„Určitě to je jeden z faktorů růstu zájmu o pedagogické obory. Veřejnost si také začíná všímat koncepčních kroků, které se ve školství dějí, podařilo se otevřít širokou diskusi o vzdělávacím systému,“ sdělila Deníku Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá děkanka zdejší pedagogické fakulty.

InfografikaNaopak akademická ředitelka společnosti Tutor Miluše Vondráková soudí, že v letošním výběru oboru vylepšení finanční situace budoucích učitelů velkou roli nehraje. 

„Pedagogické fakulty maturanti coby svou druhou volbu stále vnímají jako mírně únikový nástroj, pokud se nedostanou na vysněný obor, například psychologii nebo jazyky. Kdyby zohledňovali růst platů, byl by nárůst přihlášek větší. Ještě bude chvilku trvat, než se studium učitelství stane prestižním oborem,“ míní Vondráková. 

Za posledních devět let počet maturantů klesl o necelých třicet tisíc, zatímco přihlášek na pedagogické fakulty o 15 tisíc, na právnické o osm tisíc (tedy o polovinu), ale na ekonomické o 25 700. Zato u lékařských fakult stoupl o 12 tisíc.

Nulová nezaměstnanost lékařů 

„Lékařské fakulty vedou dlouhodobě, je to perspektivní obor s možností uplatnění v zahraničí a fakticky nulovou nezaměstnaností, vykazují též nárůst nelékařských oborů jako fyzioterapie či rehabilitace, což se projevuje v počtu přihlášek,“ komentuje analýzu Vondráková. Znatelný propad popularity ekonomických fakult vysvětluje širokou nabídkou odvozených oborů na jiných vysokých školách včetně soukromých. 

Nejprestižnějším vysokým učením v Česku je nadále Univerzita Karlova, na niž se hlásí nejvíc uchazečů. Zajímavé ovšem je, že hned u tří fakult, tedy právnické, pedagogické a filozofické, se Masarykova univerzita v Brně pyšní větším počtem přihlášek než její pražská rivalka.

Na Univerzitě Karlově se nejvíce maturantů letos hlásilo na obor Všeobecné lékařství, dále na Právo a právní věda, Studium humanitní vzdělanosti, Komunikační studia a Psychologie.