Například zodpovědět otázku, zda je žádoucí, aby Česká republika měla ve srovnání se státy OECD výrazně vyšší podíl maturantů. Dnes se u nás pokouší o maturitu více než 70 procent populačního ročníku. V okolních státech, ale i ve Finsku, je to o deset až dvacet procent méně.

Neúnosná zátěž

„Tuzemský systém nutí maturovat i žáky, pro které je zejména společná část maturity neúnosnou zátěží. Jednotné přijímací zkoušky v loňském roce ukázaly, že do maturitních oborů jsou přijímáni také ti, kteří testy nezvládnou ani na čtyřky, dokonce i na gymnázia se dostali žáci, kteří získali pouhé čtyři body (úspěšnost osm procent). Pokud žák po devíti letech povinné školní docházky nedosáhne u přijímacích zkoušek z matematiky alespoň na deset bodů, je velmi pravděpodobné, že bude mít s matematikou problémy i nadále,“ řekl Deníku ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka.

Už na jaře roku 2021 přitom gymnazisty a lyceisty čeká povinná státní maturita z matematiky, ostatní středoškoláky (kromě so-ciálních, zdravotních a uměleckých oborů s maturitou) o rok později. Je otázka, k čemu tato změna povede. „Může se stát, že budeme mít několikanásobně víc propadlíků, kteří rázem zůstanou bez dokončeného středoškolského vzdělání a nikdo se o ně nebude dál zajímat,“ uvedl šéf soukromé vzdělávací společnosti Scio Ondřej Šteffl.

Matematika.Ačkoliv na přípravu bylo relativně dost času a zvyšuje se dotace hodin matematiky, těžko lze předvídat, jak povinná maturita z matematiky ovlivní celkové výsledky. Připomeňme, že loni si matematiku vybralo 16 tisíc středoškoláků, cizí jazyk 42,6 tisíce.

I Zíka zdůrazňuje, že by pomohla větší prostupnost vzdělávacího systému. „Žák, který je po odborné stránce plně kvalifikován, při nezdaru v některé ze zkoušek společné části maturity zůstává jen absolventem základní školy. Má pak ztížený přístup k výkonu své profese,“ upozorňuje ředitel Cermatu na jedno z rizik.

Přitom Zíka je velkým propagátorem matematických znalostí včetně nepovinné obtížnější zkoušky Matematika+, která letos proběhne už popáté.

Matematické bonusy

Podle něj by na kvalitní matematickou přípravu neměly rezignovat ani střední ekonomické a průmyslové školy. Minulé ročníky Matematiky+ prokázaly, že její úspěšní řešitelé mají otevřené dveře na tuzemských univerzitách, a to často bez přijímacích zkoušek.

„Žáci, kteří jsou schopni tuto zkoušku zvládnout alespoň na chvalitebnou, nemají na vysoké škole v matematice žádné problémy. I lékařské fakulty mají zkušenost, že přijatí studenti s certifikátem Matematika+ vysokou školu dostudují,“ sdělil Zíka. 

Naopak absolventi odborných středních škol mívají na univerzitách již od počátku studia velké problémy právě s matematikou. Například na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze právě kvůli tomuto předmětu nedokončí první semestr kolem 60 procent posluchačů.

V současné době proto drtivá většina veřejných vysokých škol s technickým, ekonomickým, matematickým i přírodovědným zaměřením podporuje žáky, kteří absolvovali Matematiku+. K této nepovinné zkoušce se mohli maturanti přihlásit do konce ledna.