Tehdy to byla revoluční novinka pro městskou hromadnou dopravu, dnes je to každodenní samozřejmost pro statisíce lidí. Řeč je o pražském metru, které slaví 35 let svého života. „Vzpomínám, když začalo metro fungovat. Byla to tehdy velká událost a strana, která před lety vládla, to také dala hodně najevo. Dnes s odstupem si myslím, že to byl opravdu zlomový okamžik pro celou Prahu a nedokáži si představit, že by tady metro neexistovalo,“ potvrdil důležitost tunelové dopravy jeden z pamětníků Bohumil Stuchel z Prahy 3.

Prvních 9 stanic

Jako první byl 9. května 1974 zahájen provoz na lince metra C v úseku Florenc – Kačerov, jednalo se celkem o devět stanic. Kromě dvou zmíněných to bylo Hlavní nádraží, Muzeum, I. P. Pavlova, Vyšehrad, Pražského povstání, Pankrác a Budějovická. Provozní délka trasy byla 6,57 kilometru a průměrná mezistaniční vzdálenost je 0,825 kilometru. Dodnes jsou tyto první stanice nejvytíženější ze všech fungujících.

Pozměněné názvy

Některé současné názvy stanic by cestující ještě před několika lety hledali marně. Například stanice Pankrác se nejdříve jmenovala Mládežnická, aby připomínala tehdejší socialistická hnutí mladých. Stanice Vyšehrad se jmenovala Gottwaldova podle prezidenta Klementa Gottwalda. Třetí stanicí z těch nejstarších, jež nosila jiné jméno, byla Florenc. Soupravy tehdy končily ne na Florenci, ale na Sokolovské.

Na začátku byl dopis Ladislava Rotta

Samotná historie metra je mnohem starší. První zmínky jsou už z roku 1898. „Na úplném počátku byl dopis, kterým Ladislav Rott, syn známého obchodníka se železným zbožím, předložil návrh, aby v Praze byla po vzoru jiných světových měst postavena podzemní dráha,“ řekl před několika dny Zdeněk Říha z Ústavu ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací Fakulty dopravní ČVUT. Ladislav Rott navrhoval, aby první trať vedla z Karlína přes Petrskou čtvrť, kolem Rudolfina ke Křižovnickému náměstí. Zde se mohla trať křižovat s další, jež by vedla z Malé Strany na Vinohrady a odtud do Podskalí. Návrh se ale tehdy nesetkal s pochopením. Elektrické dopravní podniky královského hlavního města Prahy se vyjádřily zamítavě. „Pro město Prahu vůbec není možno pomýšleti na dráhu podzemní,“ psalo se v odpovědi na Rottův dopis.

První návrh z roku 1926 vystihl čtyři hlavní směry

V polovině 20. let začala doprava v Praze výrazně nabývat na intenzitě. V závěru roku 1926 tak inženýři Vladimír List a Bohumil Belada pražskému primátorovi předložili studii městské hromadné dopravy. Síť se měla skládat ze čtyř tratí. A: U Anděla – Můstek – Masarykovo nádraží – Palmovka (6,4 km), B: Na Růžku (Vítězné náměstí) – Klárov – Můstek – Museum – Flora (5,5 km), C: Denisovo nádraží (Těšnov) – Wilsonovo nádraží (Hlavní nádraží) – Museum – Náměstí Petra osvoboditele (I. P. Pavlova) – Náměstí na Pankráci (Vyšehrad) (3,1 km), D: Výstaviště – Štefánikův most – Náměstí Republiky – U Bulhara – Prokopovo náměstí – Vozovna v Žižkově (5,4 km). I přesto, že se jednalo pouze o studii, byla velmi podobná dnešním směrům. Inženýrům se podařilo vystihnout nejdůležitější přepravní směry. I tento návrh byl ale podroben přísné kritice a posléze odmítnut. Samotná myšlenka na vybudování podzemní dráhy už ale nezapadla.

Další přelomové události

Dalším zásadním zlomem byl rok 1957, kdy se zrodila studie nazvaná Metro a doprava v Praze. Nejprve zůstalo jen u návrhu, ale o několik let už byla situace v pražské městské dopravě tak špatná, že se vybudováním metra začala zabývat i československá vláda. Její usnesení z roku 1962 potvrdilo nutnost převedení tramvajové dopravy v nejzatíženějších úsecích pod zem, takže se mohlo začít konkrétně pracovat. I v těchto letech se ale stále diskutovalo, zda mají v podzemí jezdit podpovrchové tramvaje nebo metro. O několik let později, kdy už se dokonce začala podzemní dráha stavět, se tak dokonce dělaly odborné expertizy, které měly rozhodnout o druhu přepravních vozidel. Nejprve se stavěl systém podpovrchové tramvaje, z obav o spolehlivost přepravy a možné časté poruchy, se ale nakonec v roce 1967 vláda rozhodla, že se bude v Praze stavět metro.

Dárek pro Pražany, metro D za dva roky

Dnes dostávají Pražané pomyslný dárek od hlavního města. „Je to dárkový balíček v podobě toho, že ještě před koncem roku zahájíme stavbu prodloužení trasy v úseku Dejvická – Motol. Dále věřím, že jsme schopni do dvou let zahájit výstavbu metra na trase D v úseku Náměstí Míru – Pankrác – Písnice,“ slíbil na dnešní tiskové konferenci primátor hlavního města Pavel Bém (ODS).

To, že je zahájení stavby metra D reálné už v roce 2011, potvrdil i pražský radní, který má na starost dopravu, Radovan Šteiner (ODS), a ředitel dopravního podniku hlavního města Martin Dvořák.

Bez metra to nejde

Denně metro přepraví takřka 1,2 milionu cestujících, což je skoro 45 procent z celkového objemu pražské dopravy. „Pražské metro tak můžeme označit za skutečnou páteř městské dopravy v Praze. Nejvytíženější linkou je trasa C a právě z tohoto důvodu chceme prodloužit tuto trasu tak, aby mohla obsloužit i dosud neobsluhované části Prahy,“ řekl primátor Bém a měl na mysli právě zásadní stavbu metra D.

Termíny jsou nereálné, tvrdí opozice

Opozice je ale ke zmíněným termínům mnohem skeptičtější. „Myslím, že v letošním roce stavba metra A do Motola zahájena nebude,“ řekl před časem zastupitel a také člen dopravního výboru Antonín Weinert (ČSSD). Upozornil na to, že například ještě nebyl vybrán zhotovitel celé stavby. „Také je nutné rozhodnout, že akci jako hlavní město finančně podpoříme, to ale ještě zastupitelstvo neodsouhlasilo,“ doplnil zastupitel a místopředseda dopravního výboru hlavního města Karel Březina (ČSSD). V prohlášeních je opozice podobně opatrná i co se týká termínu zahájení stavby metra D. Zde vidí zastupitelé problém zejména ve financování celé akce. Karel Březina také vypočítal také, že pokud se začne metro A stavět, bude to znamenat vydat z rozpočtu hlavního města v následujících čtyřech letech přibližně čtyři miliardy korun ročně. Se zprovozněním prodloužené trasy se počítá v roce 2014. Stavba zhruba šesti kilometrů metra, které se rozroste o čtyři nové zastávky, má stát 21,6 miliardy korun. Na jeden a tři čtvrtě miliardy vyjde pak posílení vozového parku. Radní Šteiner pak dnes potvrdil, že část financí má již Praha zajištěných. „Již nyní je v podstatě k dispozici celkem 290 milionů eur, to při současném kurzu znamená zhruba 8 miliard korun,“ konstatoval.

Ruské vozy zmizí

Jak metro stárne, tak se také postupně obnovuje vozový park. Již brzy tak z provozu zcela zmizí staré ruské soupravy. „Víme, že pražské metro je nejrychlejší trakcí městské hromadné dopravy. Přislíbili jsme, že do roku 2010 už nebudou v metru provozovány staré ruské soupravy, které nejsou ideální ani z hlediska nákladů provozu a ani z hlediska komfortu cestujících,“ doplnil radní pro dopravu. Na závěr ještě dodal generální ředitel dopravního podniku Martin Dvořák, že turnikety v metru by měly být uvedeny do provozu nejpozději do tří let. V pátek jinak metro oslaví ještě jedno výročí, 8. května totiž uplyne rok od otevření zatím nejmladší stanice – konečné zastávky trasy C Letňany.

Dnes má síť pražského metra k dispozici celkem 57 stanic na třech linkách s celkovou délkou 59,1 km. Pražské metro za rok přepraví téměř 597 milionů osob.
Linka C: délka 22,4 km, 20 stanic, linka B: délka 25,7 km, 24 stanic, linka A: délka 11 km, 13 stanic
Nejhlubší stanice Náměstí Míru: hloubka 52 m, průměrná provozní rychlost metra: 33,2 km/h
Akce v rámci 35. výročí metra - prohlídka zázemí stanice metra Florenc: stanice metra Florenc, čtvrtek 7. 5. 2009 od 0.15 hodin (pouze pro vítěze Soutěže k 35. výročí metra). Jízda historickou soupravou metra EČS (Háje) Kačerov – Nádraží Holešovice, pátek 8. 5. 2009 10.00–18.00 hodin. Den otevřených dveří v depu Kačerov - depo Kačerov, pátek 8. 5. 2009 10.00–16.00 hodin.

(Připraveno s přispěním publikace 35 let pražského metra)