"Z celkového počtu 810 žádostí bylo 67 procent přiznáno a 33 procent žádostí zamítnuto," upřesnila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Peníze na kauci získalo loni 94 žadatelů v Praze a 93 v Olomouckém kraji. Nejméně mimořádných dávek vyplatily úřady práce v Karlovarském kraji, a to devět. Naopak deset osob tam s žádostí neuspělo. V Moravskoslezském kraji bylo 68 úspěšných a 58 neúspěšných žádostí, v Ústeckém kraji 29 úspěšných a 38 neúspěšných.

Mimořádnou okamžitou pomoc poskytuje stát lidem ve výjimečných situacích. Dostávají ji například oběti povodní. Získat mohou až 15násobek životního minima, které pro samotného dospělého činí 3410 korun. Pro další dospělé v rodině a na děti je nižší. Na vzdělávání dětí či pořízení nezbytného vybavení mohou lidé v tísni v jednom roce získat až desetinásobek minima. Podle autorů plánu boje proti sociálnímu vyloučení by využívání mimořádné okamžité pomoci i na kauce mohlo lidem usnadnit přístup k bytu na volném trhu.

Na mimořádnou okamžitou pomoc úřady vydaly loni od ledna do konce listopadu celkem 107,6 milionu korun. V listopadu dávku dostalo 3500 lidí. Pokud by podle vládního souboru opatření proti sociálnímu vyloučení peníze od státu na kauci v příštích letech získaly 4000 rodin, stálo by to kolem 80 milionů korun. Podle schválené vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení, z níž plán kroků vychází, by se do roku 2020 mělo najít bydlení v běžných bytech pro 6000 domácností z ubytoven.

Úřady práce vyplácejí nyní lidem v tísni na úhradu nákladů na bydlení dvě dávky - příspěvek a doplatek. Loni do konce listopadu na ně vydaly celkem 11,1 miliardy korun. Výdaje za loňský rok tak zřejmě budou zhruba takové jako v předchozích dvou letech, a to přes 12 miliard korun.

Nenechte si ujít: Ministerstvo plánuje nahradit nynější dvě dávky na bydlení jednou novou

Podle kritiků, k nimž patří i prezident Miloš Zeman, jsou výdaje na sociální dávky vysoké a peníze se využívají neúčelně. Aktivisté, odborníci i ministerstvo práce poukazují na "byznys s chudobou" v nevyhovujících a předražených ubytovnách, kam dávky na bydlení často plynou. Osm desítek organizací i osobností z iniciativy Mít svůj domov vyzvalo vládu, aby do konce ledna schválila a do Parlamentu poslala návrh zákona o sociálním bydlení.

Přijetí normy podle průzkumu agentury Median pro Asociaci Dítě a Rodina a Platformu pro sociální bydlení podporuje 71 procent lidí. Zákon, který by obcím uložil povinnost mít sociální byty pro potřebné, by měl existovat podle čtyř pětin voličů vládních stran. "Takový výsledek nás příjemně překvapil. Čekali jsme mnohem nižší podporu," řekl ČTK šéf Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.

Do průzkumu se zapojilo 752 dospělých. Přes tři čtvrtiny z nich se shodují v tom, že by mělo sociální bydlení pomáhat lidem ve skutečné nouzi, ukončit byznys s chudobou a vyplácení dávek do drahých ubytoven a bránit také odebírání dětí z rodin.

Přečtěte si také: Sněmovna kvůli pravomocím obcí nerozhodla o doplatcích na bydlení