Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zeman profesory jmenuje. Po posouzení

Praha – Vysokoškolské profesory bude i nadále jmenovat prezident republiky. Dohodl se na tom ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Paragraf tohoto znění bude vtělen i do obsáhlé novely vysokoškolského zákona, která má být přijata příští rok.

19.11.2014 45 AKTUALIZOVÁNO 19.11.2014
SDÍLEJ:

Miloš ZemanFoto: Deník/Divíšek Martin

„Jsem rád, že díky Marcelu Chládkovi se podařilo dosáhnout rozumného řešení, které spočívá v tom, že s prezidentem budou kandidáti předem konzultováni, a v případě, že 
o některém z nich vyjádří pochybnosti, dojde k přezkoumání tohoto rozhodnutí, a to nejen na vědecké radě, ale také na úrovni jiných orgánů podle charakteru pochybností, které o navrženém kandidátovi existují," konstatovala hlava státu.

Zmíněný postup byl uplatněn již nyní, kdy se Miloš Zeman seznámil se jmény 64 aktuálních adeptů na titul vysokoškolského profesora. „Seznam byl vládě předložen po předchozí konzultaci se mnou, měl jsem tedy možnost uplatnit v některých případech své výhrady, a proto jsem jejich jmenovací dekrety podepsal," uvedl prezident. Ministr školství dodal, že by je Miloš Zeman měl profesorům předat 18. prosince v Karolinu.

Procesní podmínky

Atmosféru všeobecné shody poněkud narušuje fakt, že předloha VŠ zákona o žádném prezidentském zkoumání ve smyslu kádrování charakterového a mravního profilu kandidátů nehovoří. „Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s dalšími paragrafy o jmenovacím řízení," říká se v paragrafu 73. Návrh prezident dostává prostřednictvím ministra školství a ten ho také může příslušné univerzitě vrátit, pokud by nebyl dodržen postup jmenovacího řízení popsaný v paragrafu 74. Toto vrácení musí být odůvodněné.

„Ministerstvo nepřezkoumává věcnou stránku návrhu, nehodnotí kvalitu publikací 
a mezinárodní renomé kandidáta. Může napadnout jen procesní podmínky, například porušení pravidla o tajné volbě, absence stanoviska hodnotící komise atd.," sdělil Deníku Jakub Fischer, předseda Rady vysokých škol a prorektor Vysoké školy ekonomické. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek dodal, že forma předávacího aktu nestojí za tahanice o podmínky, za nichž může být profesor vysoké školy jmenován prezidentem republiky.

„Dostatečnými arbitry jsou vědecké či umělecké rady a jejich kolektivní rozhodnutí 
v tajném hlasování. Návrhy jsou posuzovány důkladně 
a nevidím důvod pro vznik nějakého dalšího přezkumného orgánu, který by se k tomu měl vyjadřovat," míní místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek.

Tlak akademické obce

Je ovšem pravda, že to byli právě rektoři, kdo si přáli, aby profesory nadále jmenovala hlava státu. Miloš Zeman se této pravomoci chtěl vzdát 
a neměl nic proti tomu, aby přešla na předsedu Senátu či ministra školství.

Spor vznikl poté, co Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem docenta Martina C. Putnu, a to nikoliv kvůli jeho vědecké činnosti, ale projevům na veřejnosti. Dnes uvedl, že ve vědecké radě Univerzity Karlovy, jak mu prozradil její rektor Tomáš Zima, literární historik Martin C. Putna prošel o jediný hlas.

Po tlaku akademické obce přesto svůj postoj změnil, 
i když dekret mu loni předal tehdejší ministr školství Petr Fiala. Ten tehdy Deníku k celému problému řekl: „Akademická obec se celosvětově shodla, že pro kvalifikaci profesora jsou klíčové určité vědecké a pedagogické výkony, které musejí mít etický rozměr. Ten spočívá v tom, že se kandidát profesury nedopouští plagiátorství, nechová se nevhodně ke studentům atd. Nijak to ale nesouvisí s tím, jaké jsou jeho občanské postoje. Je jednoznačné, že když docent Putna splnil podmínky, které ukládá zákon, a úspěšně prošel složitým mnohastupňovým jmenovacím řízením, prostě profesuru získat má."

Způsob výběru akademických hodnostářů je ovšem jen zlomkem rozsáhlé novely, která má především zkvalitnit vysokoškolskou výuku. Jak konstatoval Marcel Chládek, na její podobě je v odborné veřejnosti průřezová shoda. Ve čtvrtek se k návrhu vyjádří i Rada vysokých škol.
„Obsahuje užitečná vylepšení. Za nejdůležitější považuji přechod na institucionální akreditaci a možnost zavádění profesně orientovaných studijních programů," míní Jakub Fischer.

Autor: Kateřina Perknerová

19.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 45
SDÍLEJ:
Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. Markéta Pekarová Adamová. 21.10.2017
25

Ze sněmovních stran utratí nejvíc peněz za jeden hlas TOP 09

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
14 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

V českých volbách prohrála celá země, zní ze zahraničí

České parlamentní volby zaznamenala mnohá světová média. Přinášíme vám výběr z jejich ohlasů.

ANO jasně vyhrálo volby. Babiš chce silnou a stabilní vládu

Vítěz voleb Andrej Babiš na prvním setkání s novináři uvedl, že bude jednat s všemi stranami, které se dostaly do sněmovny. "Na prvním místě je zvolení předsedy sněmovny a dalších orgánů, teprve pak budeme mluvit o vládě. Chtěl bych ale, aby byla funkční co nejdříve a byla stabilní," uvedl šéf hnutí ANO.

Prezidentské kandidáty překvapil velký pád ČSSD. Obavy mají u SPD

Některé uchazeče o Pražský hrad překvapil výrazný propad sociální demokracie, úspěch hnutí ANO očekávali. Řekli to v reakci na výsledek sněmovních voleb.

Koalici by měli utvořit ANO a ODS, říká politolog Charvát

/ROZHOVOR/ Jak výsledky ovlivní podobu dolní komory Parlamentu ČR? Deník se ptal politologa Jana Charváta z Karlovy univerzity. „Možnější variantu vidím tichou podporu menšinové vlády ANO ze strany ODS,“ řekl Charvát Deníku. Politolog rovněž zmínil úlohu Václav Klause mladšího (ODS), který získal víc preferenčních hlasů než předseda ODS Petr Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení