Senát příští týden rozhodne o přímé volbě prezidenta. Jak to podle vás dopadne?

Předpokládám, že návrh změny ústavy bude schválen ve znění, které nám postoupila sněmovna.

Vy jste si dělal osobní průzkum mezi svými stranickými kolegy, že jste si tak jistý?

Orientační průzkum jsme si dělali zhruba před dvěma měsíci a podle čtvrtečního vyjádření předsedy našeho 41členného klubu bude 36 senátorů ČSSD hlasovat pro přímou volbu bez rozpravy.

I přesto, že ústavněprávní výbor schválil tento týden pozměňovací návrh ke sněmovní verzi, tedy omezení pravomocí prezidenta při jmenování bankovní rady ČNB.

Ústavněprávní výbor chtěl vyjádřit své odborné stanovisko, ale všichni si přitom uvědomují, že o znění změny ústavy se uzavřela křehká dohoda, kterou jsou senátoři ČSSD připraveni dodržet. Pokud k tomu obdobně přistoupí ostatní kluby, což za ODS slíbil i premiér Nečas, neměl by v Senátu být problém. V opačném případě veškerá odpovědnost padá na ně.

Myslím, že jsou ochotni ji přijmout, neboť jen těžko si lze představit, že senátoři Kubera a Jirsa z ODS nebo Pithart z KDU-ČSL zvednou ruku pro. Argumentují především tím, že je absurdní, aby politik s nejsilnějším mandátem měl dokonce méně pravomocí než současná hlava státu. Není to snad logická námitka?

Stavím se k tomu pragmaticky. Když si vezmete poslední tři volby, šlo o výraznou ztrátu image pro obě parlamentní komory.

Ústava se přece nemění proto, aby se vylepšila pověst poslanců a senátorů, ba dokonce ani kvůli většinovému přání veřejnosti. Hlavním důvodem by mělo být vyladění ústavního pořádku.

Nepochybně, ale přímá volba do toho zapadá, prezidentské pravomoci se nijak zásadně měnit nebudou, a to právě proto aby dělba moci zůstala vyvážená.

Právě, ústavní právníci a většina politologů má za to, že bez zvýšených pravomocí přímá volba postrádá smysl.

S tím nesouhlasím. Je řada zemí, kde přímo volený prezident má méně pravomocí než česká hlava státu. Pro mne osobně to není nic fatálního. Mohli jsme zůstat u starého způsobu, ale možný je i nový, při němž se pravomoci změní jen nepatrně. Na chodu státu se nic nezmění. Byla tu ale vůle občanů a hlavně slib všech politických stran. Ten se má plnit.

Pokud svému slovu dostojíte, bude velmi důležité, jak se budoucí prezident vyrovná s onou silnou voličskou podporou. ČSSD byla hlasitým zastáncem přímé volby, teď ale poněkud cudně mlčí, místo aby měla dva tři kvalitní kandidáty.

Ale to je v pořádku, nepatřím k těm, kteří podléhají panice. Přirovnávám to k Tour de France, kde etapu také často vyhraje závodník, jenž jede uprostřed pelotonu, je skryt, neví se o něm a nechává si síly na závěrečný finiš. Sociální demokracie má samozřejmě vytipováno poměrně dost jmen a na přelomu čtvrtletí o nich budeme intenzivně diskutovat.

Zajímá mě vaše preference.

Mám zhruba tři jména, ale neřeknu vám je, protože nemám jejich souhlas. Jsem ale ochoten diskutovat i o dalších, nemusí jít jen o aktivní členy sociální demokracie, dokonce to mohou být lidé mimo ČSSD. Měl by to být ale člověk schopný akceptovat politiku naší strany a nevystupovat proti ní.

Jsou mezi těmi třemi aspiranty bývalí předsedové ČSSD Vladimír Špidla a Miloš Zeman?

Ne.

Schody by vám zřejmě nemydlil Jan Švejnar, kterého jste podpořili v minulé volbě. Nevadilo by vám, pokud by ho navrhly Věci veřejné?

Pro mě to není nepřekonatelný problém, byla by přece chyba hodnotit člověka podle toho, kdo jiný má ještě k němu kladný vztah. V minulé volbě jsme Jana Švejnara prosazovali, byl jsem dokonce v týmu, který ho navrhl. Musím ale říct, že nyní to není jediné jméno, o němž přemýšlím.

Je pro vás jedním z klíčových předpokladů podpory, aby nominant byl pro hlubší evropskou integraci?

Moji kandidáti jsou proevropsky orientovaní. Rozhodující je po mne ale i schopnost přijmout trend sociálně tržního přístupu, tedy aby šlo o člověka zaměřeného nejen na ekonomické záležitosti, ale vnímajícího život v širších souvislostech.

ZMĚNÍME DAŇOVÉ ZÁKONY V NEPROSPĚCH BOHATÝCH

Nečasova vláda krok za krokem plní své programové prohlášení. Sociálnědemokra­tický senát sice zákony vrací, ve sněmovně obstruujete, ale nic to není platné. Co s tím chcete dělat?

Podstatné je, jaké by byly po případných vítězných volbách v roce 2014 náklady na vrácení těch věcí do normálního stavu. Za velmi vysoké riziko považuji systém penzijního připojištění v druhém soukromém pilíři, který o desítky miliard korun oslabí průběžné důchodové spoření. Zvrátit to ale nebude snadné, protože Česká republika by se mohla například vystavit arbitrážím kvůli ochraně investic. Budeme určitě hledat všechny cesty, abychom lidi ochránili před ztrátou jejich úspor. Naplno jim říkáme a budeme říkat, že nikdo není schopen garantovat návratnost jejich vkladů.

Co daň z přidané hodnoty? Ministr financí hovoří o tom, že by se dokonce mohla sjednotit na 19 procentech při snížené sazbě na knihy, tisk a léky.

Zvýšení dolní sazby DPH považuji za špatný krok. Kalousek a Nečas sice pochopili, že musejí něco udělat i s příjmovou stránkou veřejných rozpočtů, ale odmítají to rozložit na všechny vrstvy obyvatelstva. My chceme určitě DPH na základní životní potřeby snížit a já osobně bych byl pro zavedení tří pásem, základní životní potřeby plus minus deset, běžné spotřební záležitosti dvacet a luxusní věci 30 procent. Pro ČSSD je důležité udělat pořádek v systému výběru dní, jsou tady totiž skupiny, které do něj skoro nic nedávají.

Máte na mysli živnostníky?

Ano, osoby samostatně výdělečně činné, zejména některé profese, mají nyní možnost využívat neadekvátní paušály. Měli bychom se zamyslet nad minimální daní, kterou mají například v Německu. Je přece divné, že může člověk podnikat, když si nevydělá ani na svou obživu a tvrdí pak, že je ve ztrátě a tedy neplatí daně. S tím velmi souvisí i majetkové přiznání. Jak si může někdo, kdo vykazuje mzdu deset tisíc a nulový zisk, kupovat nejmodernější auta a stavět luxusní vilu? Dalším opatřením je progresivní zdanění. Dneska existují manažeři nadnárodních firem, kteří se kvůli zdanění odmítají vracet do mateřských zemí svých firem, neboť v nich by měli i dvojnásobně vyšší daň z příjmu. Do třetice je pak nutné zvýšit daň z příjmu právnických osob, protože z ČR odtéká přes 200 miliard na dividendách, z nichž nic nemáme.

Jak se poslanci a senátoři ČSSD postaví k církevním restitucím?

Tak, jak říkáme dlouhodobě. Chceme, aby se majetkové záležitosti pohnuly hlavně s ohledem na potřeby obcí, které se kvůli blokačnímu paragrafu nemohou rozvíjet. Znám to ze svého senátního obvodu, kde mě starostové už léta žádají, abychom to nějak vyřešili. Majetek, který církev využívala v minulosti a doloží, že je její, by se měl vrátit. Jsme ale proti finančním restitucím. Podle našeho názoru by měl vzniknout fond, kam by putovaly výnosy z církevních majetků a z něj by se pokrývaly potřeby jednotlivých církví. Takový postup by nezatížil současnou státní pokladnu a nezadlužil budoucí generace.

Jenže po rezignaci Věcí veřejných na toto téma nemáte šanci s tím momentálně nic dělat. Vrátíte se k financování církví po případném vítězství ve volbách?

Nikdo vám dnes neřekne, zda to bude možné. Při eventuální korekci zákona budeme muset zvažovat, jaké by mohly státu a daňovým poplatníkům vzniknout vícenáklady. Říkám to nerad, ale všichni občané zaplatí velkou daň za experiment, když voliči v roce 2010 podlehli protiparoubkovské kampani a dali zelenou této vládní sestavě.

SKANDÁLY NÁS NEOHROZÍ, SOBOTKA JE ČISTÝ

Beru si na pomoc Gogola a říkám Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu. Jinak řečeno, ĆSSD měla vítězství na dosah, ale hloupou kampaní ho prokaučovala. Voliči vás potrestali. Ne za program, ale za způsoby Jiřího Paroubka a Jaroslava Tvrdíka. Nestane se vám něco podobného v krajských a senátních volbách?

Víme, že minulá kampaň byla příliš monstrózní a neúměrně nákladná. Média nám také nebyla nakloněna. Není to tak jednoduché. Když třeba sociální demokracie brojí proti druhému pilíři důchodového spoření, tak silné finanční skupiny, které penzijní pojištění provozují, nasadí všechny páky na podporu politiků slibujících, že na jejich zisky nesáhnou. Tím nechci říct, že si neuvědomujeme, kolik chyb jsme udělali.

Moje otázka směřovala hlavně na vaše lídry. V posledních měsících se zdá, že žádné nemáte. Pány Sobotku a Haška téměř není slyšet. A to nemluvím o kuloárních informacích, že před volbami vašeho předsedu smete skandál kolem Mostecké uhelné, ostravských dolů a privatizace plzeňské Škodovky. A prvního místopředsedy Haška by se mohl dotknout tunel zvaný Ředitelství silnic a dálnic a tzv. Halovy seznamy.

Nevím, kdo je či není v seznamech bývalého člena vedení Ředitelství silnic a dálnic pana Haly. Věřím, že se neztratí nebo do nich nebude nikdo dodatečně zasahovat. Já si přeji, aby se tyhle kauzy co nejrychleji vyšetřily a nehrály se kolem nich podivné politické hry, jež ve svém důsledku poslouží těm, kteří jsou za nepořádek při privatizacích zodpovědní. Jsem přesvědčený, že kolem Bohuslava Sobotky se nic podivného neprokáže, jako ministr financí se nijak neobohatil. Co se týká Mostecké uhelné, uvažuji logicky. Pokud se rok táhlo naše připojení nepřipojení k žalobě Švýcarů, tak určitě ne proto, aby vládní koalice ochránila předsedu ČSSD.

Myslíte, že letošní volby a v roce 2013 prezidentská mohou ovlivnit postavení vládní koalice?

Rozhodně jde o šanci pro občany, aby dala najevo vládní sestavě svůj názor na to, jak se u nás situace vyvíjí. Podstatné ale je, že svět je výrazně v pohybu. Podívejte se na arabské jaro, demonstrace v Rumunsku, situaci v Maďarsku. Spojeným státům ani Evropě se nepodařilo definovat příčiny finanční a ekonomické krize. Podle mne spočívá ve velké polarizaci společnosti, která je rozpolcena na chudé a úzkou skupinu bohatých. Politici přišli o faktickou možnost věci reálně ovlivňovat, hlavními hybateli jsou silné finanční skupiny. Mezinárodní kapitál nechce investovat do služeb a výroby, ale peníze získává spekulativními transakcemi. To je časovaná bomba. Pokud se tohle nepodaří vyřešit, nastane nekontrolovatelný pohyb, kdy občanské iniciativy začnou hlasitě projevovat své názory.

Čili souhlasíte s názorem Karla Schwarzenberga, že očekává nějakou zásadní změnu a povstání mládeže v Evropě?

Myslím, že skupiny, k nimž má pan Schwarzenberg blízko, tomu přímo nahrávají.

KDO JE MILAN ŠTĚCH

*Narodil se 13. listopadu 1953, po vyučení a absolvování SOŠ nastoupil jako strojní zámečník do podniku Škoda v Českých Budějovicích.

*V letech 1990–1994 byl místopředsedou Odborového svazu KOVO.

*Od roku 1994 působí ve vedení Českomoravské konfederace odborových svazů, osm let jako místopředseda a v letech 2002–2010 ve funkci předsedy.

*V roce 1996 byl poprvé zvolen senátorem, o rok později vstoupil do ČSSD.

*Předsedou horní komory se stal v roce 2010.

*Je ženatý a má dvě děti.