Českou společnost už přibližně dva roky trápí nárůst pravicového extremismu. Poslední dva měsíce však jako by neonacisté z ulic zmizeli. Čím si to vysvětlujete?

Za to, že neonacisté za poslední měsíce z ulic zmizeli, může úplně jiný přístup vlády Jana Fischera k této problematice. Předchozí vláda, zejména v osobě premiéra Topolánka, byla pro neonacisty živou vodou, protože jestli někdo ve své denní praxi například používá terminologii třetí říše, je pro neonacisty určitý symbol. Extremisté dnes vědí, že policie po nich půjde, když budou prodávat symboly třetí říše na internetu. Vědí, že za to půjdou do vězení.

V minulých letech to podle vás nevěděli?

Podívejte se, proti neonacistům se nezasahovalo a já jsem přesvědčen, že se ani nechtělo zasahovat, protože ze strany vlády na to nebyla politická objednávka. Policisté tak neměli chuť ani vůli do toho jít. Proti extremismu je třeba nekompromisně zasahovat. Jak pokusem o rozpuštění Dělnické strany, tak aktivitou pořádkové policie, aby neonacistům nedělala jen doprovod, ale aby proti nim opravdu zasahovala.

Takže si skutečně myslíte, že jste jim, třeba i květnovým zátahem na členy Národního odporu, zasadili tvrdý úder?

Myslím, že to je zřejmé. Pochopili, že tato vláda s nimi nesympatizuje, považuje je za nebezpečí a chce je potírat. Mezi nimi nejsou žádní hrdinové, vezli se na vlně, protože viděli, že takové chování může člověku pomoci do parlamentu. Viděli, že s nimi mnoho politiků i občanů téměř otevřeně sympatizuje. Proto se veřejně projevovali. Dnes ale vidí, že se situace změnila. Nejde jen o policejní zásahy, ale tato vláda má zásadní a zásadový postoj. Považuje je za nebezpečí.

Do jaké míry může toto nebezpečí ovlivnit hospodářská krize?

Zásadně. Zvláště v době, kdy se hospodářská krize prohlubuje a lidem se začíná dařit hůře, než byli zvyklí, budou stále více náchylní uvěřit, že přišli o práci proto, že za to může Cikán ze sousedství. To je přirozená lidská vlastnost uvěřit takovýmto zkratkám. Pak vede samozřejmě k hrozným koncům.

Jedna věc je problém, který představují sami neonacisté, druhá věc je negativní vztah většiny Čechů k Romům. Do jaké míry jsou oba problémy vzájemně propojené?

Nedávno jsem byl na semináři, kde byl třeba pan Motejl, Michael Kocáb nebo právnička Klára Kalibová a bavili jsme se o tom, zda je český národ rasistický. Shodli jsme se, že principiálně není. Cizinci nikomu nevadí, problém je s romskou menšinou. To není rasismus, ale takzvaný anticiganismus, který vyrůstá ze skutečných problémů, které vycházejí ze soužití české majority s romskou menšinou. Do jejich kořenů se nám zatím zasáhnout nepodařilo, to bude běh na delší trať.

Jak tedy chcete docílit toho, aby se Češi a Romové navzájem respektovali?

Důležité je si uvědomit, že to, co lidi popuzuje, nejsou Romové, kteří se dopouštějí trestné činnosti, ale ti, kteří nepracují, v noci se baví a přes den spí. A to je hromadný jev. Skoro celá minorita žije jiným způsobem než majoritní společnost. Ne nutně protizákonným. Majoritě ale vadí, že minorita je hlučná a žije v noci, protože přes den nepracuje. Lidé jsou pak na Romy naštvaní, mnohdy i právem.

Takže vina je na straně Romů?

Z pohledu majoritní společnosti to tak možná vypadá, já si to ale nemyslím. Romové jsou totiž v situaci, kterou si prvoplánově nezpůsobili. Oni si nevymysleli, že se mají přestěhovat do sídlišť. To jsme si vymysleli my a přinutili je k tomu v době totality. A v tomto okamžiku je opět česká majorita sestěhovává do nějakých vyloučených lokalit a dostává je do situace, ze které si sami nepomůžou. Slušné lidi ochránit musíme, ale tím, že někam budou pochodovat náckové, nebo bude někdo někoho šikanovat, to nevyřešíme. My Romy musíme přesvědčit, aby žili podobným způsobem jako ostatní. Aby začali pracovat, začali dodržovat denní a noční režim jako ostatní občané. Jen tak se vztahy urovnají.

Proč si myslíte, že zrovna vám se podaří donutit Romy pracovat?

Nejde primárně o to, přinutit Romy pracovat. Jde o to, dát jim šanci a přimět je, aby jí využili. Jsem přesvědčen, že se situace zlepší, až rozjedeme projekt, který připravujeme spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí, během kterého do problémových lokalit napumpujeme řádově mnoho desítek milionů korun z evropských fondů. Nejdříve Romy začneme odměňovat za to, že budou pomáhat při rekultivaci okolí, uklízet sídliště, opravovat si domy. I když budou zpočátku pracovat třeba jen dvě hodiny denně, nastavíme jim tím běžný životní režim.

Jak rychle chcete projekt rozjet?

Chci, aby první výsledky byly do voleb, abychom mohli říci, že jsme nastartovali program rekultivací, zaměstnáváme „x“ Romů, rozjeli jsme program spolupráce Romů s policií, prostě aby už v říjnu bylo vidět, že si Romové uklidili, natřeli si domy a že se začínají starat o svoji bezpečnost. To budou první vlaštovky, které ukážou, že ten problém vyřešit prostě lze.

Už při nástupu na ministerstvo jste si předsevzal, že za každých okolností chcete dosáhnout rozpuštění Dělnické strany. Nepřiznává tím však demokracie svoji slabost? Nebylo by lepší řešit problémy a vsadit na to, že když napravíme vztah společnosti k Romům, stane se Dělnická strana bezvýznamnou?

Souhlasím s tím, že takto by to bylo ideální, ale tak jsme měli začít řešit problémy před třemi lety. Tehdy to byla marginální strana, která nikoho nezajímala. Dnes se situace dostala jinam a já si nedokážu představit, že bychom měli v parlamentu nacistickou stranu s deseti procenty, někdo s ní udělal koalici a EU nám bude dávat sankce, tak jako to bylo v Rakousku. Jsme bohužel v situaci, kdy skutečně musíme zasáhnout. Problém společnosti je, že je nemocná a že existují lidé jako pan Čunek, který prosluje tím, že občany, se kterými je problém, vyveze do jiné obce a díky tomu se stane senátorem, předsedou strany a místopředsedou vlády. To je problém. Proto musíme zasahovat takovými prostředky, jako je návrh na zrušení Dělnické strany.

Nicméně první březnový pokus o zákaz Dělnické strany nevyšel, což neonacisty posílilo. Nebojíte se toho, co by se stalo, kdyby i druhý pokus dopadl stejně?

Já říkám, že teprve toto bude první pokus o zákaz Dělnické strany. Odborníky řádně oponovaný a znaleckými posudky řádně doložený materiál. Březnový pokus byl jen směšným plácnutím do vody, kterým se Nejvyšší správní soud ani nemohl zabývat. Potom z toho DS samozřejmě profitovala. Materiál, který připravujeme my, má i s přílohami řádově stovky stran. Ten březnový měl čtyři strany a vypadal, jako by ho někdo napsal přes noc. Teď máme zhruba týden na to, abychom návrh dopilovali, do konce srpna předložili vládě a v září poslali Nejvyššímu správnímu soudu.

Po rasistických předvolebních spotech před volbami do EP jste prohlásil, že budete chtít zakázat i Národní stranu. Stále to platí?

Návrh na zákaz Národní strany zatím předkládat nebudeme. Mohlo by se nám stát, že by se to nepodařilo. Národní strana je na rozdíl od Dělnické strany virtuální realitou, která má desítky členů, jednu slečnu ve vedení a pár figurek. Není to reálná síla, u které bychom mohli prokázat relevantní nebezpečnost pro demokracii. Není možno v tuto chvíli shromáždit materiál, protože neexistuje.

Pokud však bude extremismus i kvůli krizi dále posilovat, policie bude muset proti neonacistům zasahovat stále častěji a razantněji. Nepoznamená kvalitu toho boje fakt, že policie má podstav, musí šetřit a hrozí, že nebude mít peníze ani na běžný provoz?

Policie šetřit musí. Nicméně já udělám vše pro to, aby policie měla i příští rok stejný rozpočet, jako bude mít letos po navýšení, které po vládních prázdninách půjde do vlády. Chci přidat policistům 900 milionů na běžné výdaje, protože ty jim kvůli rozpočtu připravenému za exministra Langera chybí. A rozpočet, který jim bude stačit, budu chtít i příští rok.

Jak se ale chcete vypořádat s důvody, kvůli kterým tisíce policistů odcházejí do civilu?

Pravda je, že policie byla zejména v posledních dvou letech brutálně sražena na kolena obrovským exodem policistů, kdy jich odešlo přes osm tisíc. Za to může i ta část policejní reformy, která se zjevně nepovedla. Jde o rozložení přirozených prvků velení na okresech. Naprostá většina policistů říká, že je to špatně a policejní prezident to také svým nařízením brzy napraví. Problematické je i uspořádání krajů jako samostatných účetních jednotek bez rozpočtového opatření. Krajským ředitelům se řeklo: Tady máte rozpočet a my vám pak přidáme. Oni ale mají od začátku roku strach, že jim nikdo nepřidá.

Mám tomu rozumět tak, že je policie v rozkladu?

Policie sice dostala několik tvrdých ran, ale nemyslím si, že by na tom byla tak špatně, aby nemohla vykonávat svou činnost. Samozřejmě pokud by se bezpečnostní situace zhoršovala, budu chtít po vládě, aby mi umožnila učinit příslušná opatření. V tomto okamžiku policie plní své úkoly. Je pravda, že policie cosi pro občana vykonávat přestala. Nemusí chodit na stadiony, nemusí tolik k nehodám. Policii se částečně uvolnily kapacity. Takže si nemyslím, že by na tom byla tak zle, že by nebyla schopná čelit nástrahám extremismu. Myslím, že za ty tři měsíce je vidět, že policie si s extremismem umí poradit brilantně.