Ačkoliv jste s hnutím Žižkov (nejen) sobě zvítězil v Praze 3, nestal jste se starostou. Když jste byl nominován za zelené na post náměstka, ozvala se Jana Plamínková ze STAN, že s tím nesouhlasí, protože jste příliš levicový. Co si pod tím máme představit?

Paní Plamínková to popsala trochu metaforicky tím, že jsem se zúčastnil znovuodhalení sochy Julia Fučíka na Olšanských hřbitovech. Žádný jiný příklad mé levicovosti nezmínila.

Jste levicový?
Ano, považuji se za levicově orientovaného člověka 
v rámci toho, čemu se na Západě říká nová levice a co vzniklo z protestů v roce 1968. O pražském jaru jsem psal svoji diplomovou práci, která vyšla i knižně pod názvem Myslet socialismus bez tanků. V těchto letech na Západě vznikalo zelené hnutí jako výraz odporu proti hrozbě jaderného konfliktu a také jaderné energetice. A konzumní společnosti.

Vadí vaše levicovost jen Janě Plamínkové, nebo jste zaznamenal nějaké znepokojení i u hnutí ANO, jehož lídr Andrej Babiš se prezentuje jako pravicově zaměřený člověk se sociálním cítěním?
Ne. Ještě předtím, než moje nominace vešla ve známost, jsem se sešel s paní Krnáčovou, abych jí sdělil, že tato eventualita existuje. Chtěl jsem vědět, jak na to bude reagovat. Po vyústění komunálních voleb na Praze 3, které jsme vyhráli, ale 
v koalici nakonec nejsme, 
a poté, co jsem v nejsložitějším volebním systému z 11. místa magistrátní kandidátky poskočil díky preferenčním hlasům na čtvrtou příčku, jsem už nechtěl znovu narazit. Paní Krnáčová odpověděla jednoznačně, že proti mé nominaci nic nemá.

„Necítím se být součástí nátlakové skupiny, která je poněkud tekutá, jak by asi řekl Bauman nebo Bělohradský. Ona se přelévá, vždycky se na někoho rozhněvá, vybere si terč, kdysi to byl Paroubek, momentálně je to Zeman, Putin je to standardně."

Proč s vámi TOP 09 na Žižkově nešla do koalice?
TOP 09 se velmi rychle stala starou politickou strukturou a začala se spojovat 
s lidmi, jimž říkám přátelé starých pořádků. Na Praze 3 k nim patřila hlavně ODS jako jejich lídr čelem zpět a ČSSD, která se s ní vezla. Tak to tam vždy fungovalo, v roce 2010 byla TOP 09 jakýmsi novým elementem, dva roky nicméně ztrácela čas koalicí 
s ODS, neprosadila nic, načež docela odvážně přibrala do vedení nás. Celá řada věcí se najednou úplně otočila, městská část přestala privatizovat nebytové prostory 
a volné byty, začala připravovat koncepci sociálního bydlení. Zcela se změnila politika ve vztahu k Nákladovému nádraží Žižkov. To je mimochodem typický příklad toho, jak se změnila komunikace mezi obcí a developery.

To mě zajímá, protože územní rozvoj bude na magistrátu váš hlavní job.
Ano, v tom mám intenzivní praxi. My jsme se na Žižkově soustředili na pár projektů, které jsme zachránili jako například nádraží, což je stavba, která danou lokalitu do jisté míry utváří. Developer nesmí přijít do města 
a chovat se v něm jako na zelené louce. Přichází do metropole, která se mění ve vrstvách, Praha vznikala po staletí, je tím pověstná a cenná. Není tu kvůli tomu, aby developerům sloužila pro jejich byznys. Developer se od stavitele liší tím, že koupí pozemek, postaví, prodá a jde pryč. Nezajímá ho, co se 
v dané lokalitě bude dít potom, stačí mu návratnost investice.

Přicházíte na radnici, která má snad nejhorší pověst v republice. Éru primátora Béma a přisátých kmotrů Janouška, Rittiga či Hrdličky asi nebude snadné jen tak smést ze stolu, minimálně proto, že řada smluv stále platí. Nebojíte se do toho jít?
Ne, nesmím se bát, protože spolurozhodovat, formovat územní rozvoj metropole je sen každého zeleného. Nabízí se mi možnost ovlivňovat rozvoj města na dlouhou dobu dopředu, spoluurčovat podobu dopravních staveb, stanovovat jejich prioritu. Pro většinu zelených není paradoxně cílem dělat ministra životního prostředí, ale ministra dopravy, protože bychom ji konečně mohli celou změnit.

Zrušit?
Ne, změnit.

Zeptala jsem se záměrně, neboť o vás je známo, že nemáte auto.
Ale já nechodím jen pěšky, pochopitelně se přepravuji veřejnou dopravou a na celostátní úrovni železnicí. A to už je zelené téma.

ANTIKAPITALISTA. Zelená politika je v zásadním rozporu se systémem, v němž žijeme, říká politik Matěj Stropnický.

Jste zkrátka vzorový zelený. Nevlastníte vůz, bydlíte v podnájmu, nemáte cenné papíry. Někoho možná napadne, že když jste tak nemajetný, jdete si do velké politiky přivydělat.
Jasně. Ta otázka se nabízí.

Nedivte se. Volič si už nemůže být ničím jistý, když policie obviní z úplatkářství Martina Půtu, který začínal v Hrádku nad Nisou jako bojovník proti korupci všeho druhu…
Kdoví, jestli to tak je.

Samozřejmě ctíme presumpci neviny, ale člověka to znepokojí. 
A tak se preventivně ptám.
Mě majetek obtěžuje a zdržuje. Snažím se ho ze svého života eliminovat, jak to jen jde. Tady vidíte můj telefon (ukazuje starou Nokii), navíc jsem dost antitechnický typ. V dubnu se mi rozbil domácí počítač, uběhl květen, červen, trochu mi chyběl, ale pomalu přestal, a tak jsem si nový nekoupil. Nemám spotřebiče ani sporák.

Vaříte na ohýnku?
Většinou si něco kupuji venku. Jediné, co mám doma, je velká knihovna. Nevím, proč bych měl chtít zbohatnout. Peníze a majetek mě nelákají, protože mi nic nového neumožňují, naopak berou čas.

Cítíte se jako součást pražské kavárny?
Ten pojem dostal poslední dobou jiný rozměr.

A na něj se pochopitelně táži. Na zemanovskou pražskou kavárnu.
Tak v tomto smyslu ne. Do kaváren sice chodím, ale necítím se být součástí nátlakové skupiny, která je poněkud tekutá, jak by asi řekl Bauman nebo Bělohradský. Ona se přelévá, vždycky se na někoho rozhněvá, vybere si terč, kdysi to byl Paroubek, momentálně je to Zeman, Putin je to standardně.

Vy nejste rozhněván na Miloše Zemana ani na Vladimira Putina?
Snažím se kritizovat spíš systémy než jednotlivce 
a hledat kořeny problémů 
v nich. V zelené politice je nejdůležitější ochrana života na Zemi, symbióza fauny, flóry a člověka. Proto si kladu hlavně otázku, jestli systém založený na spotřební společnosti je tím správným uspořádáním.

Poutavě o tom mluvil papež František v Evropském parlamentu. „K byrokratickému technicismu institucí se druží některé poněkud egoistické životní styly charakterizované již neudržitelným blahobytem, často lhostejným vůči okolnímu světu, zejména k těm nejchudším lidem. S politováním lze konstatovat, že ve středu politické debaty převažují technické a ekonomické otázky na úkor autentické antropologické orientace," řekl František a na závěr uvedl: „Drazí europoslanci, nadešla hodina pro společnou stavbu Evropy obíhající nikoli kolem ekonomie, nýbrž kolem posvátnosti člověka a nezcizitelných hodnot." Papež by na tu otázku tedy odpověděl záporně.
Právě, já si na ni také odpovídám záporně. Zelená politika je v zásadním rozporu se systémem, v němž žijeme. Snažím se na ty výzvy odpovídat i osobně, to je takový kierkegaardovský přístup, on je mým oblíbeným filozofem. Musí se začínat u sebe. Mám řidičák, docela dobře řídím 
a měl jsem i auto, ale když se ukázalo, že ho vlastně nepotřebuji, dal jsem ho pryč. Dá se prostě nahradit a já si ho nebudu držet jen proto, že ho mají všichni. Je dobré o těch věcech přemýšlet a vědomě se zbavovat závislosti na systému, který produkuje závislost na spotřebě.

„Volil jsem Miloše Zemana. Adorace někoho s rodokmenem, kterou předváděli moji vrstevníci, mi připadala neskutečně odpudivá."

Existují i jiné závislosti, třeba na moci.
Máte na mysli Zemana 
a Putina? Oni jako jedinci mě zajímají málo, neboť když tam nebudou oni, nahradí je jiní. Podstatnou kritiku je třeba adresovat systému jako celku. Je to spor západního 
a ruského kapitálu, možná čínského.

Pro vás má kapitál, ať je odkudkoli, záporné znaménko?
V zásadě ano, je to tak.

Vaše zelená kolegyně Džamila Stehlíková v debatě o směřování české zahraniční politiky řekla, že rodinné stříbro obhajoby lidských práv vyvážíme na smetiště, abychom si místo něj přivezli laciný čínský porcelán. Souzníte s ní?
Česká zahraniční politika byla vždycky hodně selektivní. Zaměřovala se na ochranu lidských práv v zemích, kde to bylo v souladu se západními zájmy. Před listopadem 1989 zase jen tam, kde to ladilo se sovětskými zájmy. To je přece očividné. Kdo tu selektivitu vyčítal minulému režimu, měl by dnes křičet znovu. Tohle pražská kavárna netematizuje. V tom je mi blízká formulace postojů Charty 77, která na základě helsinských ustanovení vždycky říkala, že hledá agresora a není podstatné, jestli se porušování lidských práv odehrává pod křídly východního nebo západního bloku. Cílem bylo odhalení příčiny konkrétního konfliktu. Touto optikou nepochybně odsuzuji ruskou agresi na Krymu, kde jsem byl shodou okolností loni v létě o prázdninách na čundru.

V Artěku?
Ne, tam jsem zrovna nebyl. Navštívil jsem třeba Sevastopol, kde se oslavovalo 230. výročí založení města. Bylo to hodně zajímavé, probíhala tam rekonstrukce bitvy 
z krymské války, všude vlály ruské a ukrajinské vlajky, oba prezidenti se plavili na jedné lodi a město doslova šílelo. Bylo vidět, že spojení těch dvou národních elementů je velmi intenzivní. Zpětně jsem si pak říkal, že když Rusové anektovali Krym, je to hodně jiné než náš Mnichov. Mně vadí, že pražská kavárna tyto věci úplně a historicky srovnává, ačkoliv to opravdu není stejné. Jistě je to anexe, akt násilí, útočník je jasný, ale situace je v mnoha ohledech jiná. Na to mi selektivní obhájci lidských práv asi řeknou, že to relativizuji, ale já se snažím nabývat poznání tak, abych se vyvaroval černobílých hodnocení. Zelená politika se v širším než českém kontextu snaží zaměřovat na princip kolektivní bezpečnosti a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zejména v rámci EU, transatlantická spolupráce je poněkud v pozadí. Tudíž mi přijde hodné kritiky, že si pan prezident nedá práci o svém postoji k ukrajinskému konfliktu přesvědčit Evropskou unii a nabourává její společný postup. Ten já považuji za důležitý, 
i kdyby se v něčem mýlil.

Jak to?
Evropský projekt má význam a sílu tím, že povyšuje jednotlivé slabé státy do silnějšího celku. Pan prezident si hraje na to, že národní státy něco zmohou, ale ony nezmohou nic.ANTIKAPITALISTA. Zelená politika je v zásadním rozporu se systémem, v němž žijeme, říká politik Matěj Stropnický.

Co to povídáte? Miloš Zeman je přece eurofederalista.
To se tedy projevuje dost zvláštně. V kampani byl odvážnější, euro chtěl zavádět hned, to Schwarzenberg byl opatrnější. Já jsem v druhém kole volil Miloše Zemana.

Tak to je skandální odhalení Deníku: Jeden z nejvýraznějších zelených dal hlas muži, který prohlásil: „Všechno zelené je třeba vypálit, počůrat a posolit."
Volil jsem Miloše Zemana, i když to rozhodování bylo hrozně těžké. V žádném případě jsem nechtěl volit šlechtice. V žádném. Adorace někoho s rodokmenem, kterou předváděli moji vrstevníci, mi připadala neskutečně odpudivá.

Neautentická?
Hloupá, nevědomá.

Vidíte, oni si totéž myslí o protilehlém táboru.
Zemana popouzí, že Karel Schwarzenberg může říct hovno, a on to říct nemůže. Úplně chápu, že mu to přijde nespravedlivé. Mně taky. Nakonec jsem se rozhodoval 
i na základě toho, kdo bude schopen položit Nečasovu vládu jako první. Chtěl jsem, aby co nejdříve skončila,
a Miloš Zeman slíbil, že se mu podaří ji shodit, což se mu povedlo.

K protizemanovským protestům tudíž nevidíte důvod?
Na Zemanovi mi vadí, že svým chováním často diskredituje levicovou politiku, za jejíhož představitele se považuje. Interpretuje se to tak, že lidé, kteří ho volí, jsou hloupí, vulgární, nevzdělaní a primitivní, tudíž přesně taková je celá levice. To ale přece není žádná pravda.

Říkal jste, že víc než jednotlivci vás zajímají systémy jako celek. Dnes zní poměrně jednotný hlas z politologické scény, že nástup hnutí ANO je nejen důsledkem mizerné politiky klasických politických stran, ale možná i jejich umíráčkem.
Kdo to říká?

Téměř všichni. Nečtete noviny?
V Praze se to říká. Jaký je rozdíl mezi TOP 09 a ANO? Pro mě to jsou velmi podobné subjekty.

Miroslav Kalousek by vám jistě nabídl argument o propracované stranické struktuře TOP 09.
Ano, proto nejspíš pár dnů po letošních pražských volbách ze strany odešel jejich kandidát na primátora Hudeček i pražský předseda Vávra. Pan Kalousek mi nemusí nic vyprávět. Všechny jejich kluby se rozpadly, protože topkaři nikdy nevěděli, koho vlastně navrhli.

Chcete říct, že pokud dnes TOP 09 klesají preference ze 17 na sedm procent, dopadne za čas stejně i ANO, které má nyní třicetiprocentní podporu?
To je velmi pravděpodobné. V tom je také rozdíl mezi těmi, kdo přicházejí bez historie a systému idejí, a těmi, kteří je mají. Když zelení neuspějí ve volbách s Bursíkem nebo s Liškou, vymění je, ale je tu nějaký světonázor, k němuž se můžeme vždy vrátit 
a na němž se vyprofilují další lidé. To v ANO a TOP 09 není možné, pročež Kalousek a Schwarzenberg nemůžou odstoupit, jsou neodvolatelní, budou tam jako Andropov 
a Černěnko až do konce. Bez nich by ta strana skončila okamžitě.

Existence politických stran tedy není ohrožena?
Nijak zvlášť. Tyto volební projekty jsou dočasné. Byli jsme svědky přicházení TOP 09, teď sledujeme její odcházení. Momentálně přichází ANO, které po čase zase odejde. To, jak tyto dvě strany na sebe nevraží, je pro mě zdrojem velké komiky, protože jednu řídí kapitalista a druhou feudál. Přijde mi, že je to úplně jedno, neboť obě jsou si podobné jako vejce vejci. Pan Hudeček navrhne kandidátku a ta platí, protože mu ji schválil Schwarzenberg. Totéž dělá za pražské ANO paní Kleslová.

Zatímco?
Zatímco já mám dobré výsledky ve volbách, a přesto jsem na kandidátce až na 11. místě, chápete? U zelených totiž probíhá demokratická volba. A to je ten zásadní rozdíl.

PhDr. MATĚJ STROPNICKÝ
Narodil se 18. září 1983 v Praze, část dětství prožil v Lisabonu a Římě, kde jeho otec Martin Stropnický působil jako diplomat. Maturoval na Francouzském gymnáziu v Praze.
Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy absolvoval žurnalistiku a mezinárodní teritoriální studia.
V letech 2003–2009 pracoval v Literárních novinách postupně jako přispěvatel, asistent šéfredaktora, redaktor a editor.
Je členem Strany zelených, 
v letech 2012–2014 byl jejich 
3. místopředsedou, nyní je členem předsednictva SZ. Od roku 2006 je zastupitelem v Praze 3 za hnutí Žižkov (nejen) sobě, v posledních dvou letech byl místostarostou. V říjnových komunálních volbách v Praze 3 skončil jako první a v magistrátních se díky preferenčním hlasům posunul z 11. na čtvrté místo. Ve středu byl zvolen náměstkem primátorky pro územní rozvoj Prahy.