Důvodem nového nastavení pravidel je významný nárůst výskytu kůrovce. „Máme v ruce aktuální výsledky vyhodnocení vývoje kůrovce v okolních hospodářských smrčinách, ale i ve vlastní rezervaci z posledních let, založené na leteckém snímkování i podrobném terénním monitoringu. Ty ukazují více než pětinásobný nárůst počtu kůrovcových stromů mezi lety 2017 a 2018,“ popsal Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky.

„Vyhodnotili jsme, že za těchto okolností je neefektivní dále pokračovat v provádění šetrných asanačních zásahů. Na více než osmdesáti pěti procentech jádrového území rezervace, což čítá 240 hektarů, již proto nebude nadále prodlužována výjimka z ochranných podmínek rezervace. Proti kůrovcům se zde nebude zasahovat,“ dodal Petr Šaj.

Lesníci mohou kůrovcem napadené stromy odstraňovat pouze na okraji rezervace v pásu širokém osmdesát až sto padesát metrů. Nesmí však používat chemii a stejně jako v minulosti musí všechno dřevo nechat na místě. Kvůli bezpečnosti návštěvníků lze kácet rizikové souše i v okolí turistických stezek.

Proč nezasahovat?

Zásahy proti kůrovci kritizovaly ekologické organizace. Trhem v oku jim bylo, že lesníci proti škůdci bojovaly mimo jiné kácením napadených stromů a chemickými postřiky dřeva, v němž se larvy brouků vyvíjí. Umožňovala to pravidla, která platila do začátku letošního roku. Aktivisté je napadli u ministerstva životního prostředí a to je z formálních důvodů zrušilo. Od té doby do současnosti paradoxně platily ještě benevolentnější regule z roku 2015.

Podle ekologů je řešením situace ponechání rezervací přírodnímu vývoji a co největší omezení lidských zásahů.

„Ukázalo se, že kvůli nedostatku pracovních sil kácení kůrovce stejně nezastaví. To už je pak lepší ponechat suché stromy stát, protože chrání půdu před vyschnutím, a pod jejich ochranou se snáze obnoví pestřejší a odolnější lesy,“ uvedl před časem expert na ochranu lesů Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny, pod niž Správa CHKO Jeseníky spadá, na výhrady ekologických aktivistů namítali, že se postřiky v Národní přírodní rezervaci Rejvíz používaly jen v minimálně v okrajových částech rezervace.