Už před časem zaslal předseda svazu a kladenský primátor Dan Jiránek (ODS) některým ministrům otevřený dopis, v němž na některé problémy poukazoval. „Požádal jsem o změnu současného stavu a větší zapojení měst a obcí do přípravy legislativy v oblasti prevence, konkrétně 
o spolupráci při řešení zneužívání sociálních dávek, problematiky předražených ubytoven či otázku nepostihnutelnosti některých osob, které páchají jeden přestupek za druhým. Petice je dalším logickým krokem, jak apelovat na příslušné orgány, aby se situace co nejdříve zlepšila," uvedl Jiránek.

Mají pocit nepostižitelnosti

Petice od včerejška míří na stůl všech starostů a starostek v zemi. Budou mít možnost se k ní připojit do 10. října a 20. října by ji chtěl Jiránek předložit vládě.
Petice zmiňuje šest oblastí, které obce pálí nejvíce. „Během let se vytvořila skupina obyvatelstva, která má pocit takzvané nepostižitelnosti. Rychlé vynesení trestu má výchovný a výstražný účinek na celou společnost, a to i v případě bagatelní kriminality," přiblížil místopředseda svazu a chomutovský primátor Jan Mareš. Podle něho by měl být zaveden centrální registr přestupků, přičemž některé opakované přestupky by se měly stát trestným činem.

Za neutěšenou považují města zejména situaci kolem výkupu kovů. „Svaz proto požaduje, aby se okamžitě schválila novela zákona o odpadech, která zakáže výkup kovů od fyzických osob," řekl starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Poukázal na to, že při krádeži kovů nejde jen o finanční újmu, ale i o bezpečnost obyvatel.
Ve středu se o tom mohli přesvědčit například majitelé psa v Kladně, který spadl do desetimetrového odkrytého kanálu v areálu bývalých oceláren Poldi a na svobodu mu museli pomáhat hasiči. „Chyběl tam poklop. Co kdyby tam spadl člověk?" postěžoval si kladenský primátor.

V roce 2012 policie zaznamenala 11 tisíc krádeží kovového materiálu se škodou bezmála 445 milionů korun. Loni škoda přesáhla půl miliardy. „To jsou jenom čísla, která byla policii oznámena. Je to jen špička ledovce, protože mnoho případů vůbec nebylo oznámeno. Škody tak půjdou do miliard," doplnil Jiránek.

Problémové ubytovny

Těžkou hlavu v posledních letech představitelům města a obcí dělají sociální ubytovny. Podle starosty Vítkova Pavla Smolky se mnoho lidí v sociálně obtížné situaci dostává do začarovaného kruhu. „Lepší státem dotované veřejně prospěšné práce či veřejná služba, díky kterým lidé neztratí pracovní návyky, než sociální dávky a sociální bydlení, které často vedou jen k zakonzervování stavu a nemotivují 
k vlastní iniciativě člověka v hmotné nouzi," míní Smolka.

Také on si na podporu svých argumentů bere veřejně dostupná čísla. Loni bylo na pomoci v hmotné nouzi vyplaceno přibližně 10,5 miliardy korun, což bylo téměř o dvě a půl miliardy více než v roce 2012.

Kladenský primátor Jiránek si myslí, že by se Česko mohlo ubírat směrem, jakým se vydala například Belgie, kde jsou potraviny s krátkou dobou trvanlivosti z obchodních řetězců distribuovány lidem ve složité sociální situaci. „Řada řetězců by ráda spolupracovala, ale zákonné normy to nedovolují," dodal Jiránek.