Jste spokojený s tím, jak se situace v České republice za posledních dvacet pět let vyvinula?

Připomínáme si 25 let odsunu sovětských vojsk. Ano, s tím jsem spokojen, protože jsme pětadvacet let svobodní. Po dvou okupacích po sobě jdoucích. Ovšem s tím, jak se to 
v poslední době vyvinulo, 
s tím spokojený být nemůžu. To bych se snad dokonce i rouhal. Ale je potřeba objektivně připomenout, že pořád jsme demokratickou zemí a pořád máme tu svobodu, kterou jsme si po roce 1989 vydobyli. Jsme demokracií orientovanou na západ a přes všechny pokusy našeho pana prezidenta a dalších strhnout to opět směrem na východ, zůstává pořád tradiční zahraniční politika.

Nemáte trochu strach z vlivu Ruska?

Mám veliký strach. Mohu připomenout jednu historku. Jednou mi tady v Milovicích ťukal na rameno nějaký důstojník a generál Vorobjov, který se v době odsunu projevil jako velice korektní člověk, mne před ním varoval a říkal: S tím se nebavte, to je šéf KGB místní posádky, nespadá pod mé velení. Ale já jsem se s ním bavil, protože jsem byl zvědavý, a on mi řekl zajímavou větu: My dnes odcházíme, ale my se vrátíme. Tehdy jsem tomu nepřikládal žádnou velkou váhu. Ptal jsem se, jak se chtějí vrátit. A on mi řekl: My se vrátíme jako obchodníci. Deset let poté mi někdo u DBK v Praze ťuká na rameno, byl tam nějaký pán, kterého jsem nepoznal, a on mi jen řekl: A už jsme tady…

Říkali jsme si, že 89. nebo 90. rok by měl být tlustou čarou za naší temnou minulostí a nyní se snažíme rozvíjet vztahy v duchu demokracie a samozřejmě respektu vůči jednotlivým zemím. Jenomže se to 
v Moskvě pod Putinem trochu zvrtlo, porouchalo, zbyla tam taková polodemokracie s lehce polototalitními prvky a Putin opět navázal na tradiční velkoruskou expanzivní politiku, která už je známá z doby carismu. Chňapnul po Krymu, potřeboval na to už jenom pět tisíc ruských vojáků – turistů. Nás to varuje 
v tom smyslu, že to riziko je a nesmíme na něj zapomenout. Neskončilo. Bylo by zbytečné strašení obyvatelstva tvrdit, že bude další invaze. Ale může dojít k tak zásadnímu vlivu ruských vlivových agentur, a oni už to dělají přes internet a různé facebooky, že mohou dostat opět naše obyvatele do takové polohy strachu 
a obav něco kecnout. Je to reálné riziko a musíme se tomu bránit.

Jak vnímáte rozhodnutí Britů o vystoupení z Evropské unie?

Vidím to lehce v kontextu toho, o čem už jsem mluvil. Protože když dělají dva totéž, není to totéž. Když vystoupí Velká Británie, vystoupí Velká Británie a na Německo to nebude mít jiný než hospodářský, politický, možná i vliv na vzájemnou empatii, že jsme chtěli společně něco budovat. Pro ně je to jistě nepříjemné, ale bezpečnostní statut se nezmění. Pro Německo, Francii, Španělsko… Pro nás je to ale krajně riskantní záležitost, protože kdyby následoval rozpad nebo nějaké uvolnění struktur Evropské unie, tak se tím rozvolní 
i naše bezpečnostní záruky a tady opravdu čeká „velký bratr". Pak to, o čem jsme se bavili v předchozí otázce, bude ještě blíž. Protože my nemůžeme hrát roli Švýcarska. V žádném případě. Kvůli poloze naší země, ale 
i z důvodu, že nemáme jako Švýcarsko vybudovanou nějakou hospodářskou infrastrukturu, která by byla nepominutelná. To prostě nemůžeme. To ať si každý vyrazí z hlavy. My se opět můžeme reálně dostat pod vliv Ruska.

Čtěte také: Na oslavy 25 let od odsunu ruských vojsk přijel i Kocáb