Kolem letošních maturit bylo opět rušno. Žáci se sice v testové části společných maturit z matematiky a angličtiny oproti loňsku zlepšili, ale otázky vzbudily zadané úlohy. Mají absolventi maturitních učňovských oborů vědět, co je epizeuxis, najít v cizím textu gramatické chyby a řešit logaritmické rovnice?

Část odborníků tvrdí, že ne, představitelé ministerstva jim oponují. A jak to vyhodnotili sami středoškoláci? Proti hodnocení své práce se jich odvolalo 1945 a úřady vyhověly patnácti z nich.

Podle sdělení ministerstva školství uznaly například chybně oskenovaný křížek, chybějící explicitní vyjádření neznámé, dodatečně vysvětlený postup při řešení úlohy. „Z kladně vyřízených stížností se čtyři týkaly logaritmů, nebo v češtině korektur cizího textu," uvedl tiskový odbor ministerstva.

Zíkovy argumenty

Znamená to tedy, že hodnotitelé přistoupili na argumentaci experta na vzdělávací systémy Oldřicha Botlíka, který dlouhodobě kritizuje sestavování maturitních testů? V nedávném rozhovoru s Deníkem například uvedl: „Nemůžeme žáky středních odborných škol zaříznout například za neznalost odborných termínů, které jim nepomáhají při vyjadřování ani při porozumění textu. Čestný předseda Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka ale bez obalu říká, že středoškoláků je moc. 
Z jeho slov soudím, že Cermat záměrně ztěžuje test tak, aby část žáků ze SOŠ neuspěla."

Podobný pohled zcela odmítá šéf Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. „Stížnosti žáků na hodnocení daných úloh jsme uznali na základě věcného posouzení. Nemá to nic společného s argumentací pana Botlíka. Všechna zadání společné části maturitní zkoušky vycházela z Katalogu požadavků ministerstva školství," řekl Zíka Deníku.

Podobně věc vyhodnotil 
i resort Kateřiny Valachové. Ten na Botlíkovy výhrady uvedl, že stručné formulace v rámcově vzdělávacích programech upřesňují právě katalogy. V nich se též uvádí, v jakých souvislostech lze získané poznatky aplikovat. Ověřování znalostí pomocí logaritmů či korektur textu do nich patří.

Ověřují se okrajové znalosti a postupy?

„Už více než deset let poukazujeme na to, že nebezpečný proud státních maturit vychází z mylné mocenské nebo manažerské představy o tom, že je možné a potřebné jednotně a detailně regulovat shora studium velmi rozmanitých skupin mládeže. Tvrdíme, že vzdělávání i vzdělanosti uškodí, když se při zkoušce stávají z pouhých dílčích nástrojů vzdělávání jeho hlavní cíle. Stávají se jimi jenom proto, že ministerstvo kdysi zvolilo naprosto nevhodnou a dávno překonanou metodu, jak podporovat a ověřovat kvalitu vzdělávání. Za škodlivý považujeme způsob, kterým Cermat místo (možná) méně přesného ověření zásadních dovedností a vědomostí žáků zjišťuje s přesností na setinu procent míru zvládnutí leckdy okrajových postupů a znalostí," posouvají debatu dál Oldřich Botlík a Ondřej Hausenblas.

Na podzim bude jasné, k jakému proudu se přikloní ministerstvo školství. Jeho šéfová Kateřina Valachová (ČSSD) totiž vyhlásila výběrové řízení na post ředitele Cermatu. „Cílem je u více uchazečů ověřit různost pohledu na koncepční uchopení svěřených úkolů, které jsou pro školství klíčové," ozřejmila svůj záměr ministryně.

Do něj se Jiří Zíka podle včerejšího vyjádření s největší pravděpodobností přihlásí.