Podle šetření loni do Řecka dorazilo 856 723 migrantů, přičemž 56 procent z nich byli Syřané, následovali Afghánci a Iráčané. Touto cestou přišly ve vyšších počtech i ženy a děti, mužů bylo jen 55 procent. Do Itálie loni dorazilo 153 842 migrantů, 75 procent tvořili muži, nejčastěji Eritrejci, Nigerijci a Somálci. Dalších 3 592 lidí přicestovalo do Španělska.

Z celkového počtu migrantů bylo 23 procent dětí a jen 15 procent žen. Ve Středozemním moři se loni utopilo nebo je nezvěstných 3 771 lidí.

Bohatší střední třída se vzděláním

Syřané, kteří do Evropy přicházejí, jsou převážně mladí muži do 35 let, polovina je svobodných a bezdětných. Pouhých 16 procent z nich doprovázejí jejich děti. Celých 85 procent příchozích Syřanů jsou sunnitští muslimové, šest procent tvoří křesťané a pět procent se hlásí k různým sektám. Většina má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání a patří k bohatší a střední třídě. Nižší třídy vesměs nemají prostředky na cestu do Evropy a zůstávají v táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku.
Hlavním důvodem k opuštění země bylo pro 69 procent Syřanů ohrožení na životě nebo ohrožení rodiny, nejčastěji bombardování či únos, 74 procent jich uniká před Bašárem al-Assadem a 33 procent před Islámským státem.

Největším lákadlem ovlivňujícím rozhodnutí migrovat do Evropy je u 57 procent z nich příležitost k práci. Práva a podpora pro uprchlíky jsou důvodem v 53 procentech a ve 34 procentech je to rodina a sociální sítě. Následuje možnost vzdělání, sjednocení rodiny a šance získat azyl.

Evropská komise odhaduje, že do roku 2017 přibudou tři miliony žadatelů o azyl a do roku 2050 se počítá s příchodem 31 milionů migrantů.

ZDENA KOLÁŘOVÁ