Reformu, kterou připravil policejní náměstek Zdeněk Laube, kritizovali i státní zástupci a především ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Právě ÚOOZ se dotkla nejsilněji, neboť protimafiánský útvar byl v jejím důsledku sloučen s Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Novým ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se stal uznávaný kriminalista Michal Mazánek. Byl jediným uchazečem o tento post. Nyní má za sebou čtyři měsíce v čele NCOZ a s Deníkem hovořil o tom, jak bude vypadat druhá fáze policejní reorganizace, která se spustí v lednu.

Naplnily se představy, které měla reforma splnit?

Účelem změny bylo vytvořit jeden maximálně efektivně fungující útvar, protože v minulosti se práce ÚOOZ a ÚOKFK v některých oblastech prolínala. Uběhla poměrně krátká doba, ale už teď lze konstatovat, že přes menší technické či organizační problémy centrála funguje. Dál se vyšetřují rozpracované případy, dělají na nich titíž policisté, otevírají se nové kauzy.

Takže se pracuje na olomoucké kauze Vidkun a pokračuje šetření kolem severomoravského podnikatele Dědice, v níž bylo nově zatčeno 23 lidí? Nezaznamenal jste žádné politické vlivy a pokyny?

Není to nastaveno tak, že bychom se dívali nalevo nebo napravo, zabýváme se trestnou činností nejzávažnějšího kalibru a děláme to, co máme, pracujeme na případech.

Přečtěte si: Chovanec: Musí se zjistit, zda se nechystal policejní převrat

Jak se vám osvědčili náměstci a šéfové sekcí, kteří se nakonec do reorganizace zapojili, i když dříve pracovali pod Robertem Šlachtou a původně chtěli odejít?

Jsem s jejich prací spokojen, jsou to odborníci na svém místě.

Nostalgii po bývalém charismatickém šéfovi nevnímáte?

Stesky po bývalých šéfech jednoho nebo druhého útvaru jsem nezaznamenal, ale samozřejmě ke změně došlo, takže nějaké reakce tam jsou, možná občas probleskne nostalgie po bývalých útvarech, ale vznikla nová centrála a jdeme dál.

Změnil se styl práce, pravidla?

Spojením dvou celorepublikových útvarů pochopitelně narostl počet případů, což má vliv na provoz. Nastavení práce v nejužším vedení je jiné, než bylo. Obecně se však dá říct, že NCOZ funguje obdobně jako dva samostatné útvary.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek.Zdroj: Deník/Martin DivíšekKopírují sekce v NCOZ nejaktuálnější hrozby světa, tedy závažnou hospodářskou kriminalitu včetně boje proti korupci, organizovaný zločin, terorismus a extremismus či kyberzločin?

To jsou priority, neboť jde o oblasti, kam zasahují nejzávažnější formy zločinu.

Jak jste pocítili vliv vnějších událostí, konkrétně několika útoků v Evropě spojených s tzv. Islámským státem, na práci sekce, jež má na starosti boj s terorismem?

Klademe především důraz na tok informací a jejich zpracování. Těsně spolupracujeme s tajnými službami a se zahraničním. Objem informací, které je potřeba vyhodnocovat a v jejich důsledku zvažovat případná bezpečnostní rizika, se pochopitelně zvýšil.

Poslední dobou slýcháme, že německá či francouzská policie zabránila dalšímu vraždění, když teroristy odhalila předem. Jste si jist, že by protiteroristická sekce dokázala totéž?

Samozřejmě. Forma naší práce je stejná jako v zahraničí.

Zatím se nepovedlo vybrat šéfa sekce boje s kybernetickým zločinem. V jaké etapě je to nyní?

Výběrové řízení zatím neproběhlo, vhodné abonenty stále hledáme.

Tato specializace je obecně velmi žádaná, ale expertů, kteří by rozuměli počítačům, policii a ještě byli ochotni pracovat za nepoměrně nižší plat než v civilní sféře, asi moc není.

V porovnání s civilním sektorem pochopitelně můžeme nabídnout daleko nižší finanční ohodnocení. Přesto se v poslední době daří nabírat i tyto specialisty. Jejich platové podmínky by se měly řešit v souvislosti se změnou zákona o bezpečnostních sborech.

Přečtěte si: Komise vyslechla Šlachtu, který odešel z jednání rozladěn

V lednu se má spustit druhá fáze policejní reformy, což je dáno i slibem ministra vnitra Chovance, že v rámci NCOZ vznikne finanční policie, kterou svého času zrušil Ivan Langer. To je hlavní důvod přechodu do další etapy?

Ne, druhá fáze byla plánována od samého počátku. Prvního srpna se sloučily dva celorepublikové útvary a během dalších měsíců mělo dojít k optimalizaci jejich činnosti. Proto jsem dostal úkol k 1. prosinci provést organizační změnu, která ze sloučených útvarů udělá funkční celek, přesunou se kompetence a vznikne sekce finanční kriminality. K 1. lednu by vše mělo mít takřka konečnou podobu. Do budoucna pochopitelně nejde vyloučit úpravy, ale z těch zásadních bude tato lednová poslední.

Řekl jste, že k 1. prosinci jste nastavili vnitřní strukturu centrály. Jak?

Policejnímu prezidentovi jsem představil návrh struktury, který ještě není schválen, takže nechci pozměněnou podobu NCOZ konkretizovat. Je v ní ale zapracována sekce finanční kriminality.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek.Zdroj: Deník/Martin DivíšekÚdajně chcete posilovat útvar závažné hospodářské kriminality na úkor boje s korupcí. Proč?

Není to tak. Korupce, která má vymezenou činnost, jíž se nadále bude věnovat, je součástí sekce závažné hospodářské trestné činnosti. Personálně se posilují všechny sekce, takže se nedá hovořit o tom, v čí je to neprospěch či prospěch. Jde o reakci na objem případů, které zpracováváme. Těch, které spadají pod závažnou hospodářskou kriminalitu, je nejvíc.

Můžete je specifikovat?

Jsou to daňové úniky, korupce, legalizace výnosů z trestné činnosti, zmanipulované veřejné zakázky.

Kam se zločin za těch dvacet let posunul?

Devadesátá léta byla specifická tím, že změnu společenského systému nedoprovázela odpovídající legislativa, která se vytvářela za pochodu. V té době jsme se stali zajímavou zemí pro různé cizojazyčné mafie a gangy, které si tu dělily teritorium. Ani v této době jejich působení nelze podceňovat, ale už si nevyřizují účty tou nejbrutálnější formou.

Když jsme sledovali rozkrývání kauzy Mostecká uhelná jak ve Švýcarsku, tak u nás, šlo o stohy svazků, toky peněz, zakládání různých krycích společností. Máte k dispozici lidi, kteří jsou tomuto typu sofistikovaného porušování zákona schopni čelit?

Zcela určitě.

Velká část kritiky se na policejní reorganizaci snesla proto, že ji její autoři nekonzultovali se státními zástupci. Při její druhé fázi, za niž jste odpovědný, se to nestane?

Nestalo se to. Než jsem policejnímu prezidentovi předložil příslušný návrh, jednal jsem s nejvyšším státním zástupcem i oběma vrchními státními zástupci. Jednotlivé kroky jsme tedy probírali.

Takže to, co se spustí od Nového roku, je výsledek společné práce nebo minimálně kompromisu?

Návrh organizační změny vytvořil nějaký model útvaru. Státní zástupci k tomu měli různé připomínky a nebudu tvrdit, že jsme se na všem shodli. Nejzásadnější rozpory jsme ale vyřešili.

Na co měli tři nejvyšší žalobci jiný pohled?

Třeba na obsazení sekce závažné hospodářské trestné činnosti. Dospěli jsme ke kompromisu, i když ne stoprocentnímu, V něčem jsme ze svých pozic neustoupili.

Budou si moci návladní k některým kauzám dál vybírat konkrétní útvar?

Hovořme o výjimečných případech.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek.Zdroj: Deník/Martin DivíšekEvergreenem policejní práce jsou úniky ze spisů, do médií, ale bohužel i ke zločincům. Zabývá se tím také parlamentní vyšetřovací komise, jež zkoumá okolnosti policejní reorganizace a odchod Roberta Šlachty. Budete se na to zaměřovat?

To se týká celé policie, nejen NCOZ. Pracujeme v systému elektronického trestního řízení, který má pojistky, loguje přístupy policistů na vteřinu přesně, jestli si něco tiskli, nebo jen vyhledávali. V odůvodněných případech do tohoto systému dokonce věci nevkládáme, případně je vedeme v utajeném režimu. Nadřízení policisté jsou samozřejmě informováni, musejí totiž policejní činnost řídit a usměrňovat. Schvalují prostředky, postupy, nasazení sil. Problémy nejsou v systému, ale v lidech, kteří s informacemi nakládají.

Může se opakovat to, co se událo při vyšetřování kauzy Davida Ratha, kdy až do chvíle jeho zadržení s krabicí od vína o věci věděla jen státní zástupkyně a konkrétní vyšetřovatelé případu?

Tak by to ale mělo v podstatě být vždy. To není nic výjimečného.

Pokud bude návrh na vznik finanční policie schválen, nebude se dublovat s prací KOBRY, finanční a celní správy?

Nevznikne nový útvar, ale sekce, která se bude prioritně zabývat daněmi, výnosy z nelegální činnosti a spadat sem bude i činnost KOBRY. Na jejího šéfa bude vyhlášeno výběrové řízení.

Policii se oproti minulosti daří zadržet dost peněz. Jde ročně o jednotky miliard. Jak to?

Perfektně funguje centrální KOBRA i její regionální odnože v rámci krajských ředitelství. Pro mnoho pachatelů je zajištění peněz větší újma než trest odnětí svobody.

Čeho byste chtěl v čele NCOZ dosáhnout?

V prvé řadě musíme překlenout období organizačních změn, situaci je třeba stabilizovat, lidé musejí mít jistotu a naplno se věnovat odhalování trestné činnosti. Chci, aby bylo jednoznačně vidět, že sloučení obou útvarů mělo smysl.

Vaše záměry vám mohou narušit sněmovní volby. Vymění se ministři, někdo odejde a někdo se zase možná vrátí. Přitom se říká, že polické změny by se právě policie dotýkat neměly.

Pokud se v této zemi nebude respektovat, že policie je apolitická, a při každé změně vládnoucí garnitury se vymění i vedení bezpečnostních sborů, tak je všechno úplně špatně.

KDO JE PLK. MICHAL MAZÁNEK
*K policii nastoupil v březnu 1985, prošel řadou funkcí na základních útvarech převážně ve Středočeském kraji.
*V roce 1993 byl převelen na Krajský úřad vyšetřování Středočeského kraje, kde se věnoval zejména vyšetřování vražd. Mimo jiné se podílel na vyšetřování takzvaných orlických vražd, jejichž oběti v 90. letech skončily na dně přehrady v sudech zalité louhem.
*Vystřídal několik funkcí až do funkce náměstka ředitele krajského ředitelství Středočeského kraje pro službu kriminální policie a vyšetřování, kterou vykonával do konce roku 2015. V této roli řídil týmy, které dopadly Viktora Kalivodu označovaného za „lesního vraha" nebo pachatele trojnásobné vraždy v Mukařově.
*Je považován za jednoho z největších odborníků na práci s DNA v Česku.
*Za rok 2011 získal ocenění Policista roku.
*Od ledna 2016 byl ředitelem Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, od srpna vede Národní centrálu proti organizovanému zločinu.
*Vystudoval práva, má titul JUDr. a hodnost plukovníka.