Podle současného platného znění školského zákona by se situace měla změnit na jaře roku 2021, kdy by gymnazisté a lyceisté měli zakončit studium povinnou zkouškou z češtiny, cizího jazyka a matematiky (většina ostatních středoškoláků o rok později).

Ministr školství Robert Plaga (ANO) poslal do připomínkového řízení úpravu, která tuto povinnost posouvá pro všechny na jaro 2022. Zároveň prosazuje, aby se společná část maturity uskutečnila jen formou testů. Ústní zkouška a slohová práce (včetně hodnocení) se mají přesunout do profilové školní maturity.

InfografikaV tomto ohledu se shoduje sněmovní i ministerský podnět, což zřejmě vedlo k tomu, že vláda dala k poslanecké iniciativě, za níž stojí hlavně Piráti, neutrální stanovisko. „Otevře se tím debata ve sněmovně, což je užitečné. Věřím, že se v nějakém bodě protneme,“ uvedl včera Plaga.

Neúspěšnost 22 procent

Navrhovatelé v důvodové zprávě konstatují, že „podíl neúspěšných žáků na celkovém počtu žáků, kteří ve školním roce 2017/2018 konali zkoušku z matematiky v prvním řádném termínu, představuje 22 procent. Zatímco gymnazisté vykazují velmi nízkou míru neúspěšnosti (4 procenta), v nástavbovém studiu dosahuje až 60 procent, u maturitních oborů středního odborného vzdělávání 33 procent“.

Ministerstvo obecně též podporuje poslaneckou snahu, aby střední stupeň vzdělání získal i žák, který úspěšně dokončí poslední ročník maturitního oboru, avšak nevykoná maturitní zkoušku. Tento podnět je ovšem třeba legislativně dopracovat, míní Plagův úřad. Poslanci chtějí, aby dokladem o dosažení středního vzdělání bylo vysvědčení o závěrečné zkoušce, nebo vysvědčení o ukončení posledního ročníku gymnázia či střední odborné školy.