Jak se změnilo obhospodařování krajiny?
Dříve byla naše krajina obhospodařovaná extenzivně – naprostá většina travinných porostů se využívala jako pastviny nebo louky. Dnes se hospodaří intenzivně jen na té části krajiny, která je dostatečně produktivní a dobře dostupná pro techniku. Hospodaření na svažitých, méně úrodných a špatně dostupných pozemcích se nevyplatí ekonomicky. Tyto pozemky zarůstají a z hustého porostu vysokých trav, keřů nebo stromů mizí vzácné druhy, které byly součástí původních luk a pastvin.

Ředitel Ústavu botaniky a zoologie Milan ChytrýŘeditel Ústavu botaniky a zoologie Milan ChytrýZdroj: se svolením Milana Chytrého

Můžete uvést příklad?
Česká botanická společnost vyhlásila rostlinou roku 2023 kociánek dvoudomý, aby upozornila na problém obrovského úbytku tohoto dříve hojného druhu. Jedná se o nízkou rostlinu s bělavými až narůžovělými květy, který byla v naší krajině před padesáti lety běžná. Tehdy si nikdo z odborníků nedokázal představit vymizení tohoto druhu. Dnes je tak vzácný, že jej mnoho mladých botaniků v naší přírodě nikdy nevidělo. Důvodem vymírání je mizení jeho biotopu – pastvin na málo úživných půdách.

Nejohroženější druhy rostlin: Koniklec otevřený
Česko zachraňuje ohrožené rostliny. Pomoci může i mozaikové sečení

Určitě nejde o jediný druh s podobnými problémy.
Ohrožená je také hvězdnice panonská, na podzim kvetoucí planá astra, která se dříve vyskytovala v biotopu jihomoravských slanisk. Tato místa se slanou půdou byla dříve rozšířená v plochých sníženinách od Brna po Znojmo a Břeclav. Místy sůl krystalizovala na půdním povrchu, kde se v suchém létě tvořil bílý poprašek. Většina slanisk ale zanikla po odvodnění krajiny a zániku pastvy. Dnes tento druh najdeme jen na dvou místech u rybníka Nesyt a u obce Dobré Pole na Břeclavsku.

Co lze udělat pro záchranu mizejících rostlin?
Nejúčinněji je lze chránit ochranou jejich biotopů. Každý ale potřebuje trošku jinou péči. U těch mokřadních jsou nejdůležitější opatření k zadržování vody v krajině. U travinných je potřeba udržovat nebo obnovit tradiční způsoby hospodaření, tedy extenzivní pastvu a seč. To je ale dnes na mnoha místech možné jen s pomocí dotací. V lesích je důležité přejít od současného způsobu pěstování monokultur k pěstování přírodě blízkých lesů, ve kterých jsou stromy různého stáří, vybrané staré stromy se nechávají stát, v porostech jsou různě velké světliny a na zemi se ponechává část mrtvého dřeva, které je biotopem pro hmyz, houby a další organismy.