MU získala akreditaci pro dva magisterské a osm doktorských studijních programů v oblasti farmacie. Rozhodl o tom Národní akreditační úřad, který univerzitě na základě její žádosti udělil akreditaci pro tyto studijní programy na období pěti let. O významném dni pro život MU Deník hovořil s jejím rektorem profesorem Martinem Barešem.

Kdy vznikla myšlenka zřízení Farmaceutické fakulty MU?
Farmaceutická fakulta byla součástí Masarykovy univerzity již v 50. letech minulého století, odkud byla rozhodnutím tehdejšího režimu přesunuta do Bratislavy. Skutečnost, že rozvoj farmacie má úzkou návaznost na obory pěstované na naší lékařské a přírodovědecké fakultě, jsme vnímali dlouhodobě. Proto jsme před dvěma lety, kdy jsem byl děkanem Lékařské fakulty MU, začali s přípravou studijního programu klinická farmacie; a po mém nástupu do funkce rektora jsme ihned zahájili jednání s vedením Veterinární a farmaceutické univerzity o převzetí celé fakulty. Tento náročný proces, který v historii vysokého školství v tomto století nemá obdoby, jsme dokázali zvládnout za deset měsíců - i navzdory koronavirové krizi.

Proč k tomu dochází?
Rozvoj farmacie je podle mě v současné době možný jen v rámci těsné spolupráce s lékařskou a přírodovědeckou fakultou a s fakultními nemocnicemi. Úzké propojení těchto oborů je důležité pro rozvoj personalizované medicíny, což povede ke zlepšení zdraví a kvality života naší společnosti, která bude v blízké budoucnosti čelit velkým výzvám v souvislosti se změnou věkové struktury obyvatelstva.    

Jaké cíle si nová fakulta klade, kolik studentů letos přijme a kolik absolventů by měla být ročně?
Úkolem nové fakulty bude stát se plnohodnotnou součástí naší univerzitní rodiny, která se s příchodem farmacie rozrostla na deset fakult. Počty studentů ani absolventů na Farmaceutické fakultě se aktuálně měnit nebudou. Počítáme s tím, že k nám přejde všech osm set studentů. Výuka bude dál probíhat v současných prostorách v areálu na Palackého třídě, které si Masarykova univerzita od Veterinární a farmaceutické univerzity pronajala na dobu pěti let. Do budoucna zvažujeme, že by se fakulta stala součástí areálu Univerzitního kampusu Bohunice.

V poslední době se hodně hovoří o nedostatku hygieniků a epidemiologů (ročně atestují dva lékaři z 8 fakult). Bylo by podle vašeho názoru vhodné a rozumné zřídit samostatnou fakultu hygieny a ochrany veřejného zdraví?
Nedávalo by smysl zakládat další fakultu, protože uvedené obory již vyučujeme na Lékařské fakultě. Spíše je třeba hledat cesty jak motivovat absolventy této fakulty, aby byli ochotni absolvovat atestace z epidemiologie či hygieny. Rozvoj vzdělávání specialistů na otázky ochrany veřejného zdraví je navíc součástí našeho strategického projektu Inovace pro zdravou a bezpečnou společnost, který připravujeme pro další programové období evropských strukturálních fondů. Právě propojení oborů zaměřených na sběr a analýzu zdravotnických dat s moderními IT technologiemi, rozvojem personalizované medicíny a péče o zdraví v každém věku může v budoucnu přispět k tomu, abychom lépe dokázali čelit hrozbám, jako byla nedávná koronavirová krize.