Který hmyz je u nás nejnebezpečnější z hlediska vyvolání alergie?
U bodavého hmyzu je třeba rozlišovat dva problémy: jedovatost a alergii. U nás bodají hlavně blanokřídlí, tedy včela, vosa, sršeň a čmelák. Ti všichni mohou svým jedem vyvolat alergickou reakci. Pak tu máme hmyz savý, který získává krev ke své obživě. Může se opakovaně zakousnout a vyloučit malé množství látek blokujících srážlivost krve. Ty mohou vyvolat místní alergickou reakci.

Můžete vysvětlit, jaké typy alergických reakcí se mohou vyskytnout?
Nejčastější je lokální reakce, která ale závažněji pacienta neohrožuje. V místě bodnutí se vytvoří bolestivý červený teplý otok, který by neměl mít v průměru více než 20 centimetrů, na končetinách tedy může přesahovat i přes dva sousední klouby. Postihuje asi 15 procent populace a lze ošetřit mastí či užíváním protizánětlivých hormonálních léků. Druhou skupinou jsou celkové systémové reakce a anafylaxe. V těchto případech se postižený může osypat od hlavy k patě, mít potíže s dýcháním, oběhovým systémem, poklesem tlaku, a dokonce může upadnout do bezvědomí, protože mu oběhový systém selže. Právě tomu se říká anafylaktický šok.

Jaká je první pomoc?
Pokud systémovou reakci zažije člověk poprvé, sám si při dušnosti a poruše vědomí těžko pomůže – musí zavolat záchranku. Když jde o pacienta, který s tím již má zkušenosti, měl by už být poučen a vybaven léky první pomoci, většinou adrenalinem. Ten funguje rychle a postižený si ho podá ve speciálním autoinjektoru. Lidé, kteří mívají reakci opakovaně, jsou vyšetřováni a existuje i preventivní léčba, která umí sklon k alergické reakci vyléčit.

Fungují babské rady, jako je přikládání cibule?
Ano, u několikahodinových menších otoků mohou ulevit.

Liší se intenzita alergické reakce podle toho, jestli vás píchne včela, nebo sršeň?
Ne příliš významně. Informace se liší, někteří autoři ze Švýcarska mají zkušenosti s tím, že alergické reakce po píchnutí včelou jsou častější a závažnější. Odborníci ze západní Evropy a USA to zase vidí naopak. U nás žádný zásadní rozdíl nesledujeme. U blanokřídlého hmyzu máme dva příbuzné zástupce – včela je spřízněna se čmelákem a látky v jedu jsou si velmi podobné, takže i pravděpodobnost, že reakce bude stejná, je vysoká. Vosa je naopak příbuzná se sršní, a tak tu také reakce může probíhat podobně.

Když budu alergická na píchnutí včelou, hrozí u mě reakce po bodnutí vosou?
Je to málo pravděpodobné, ale stát se to může. Pacient může být alergický na dvě různé složky anebo je alergický na složku, která je oběma jedům společná. Ale tyto látky vyvolávají reakci jen velmi zřídka.

Čím je dáno, že některý hmyz vyvolá alergickou reakci a jiný ne?
To nikdo neví, a pokud se to podaří zjistit, bude to na Nobelovu cenu. Nějaká složka jedu, ale také pylu či potraviny, vyvolává u jednoho člověka reakci a u druhého ne. Pokud se látka dostává do těla přes sliznici, například při dýchání či ze zažívacího traktu, může to záviset na tom, jak je stabilní – zda se při působení enzymů a mechanismů obranyschopnosti rozkládá. Když se dostává bodnutím přímo do oběhu, stabilita nehraje roli a při tomto přímém kontaktu s imunitním systémem důvody reakce neznáme.

Včelaři říkají, že když je na začátku jara popíchá včela, v létě už si bodanců ani nevšimnou. Ovlivňuje tedy jed v tomto směru nějak imunitu?
Občas včelaři mluví i o tom, že mají díky tomu lepší imunitu a cítí se lépe, ale já pro to doklady nemám, takže to nemohu komentovat. Při opakovaném píchnutí ale skutečně je popsáno to, že drobné alergické reakce mívají včelaři na jaře, pak se vytvoří tolerance a během sezony jim již nevadí.

Žihadla, sosáky, kusadla. Bzučení je zpátky.