Kliknutím zvětšíte„Z výzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, vyplynulo, že pacienti vnímají omezování a systémy pravidel a zvyklostí na psychiatrických odděleních značně negativně. Také jsme zjistili, že je velmi málo rozšířené vzdělávání pracovníků například v deeskalačních technikách nebo v alternativních strategiích, jak používání omezovacích prostředků předcházet," uvedl v tiskové zprávě ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Pavel Říčan.
Do projektu se zapojily Psychiatrické nemocnice Bohnice, Horní Beřkovice a Jihlava a psychiatrické kliniky a oddělení Ústřední vojenské nemocnice, Fakultní nemocnice Plzeň a Fakultní nemocnice Ostrava. Celkově bude proškoleno přes 100 pracovníků a deset se stane školiteli, kteří budou získané znalosti dál předávat.
Kritika Česka
Cílem je zavedení jednotné evidence a monitoringu využívání těchto omezovacích prostředků a zavedení změn ke snížení jejich četnosti alespoň o šest procent. Zaměřují se také na předcházení a zvládání konfliktů jinými metodami.
Česko bylo za využívání těchto omezovacích metod kritizované i ze zahraničí, zabýval se jimi i ombudsman nebo Evropský soud pro lidská práva. „V psychiatrických nemocnicích se používají kurty, ve většině také izolační místnosti. V některých psychiatrických nemocnicích se dodnes používají síťová lůžka (…), nicméně jejich počet v posledních letech významně poklesl," píše ministerstvo v roce 2018 v souhrnné zprávě o používání omezovacích prostředků. V roce 2003 byly podle ní síťových lůžek stovky, v roce 2012 zhruba 120, v roce 2018 pak o řád méně.
V roce 2018 publikovalo ministerstvo zdravotnictví novou metodiku. Ta označuje omezování jako krajní řešení za účelem odvrácení hrozby bezprostředního ohrožení života, zdraví, bezpečnosti pacienta nebo jiných osob a povoluje ho jen na dobu, kdy tyto důvody trvají. Nesmí být používány preventivně nebo jako trest.
Kurtování, izolace, síťová lůžka
Použít lze podle metodiky držení personálem, ochranné pásy či kurty, ochranný kabátek zamezující pohybu horních končetin pacienta, síťové lůžko, izolační místnost, medikaci nebo jejich kombinaci. Pro každého rizikového pacienta by měl být ideálně vypracovaný plán zvládání rizika. Nutnost kurtování či ochranného kabátku ministerstvo doporučuje znovu posoudit po třech hodinách, izolace či síťového lůžka po 12 hodinách. O omezování musí být vedené záznamy v dokumentaci pacienta.
Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2020 bylo 22 zařízení následné lůžkové péče, 12 z nich pro dospělé, tři dětské léčebny a tři léčebny závislostí. Celkem v nich bylo 8337, z nich 325 pro léčbu závislostí a 210 pro děti. Od roku 2010 klesá počet lůžek zhruba o 1,2 procenta za rok. Za posledních deset let jich ubylo tisíc.
Snižování jejich počtu je i jedním z cílů reformy psychiatrické péče. Do roku 2022 bylo v ní plánováno zrušit 1200 z nich. Propuštěným pacientům život v domácím prostředí umožňuje péče terénních týmů, které by za nimi dojížděly nebo by docházely do komunitních center, pacienti by bydleli ale samostatně a mohli by i pracovat. Zatím však tato centra duševního zdraví nejsou ve všech okresech, je jich asi 30.
V roce 2020 bylo propuštěno z hospitalizace téměř 24 tisíc pacientů. Ukončených hospitalizací bylo necelých 29 tisíc, asi o 4500 méně než v předchozím roce. Nejčastějším důvodem hospitalizace byla diagnóza duševní poruchy způsobená užíváním alkoholu, schizofrenie nebo Alzheimerova choroba. U mužů také často poruchy způsobené užíváním drog, u žen neurotické poruchy.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitu, neformální péči a další náklady vyčísleny na zhruba 16 miliard korun.
47
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
