Deník / Průvodce rokem 2024Deník / Průvodce rokem 2024Zdroj: DeníkVyšší poplatky
Ke změnám (navýšení) dochází v oblasti správních poplatků, například správní poplatek za vydání stejnopisu matričního dokladu bude činit 300 korun. Nově se zpoplatňuje vydání vícejazyčného standardního formuláře částkou 100 korun a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, částkou 500 korun. Připlatí si ale hlavně snoubenci, kteří chtějí svatbu „venku“, tedy mimo úředně stanovenou místnost. Dříve se za to platilo tisíc korun, nyní to bude tři tisíce korun.

Svatby i bez trvalého pobytu
Obecně budou svatby administrativně jednodušší. Snoubenci v tzv. nematriční obci budou moci vstoupit do manželství nově i před pověřeným členem zastupitelstva této obce. Současně se ruší podmínka přihlášení k trvalému pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci, tudíž starosta, místostarosta nebo pověřený člen zastupitelstva nematriční obce budou oprávněni oddávat bez ohledu na trvalý pobyt snoubenců. „V praxi snoubenci často mají k obci osobní vazby, znají starostu, ale neměli zde trvalý pobyt. Tento pár musel přijet oddat starosta matričního úřadu. Měli jsme tím pádem starosty dvou kategorií,“ popsala změnu už dříve pro Deník poslankyně a jedna z autorka změn matričního zákona Eliška Olšáková (STAN).

Kdy se Češi nejčastěji berou a kde končí nejvíce manželství rozvodem? Podívejte se:

Svatba. Ilustrační snímek
Kdy se Češi berou? Kde nejvíc končívají manželství nezdarem? Statistiky překvapí

Jen s oddávajícím
Nově bude moci být u obřadu jen oddávající. V matričních i nematričních obcích se umožní oddávat bez přítomnosti matrikáře, a to při splnění podmínky, že oddávající má odbornou způsobilost matrikáře podle zákona o matrikách. Současně musí snoubenci předložit oddávajícímu matričním úřadem vydané osvědčení, že splnili všechny předpoklady pro uzavření sňatku.

Oddá vás i poslanec či senátor
Úplnou novinku je možnost, aby vás po dohodě oddal i jakýkoliv poslanec či senátor, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu. Do loňska měli právo oddávat jen zástupci obcí. Někteří politici, například předseda SPD Tomio Okamura či šéf hnutí ANO Andrej Babiš, už přiznali, že se jim lidé hlásí a jsou připraveni některým vyhovět. Babiš k tomu sám lidi vyzval na sociální síti TikTok.   

Registrované partnerství kdekoliv
Zájemci o registrované partnerství už nebudou muset do krajských měst. Do registrovaného partnerství bude možné vstoupit před kterýmkoli matričním úřadem, a to na jím určeném místě a čase. Osoby vstupující do registrovaného partnerství budou moci požádat matriční úřad o vstup do partnerství na kterémkoli vhodném místě a ve kteroukoli vhodnou dobu (obdobně jako u manželství). Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství bude možné učinit při splnění zákonných podmínek i v jazyce národnostní menšiny.

Svatba homosexuálního páru - Ilustrační fotoSvatba homosexuálního páruZdroj: Shutterstock

Změna příjmení v době manželství
Manželé, kteří si ponechali po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, budou nově moci  po uzavření manželství provést prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem nejen o tom, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich, ale nově i o tom, že se dohodli, že příjmení jednoho z nich bude příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.

Manželství s oběma příjmeními
Manželé, kteří mají společné příjmení, mají nově možnost přidat i po svatbě k novému příjmení i to původní, které používal(a) za svobodna (uvádí se na druhém místě). Stejně tak je možné ze dvou příjmení „udělat“ jedno.

Příjmení v jiném tvaru i bez souhlasu manžela
Velké změny přináší matriční zákon také u změn jména a příjmení. Nově je možné, aby v případě, že je příjmení ženy nebo nezletilého dítěte ženského pohlaví zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, bylo uvedeno příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jedná se například o příjmení typu Krejčí x Krejčová, Kočí x Kočová (pravidla české mluvnice u uvedených ženských příjmení umožňují užívat oba tvary). V takovém případě už není nutný souhlas manžela. Nemění se příjmení, ale jen jeho tvar.

Hana i Hanička
Nově je možné do matriky zapsat i jména zdrobnělá a domácká. „Vznikne-li matričnímu úřadu pochybnost o existenci jména nebo jeho správné podobě, bude občan povinen předložit buď zcela nově odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, anebo znalecký posudek,“ upozornilo v důvodové zprávě ministerstvo vnitra.

Změna jména od 12 let
Nově se snižuje věková hranice, od které si děti samy zvolí, jaké příjmení si po rozvodu rodičů zvolí. Dříve to bylo od 15 let, nyní si o příjmení rozhodnou už děti po dovršení 12 let.

Od roku 2025 se zjendoduší rozvody:

Problémy v manželství často končí rozvodem. Ten by měl být v budoucnu jednodušší.
Konec výslechů: Rozvody se zjednoduší. Manželé u nich být nemusí, stačí právníci

Změna jména při změně pohlaví
Zjednodušuje se relativně komplikovaná právní úprava změny jména a příjmení u fyzických osob v souvislosti se změnou pohlaví. Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví a jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena, bude moci ohledně užívání jména, popřípadě jmen, a příjmení projevit svou vůli před matričním úřadem pouhým prohlášením, nikoli na základě žádosti ve správním řízení. „Přílohou prohlášení musí být potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení, respektive ukončení léčby pro změnu pohlaví,“ upozornilo vnitro.

Sporné otcovství
Nově zákon řeší i sporné otcovství. Novinkou je možnost určit otcovství takzvanou trojdohodou na matrice či na zastupitelském úřadu České republiky. Jde o souhlasné prohlášení matky, jejího zákonného manžela (který ale není biologickým otcem) a muže, který tvrdí, že je skutečným otcem dítěte. Takovou dohodu lze provést i u počatého dítěte a účinnosti nabude rozvodem. V případě, že dojde k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení, které má matka v době provedení dodatečného záznamu.

Zdroj: MVČR, Deník, ČTK