"Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU," řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra, kterého se účastní také zástupci NATO a členských států EU. "Další posun ve společné obraně je naší jedinou možností. Otázkou zůstává pouze to, jak bude rychlý," dodal.

Juncker připomněl, že úvahy o společné obraně Evropy se v průběhu evropské integrace objevily již v padesátých letech. Aktuální hrozby - ať už jde o válečné konflikty, kybernetické útoky nebo terorismus podle něj vyžadují, aby členské země myšlenku obranné spolupráce převedly v realitu.

Měnící se mezinárodní prostředí podle šéfa komise vyžaduje, aby EU dokázala bezpečnostním výzvám čelit samostatně. "Nemáme jinou možnost, než hájit své zájmy samostatně, ať už jde o Blízký východ, klimatické změny nebo obchodní dohody," uvedl Juncker.

Úvahy o společné obraně

Zopakoval, že Evropská unie nechce konkurovat vojenské síle NATO. Vazba mezi Severoatlantickou aliancí a EU je podle něj nezbytnou podmínkou pro zajištění bezpečí kontinentu. Její sílu loni představitelé obou organizací stvrdili na summitu ve Varšavě. Juncker zdůraznil, že přesto se Evropa nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí NATO. Unijní státy mají společným postupem docílit toho, že budou silnějším článkem aliance. "V případě potřeby musíme být schopni jednat samostatně," doplnil.

Evropští spojenci, ale i nepřátelé podle něj vynakládají na své vojenské kapacity více peněz. Evropa proto sama musí začít utrácet, aby dokázala zajistit bezpečí svých obyvatel. Zároveň je podle něj nutné výdaje koordinovat. "Až 80 procent výdajů na nákupy a 90 procent výdajů na výzkum se dělá na národní úrovni bez jakékoliv dohody. To je drahé, neúčinné a ztěžuje to spolupráci našich jednotek," poznamenal.

Diskusi o společné obraně povedou také lídři jednotlivých členských zemí EU. Přibližně za dva týdny se budou na červnovém setkání Evropské rady zabývat návrhy, které předložila Evropská komise.