Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek" v Ústavě.

Zemanova mluvčí Hana Burianová dnes řekla, že rozhodnutí platí poté, kdy v pátek vyšlo ve sbírce zákonů. Prezident si sice nechal pravomoc u rozhodování v humanitárních případech, podle Burianové ale zároveň platí jeho dřívější vyjádření. „Bude záležet na konkrétních případech," dodala.

Prezidenti v minulosti udíleli milost například také odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán. Důvodem mohl být také fakt, že u dotyčného šlo o „mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života" a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště.

Zemanovi předchůdci udělovali milosti běžně

Převedení pravomoci umožňuje prezidentovi trestní řád. Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Úřad může také rozhodnout, aby se nezahajovalo trestní řízení, případně se v něm nepokračovalo, může propustit obviněného z vazby nebo přerušit a odložit výkon trestu do doby, kdy se žádost o milost vyřídí.

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta ČR udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil 860 lidem. Dalších více než 1000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident.

Klaus byl méně štědrý než Havel

Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let je udělil individuální milost 412 lidem. Některé případy přitom vzbuzovaly podezření z korupce. Loni na jaře proto ČSSD předložila do Sněmovny návrh zákona, který měl prezidentovu pravomoc udělovat milosti omezit spolupodpisem premiéra nebo ministra spravedlnosti.

Počátkem loňského října vstoupil v platnost ústavní dodatek, který pravomoc hlavy státu rozhodnout o zastavení trestního stíhání podmínil kontrasignací ze strany premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Návrh ČSSD, aby kontrasignace byla nutná i v případech odpuštění, zmírnění či zahlazení trestu, nestačila Sněmovna před svým rozpuštěním schválit.