Patřil k nejvydávanějším a také nejpřekládanějším českým spisovatelům. Za svůj velice plodný život vyprodukoval Miloslav Stingl jedenačtyřicet knih, které byly publikovány všude po světě v neuvěřitelných 239 vydáních a celkovém nákladu 16 milionů 919 tisíc výtisků.

Pohádky a zombies

Ba co víc, rodák z Bíliny, považující za svůj domov Karlovy Vary, kde řadu let žil, to dotáhl ještě mnohem dál. V roce 1971 byl jmenován čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapů (Kickapoo), jehož území se kdysi rozprostíralo mezi jižním Michiganem a severozápadním Ohiem – na území ohraničeném jezery Michigan a Erie.

Je známo, že Evropanům Kikapové příliš nedůvěřovali. Neohroženého etnografa z Československa si ale tak oblíbili, že mu přiřkli jméno Okima – Ten, který vede.

Stingla jeho kroky postupně zavedly do 151 zemí na všech sedmi kontinentech. Z každé expedice vytěžil nějakou knížku. Ať už to byly Poklady piráta Morgana, severský příběh Angatar, tvůj kamarád z Grónska nebo karibskou magií prodchnutá publikace Vudu, zombie, karnevaly.

Zdálo by se, že to snad jeden člověk ani nemůže stihnout, Ale Miloslav Stingl se stačil obeznámit s dějinami Mayů, Polynésanů, australských Aboriginců, Inuitů neboli Eskymáků i Papuánců, jejichž řečí se samozřejmě domluvil. Stejně jako dalšími šestnácti jazyky. Úhrnem strávil v cizině devatenáct let, během nichž vytrvale propagoval českou kulturu.

Méně už se ví, že podobně jako po druhé světové válce L. M. Pařízek, také Stingl psal exotické pohádky. Jmenujme třeba Želvu s flétnou či Opičáka Mazabiho. K stáru však zabrousil i do pikantnějších témat – to když publikoval knížku Sex v pěti dílech světa aneb Cestopis časem a prostorem tělesné lásky.

„Někteří domorodci mi nabízeli pozorování při aktu, a dokonce i svou manželku,“ vyprávěl. „Já odmítal a jednou jsem se vymluvil na své náboženství, které mi to zakazuje. Náčelník mi tenkrát odpověděl: ,To je ale blbý náboženství!‘“