Města se dále vylidňují. Osidlování venkova napomáhá i digitalizace

Jiří a Martina Chomátovi učinili na podzim 2018 přelomový krok a ze dne na den tak zcela překopali svůj životní styl. Z panelákového bytu 3+1 na pražském sídlišti v Nových Butovicích se přestěhovali na malou vesnici více jak třicet kilometrů za Plzní, kde trvale žije jen několik desítek obyvatel. Krok to byl o to odvážnější, že měli tehdy ročního syna a čekala je dlouhá zima ve starém stavení, které potřebovalo rekonstrukci. Stejně jako zahrada čítající 1500 metrů čtverečních.

Martina vysvětluje odhodlání ke změně tím, že chtěli hlavně mít klid a s malým synem nerušeně pozorovat přírodu, dojít si do lesa na borůvky nebo na houby. „Toužili jsme si večer sednout na zahradu a koukat do zelena. Na sídlišti jsme sedávali na balkoně a dívali se na policejní stanici a sousedům v okolních panelácích do oken. Také jsme už nechtěli slyšet, jak se sousedi hádají a že zrovna někdo o tři patra výš spláchnul na záchodě,“ líčí Martina.

Obyvatel Česka přibylo. Nárůst ale zajistila zahraniční migrace

Jejich očekávání se jim splnila. Pozemek obklopují pastviny a lesy na samém okraji Brd, klid je tu prý pořád a posezení na verandě s výhledem na hvězdnaté nebe je k nezaplacení. Ani po čtyřech letech tohoto kroku nelitují, i když začátky byly krušné. Když chtěli rekonstruovat kuchyň, zjistili, že musí kompletně vyměnit elektřinu v celém domě a také že jim ve stavení řádí dřevomorka. „Rozhodně bychom neměnili. Asi to opravdu není pro každého, ale nám to po všem tom uvažování sedlo a máme to tady moc rádi,“ pochvaluje si Jiří, otec dnes pětiletého syna a roční dcery. Letos v říjnu se stal zastupitelem, protože má zájem zlepšovat místo, do nějž se přestěhoval.

Na vesnici, ale s městem na dosah

Český statistický úřad již v roce 2009 konstatoval, že od roku 2000 ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova. Trend zalidňování venkova trvá i v roce 2022. Jak ale upozornil sociolog z Národního institutu SYRI Josef Bernard, venkovem rozumějí tyto statistiky malé obce, i když jsou ve skutečnosti třeba předměstím. „Tento trend tedy není rovnoměrný, jde především o venkovské oblasti kolem velkých měst. Často se spíše se tedy zvětšují prstence příměstského osídlení. Městský životní styl se tak šíří za hranice měst a poměšťuje celou společnost,“ upřesnil. Naopak velká a středně velká města se vylidňují, výjimku tvoří Praha. Ta podle sociologa roste hlavně kvůli migraci ze zahraničí a také díky svému rozvinutému trhu práce.

Ovšem ani vesnice na periferii obyvatele většinou neztrácejí, až na hůře dostupné a chudé venkovské regiony. Jak konstatovala studie Sociologického ústavu z roku 2017, venkovské obce, kde lidé ubývají, leží především v lokalitách s podprůměrnými platy, mírně nadprůměrnou nezaměstnaností, hůře vybaveným bytovým fondem a ztíženou dostupností ke zdravotnickým službám a středním školám.

Vesnice v okolí velkých měst bobtnají. Periferie naopak dál vymírají

Zalidňování malých obcí na úkor velkých měst dnes přiživuje nejen lepší dopravní propojení, ale také digitalizace a stále běžnější práce z domova díky online aplikacím. „To je technologický trend, který má sílu měnit tvář venkova,“ upozornil Josef Bernard.

To potvrzují i Jiří a Martina Chomátovi. On se stará o zákazníky v e-commerce, ona píše texty pro firmy. Z domova se snažili pracovat již před lockdownem, díky němu se podařilo ještě více přejít na online schůzky s klienty, cest do Prahy tedy podstatně ubylo. Jiří tam jede maximálně dvakrát týdně, někdy vůbec. V sociální izolaci prý ale nežijí, s přáteli se vídají naopak častěji než v Praze, protože na jejich usedlost moc rádi jezdí. „Seznámili jsme se taky se sousedy a jejich dětmi. Lidé na vesnici k sobě mají opravdu blíže,“ dodává Martina.

Venkovský život usnadní auto

Některé rodiny si život na venkově užívají jen do té doby, než děti dorostou školním povinnostem. Pak se z rodičů stávají „taxikáři“ a neustále se řeší dovoz do škol a na kroužky. Chomátovi mají naštěstí školku necelých deset minut autem, takže hlavní zátěž teprve přijde. „Ale my s tím počítáme, řešili jsme to hodně, když jsme se stěhovali. Bez auta to tu bohužel jde jen těžko a budeme se snažit, aby to děti zasáhlo v budoucnu co nejméně a nemusely se kvůli tomu vzdát vzdálenějších příležitostí, kroužků nebo kamarádů,“ shodují se.

Čím topí Češi: Víc než třetina domácností má plynový kotel, ukazují data

Venkovské oblasti lákají hlavně mladé rodiny, které zde podobně jako manželé Chomátovi chtějí na čerstvém vzduchu vychovávat své děti a mít to blízko do přírody. Stěhují se sem ale také senioři na důchod, kdy na své původně rekreační chatě či chalupě tráví čím dál větší část roku, případně se na ni zcela přesunou. „Mohou tak své stáří trávit pohodlně, bez vazby na své zaměstnání ve městě,“ doplnil sociolog.

Tento přetrvávající trend však neznamená, že by lidé neodcházeli i opačným směrem. Do města naopak nejvíce odcházejí lidé v tzv. mladé dospělosti. „Mnoho jich odejde z venkova na vysokou školu a pak se už nevrátí. Ale když založí rodinu, není vyloučené, že odejdou zpátky na venkov,“ sdělil Bernard. Ostatně i Jiří Chomát původně vyrůstal v malé obci, jen na opačné části Brd, blíže k Praze. „Rád vzpomínám na ty časy, kdy jsem chodil skoro tři kilometry pěšky ze školy. V zimě jsem táhnul bob, v létě jel na kole, podél řeky či přes les. Přesně o tohle nechci, aby naše prtě přišlo,“ vysvětluje svůj návrat z města.