Vhodnost zadání dokonce posoudí ministerstvo školství. Přitom matematiku si letos zvolilo – většinou ovšem v lehčí verzi – daleko víc maturantů. Báli se totiž cizího jazyka, který zvláště posluchačům středních odborných škol a učilišť dělal loni největší problém.
Strach ze závěrečné zkoušky na SŠ přispěl k tomu, že se rodiče a žáci lehce odklánějí od oborů zakončených maturitní zkouškou. „Ten trend pozorujeme už pátým rokem, i když státní maturita se letos koná teprve podruhé," řekl Deníku Jiří Vojtěch, spoluautor publikace o vzdělanostní a oborové struktuře středoškoláků. Vyplývá z ní, že pokles se nejvíce dotkl maturitních oborů bez odborného výcviku, kam loni nastoupilo o 3500 žáků méně než v roce 2010/11. V posledních dvou letech se celkově snížil počet žáků prvních ročníků SŠ o 21 tisíc. Nejmenší odliv studentů hlásí gymnázia.
Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání ale upozorňuje, že tlak na tento typ studia je patrný především v Praze a Brně, zatímco menší města mají už nyní problém s naplněním tříd.
Nabídka převyšuje poptávku
Současný průběh přijímacího řízení na střední školy potvrzuje, že nabídka středoškolského vzdělání výrazně převyšuje poptávku. I po redukci přihlášek ze tří na dvě v prvním kole má v podstatě každé dítě šanci dostat se na vysněný typ SŠ. V Jihomoravském kraji registrují přes 8000 žáků 9. tříd, přičemž tamější veřejné a soukromé střední školy nabízejí dvojnásobek volných míst, podobná situace je v Praze.
Jiří Vojtěch si myslí, že k pozvolnému návratu k řemeslu přispěly kromě jednotné maturity i další momenty: „Jde o cílenou podporu krajů, firemní stipendia a zvýšený zájem rodičů o situaci na trhu práce." Zlínský kraj v minulých třech letech investoval do rozvoje učňovských oborů 11,6 milionu korun. Navíc kraj podporuje propojování škol přímo se zaměstnavateli, příkladem je Centrum pro výuku a prezentaci hi-technologií ve Střední průmyslové škole a Obchodní akademii Uherský Brod.
Z druhé strany kraje přitvrzují u maturitních oborů. Přes nepříznivý populační vývoj tak radní v Pardubickém a Královéhradeckém kraji přistoupili k přísnému kvalitativnímu sítu. Pokud si v tomto regionu deváťáci zvolili veřejnou školu, museli podstoupit přijímací zkoušky.