si musejí být vědomi, že pro ODS je jedinou možností, že ho jako jeho lídr dovede k vítězství. Jiná cesta není.

Měl by součástí volební kampaně trojbloku být závazek, že se za žádných okolností nikdo z jeho členů nestane vládním partnerem Andreje Babiše a hnutí ANO?
Andreje Babiše a hnutí ANO je třeba vnímat trochu odděleně. Tato záležitost je ale na komunikaci Petra Fialy a předsednictva strany.

Dáváte od toho ruce pryč, protože máte vyšší ambice, nebo do centrální politiky nechcete vstupovat?
Nechci v této chvíli kandidovat do sněmovny. Slíbil jsem voličům, že se budu starat o Jihočeský kraj, a nechci využívat hejtmanský post jako převodovou páku k dalším pozicím. A už vůbec nechci být jako japonská kalkulačka, která má dvanáct funkcí a šest platů. Prioritně se chci starat o Jihočeský kraj a o to, abychom tady zvládli očkování a pak se dobře rozvíjeli. To, jak se bude chovat ODS na centrální úrovni, je nyní především úkol pro členy jejího vedení. Oni k tomu dostali mandát a musejí rozhodovat. Jako člen výkonné rady mohu říkat své názory, ale určitě nehodlám formulovat povolební koaliční postupy. Od toho je předsednictvo ODS.

Na krajské úrovni jste ale koalici sestavoval a vynechal jste z ní první ANO a třetí Piráty. Lze z toho vyčíst, že to jsou subjekty, s nimiž byste spolupracovat nechtěl?
Piráti se z vyjednávání vyloučili sami, neboť po volbách oznámili, že nechtějí do koalice s ANO ani s ODS. I z českobudějovické politiky mám zkušenost, že skupina šesti pirátských městských zastupitelů málokdy hlasuje jednotně. Reálná politika s nimi je pak dost složitá. Teď na kraji ale Piráti jako opoziční strana fungují dobře, spolupráce s nimi je velmi korektní. Nejde tedy o nějaký můj vyhrocený ideový protipirátský postoj, prostě vyjednávání tak proběhlo. A co se týká hnutí ANO, voličům jsem se zavázal, že když s ODS uspěji, budu dělat politiku jiného typu než ANO. Lidé v jižních Čechách, kteří nás volili, nedávali hlasy pro spojenectví ODS a ANO. Ta koalice by sice pro nás byla mocensky extrémně výhodná, měli bychom hodně placených funkcí, ale my jsme řekli, že jsme tým, který si nejde na kraj pro peníze, ale pro práci. Přesto musím říct, že v jihočeském ANO je spousta lidí, které považuji za slušné politiky a nijak je z jednání nevylučuji. Opravdu nejsem typem člověka, který by to hrotil stylem, že si za žádnou cenu neumím spolupráci představit. Současná koalice je ale podle mě správná, reflektuje volební výsledek a udělali jsme to, co jsme voličům slíbili.

Kdo je Martin Kuba

* Narodil se 9. dubna 1973 v Českých Budějovicích.

* Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2002 pracoval jako lékař zdravotnické záchranné služby a anesteziolog na oddělení kardiochirurgie Nemocnice České Budějovice. V roce 2004 se stal provozovatelem pekárny Fornetti a v roce 2007 založil síť obchodů Fruit Frog. Po skončení centrální politické kariéry působil ve firmě Fiantex a koupil společnost Texsr.

* Od roku 2003 je členem ODS, byl zastupitelem města České Budějovice i krajským radním a náměstkem, v roce 2008 byl zvolen předsedou jihočeské ODS. V letech 20112013 byl ministrem průmyslu a obchodu v Nečasově vládě, v červnu 2013 byl pověřen vedením ODS. Dnes je členem výkonné rady strany.

* V říjnu 2020 skončil jako lídr ODS v krajských volbách těsně druhý a byl zvolen jihočeským hejtmanem. Koalici vytvořil s TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD a Jihočechy 2012.

* Loni v prosinci se stal předsedou Asociace krajů České republiky.

* Je ženatý, loni v dubnu se mu narodil první syn Matyáš.