Kvůli již tradičnímu Malostranskému masopustu se v sobotu sjely do Prahy stovky lidí z okolních i vzdálenějších měst. Průvod masek, který provázely i povozy, vyšel krátce po jedné hodině od hostince U Černého vola, aby přes Malou Stranu došel až na Kampu. Tam se přibližně od tří hodin konala masopustní veselice s hudbou a tradičními pokrmy.

Oslavy masopustu se však probíhaly i na dalších místech České republiky. Nepřehlédnutelnou součástí maškarního průvodu, který prošel brněnskou Líšní, byla dvoumetrová smrtka. „Maškary mají svojí symboliku, smrt například značí konec zimy. Nepostradatelnou maskou je medvěd. Má nejstarší tradici a je mu přisuzována magická síla. Ve své moci má úrodu a plodnost,“ vysvětluje ředitel líšeňského kulturního centra Roman Burian.

Masopustní zvyky, jež jsou do značné míry společné všem slovanským zemím, mají pravděpodobně svůj původ v předkřesťanských oslavách konce zimy. Později masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Proto se s ním pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla.

Ačkoli původně se slovem masopust označovalo celé období od Tří králů do Popeleční středy, dnes lidé jako masopustní období většinou vnímají jen poslední tři dny před Popeleční středou. Během těchto tří dní, které jsou lidově nazývány též ostatky, končiny či fašank, se konají různé rituální úkony, scénické výstupy či průvody masek.