Ačkoli se protihradní politici snaží navodit dojem, že až zatroubí k útoku, Miloše Zemana jejich kandidát porazí, nic tomu momentálně nenasvědčuje. Výsledky společnosti SANEP hovoří jasně. Kdyby se přímé hlasování o hlavě státu konalo nyní, současný prezident by v prvním kole získal téměř 30 procent hlasů, jeho vyzyvatel Michal Horáček necelých třináct. V druhém kole by pak odevzdalo hlas Zemanovi 56 procent voličů a Horáčkovi 44.

„Miloš Zeman si nadále získává podporu zejména díky svým postojům, které většina veřejnosti bere jako pronárodní, a to s velice kladně vnímanými prvky upřímnosti a přímočarosti," uvedl ředitel agentury Oldřich Zajíc.

Pozoruhodné jsou procentní zisky osobností, jež jsou v souvislosti s prezidentskou funkcí zmiňovány. Ekonom Jan Švejnar dosáhl na 3,2 procenta hlasů, teolog Tomáš Halík na 2,1 a favorité šéfa ANO Andreje Babiše by ostudně propadli. Ministr obrany Martin Stropnický oslovil 1,1 procenta lidí, eurokomisařka Věra Jourová 0,3 procenta.

Výzkumníci SANEP došli k závěru, že „by se úspěšný textař, spisovatel a producent Michal Horáček mohl stát velmi výraznou osobností druhých prezidentských voleb".

Jiný relevantní uchazeč se zatím nerýsuje. Deník zachytil informaci, že TOP 09 koketuje s nápadem postavit bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera, ale tu vyvrátil šéf strany Miroslav Kalousek. „Je to úplná hloupost, nezakládá se na pravdě," sdělil.
Miloš Zeman sice své rozhodnutí o vstupu do druhého klání o Hrad oznámí až příští rok v březnu, ale vše nasvědčuje tomu, že do něj vstoupí.

Tvrdé jádro příznivců

„Zemanovy voliče je třeba rozdělit na tvrdé jádro, které asi nemá smysl přesvědčovat, a pak měkkou část, tj. lidi, kterým se postupně otvírají oči a vidí, jak málo toho může Zeman nabídnout," míní Tomáš Halík. Je to ale vskutku tak?

Stačí se podívat na posledních čtrnáct Zemanových dní. Ve sporu o policejní reorganizaci zaujal rozvážnou státnickou pozici, klidnil vášně a jasně dal najevo, že si přeje, aby koalice v současném složení dovládla až do konce. Potlačil sympatie k Andreji Babišovi i odpor k Bohuslavu Sobotkovi, moudře se přiklonil k nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a doporučil policejnímu prezidentovi Tuhému, aby jeho připomínky respektoval. I při hodnocení brexitu zaujal vyvážený postoj, potvrdil sice svou eurofederalistickou pozici, ale tvrdě zkritizoval bruselskou byrokracii.

Dá se očekávat, že v příštích měsících bude Miloš Zeman stále častěji vystupovat právě takto zdrženlivě jako prezident všech.
Roli drsného obhájce Zemanova voličstva převezme plně Jiří Ovčáček. Kupříkladu zprávu o rozstříhání prezidentské standarty skupinou Ztohoven, komentoval slovy: „Taková prasárna mě ze strany ‚sto hoven' vůbec nepřekvapuje."

Prezidentská volba - průzkum SANEP.