Ministerstva také nepořizovala výrobky a služby od postižených, ale raději platila sankce. Zatímco před sedmi lety takto odvedla do rozpočtu 1,1 milionu korun, za loňský rok to bude 19 milionů. Novinářům to dnes řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása.

„Výrazně se zhoršilo zaměstnávání osob se zdravotním postižením na jednotlivých ministerstvech. Ministerstva především rezignovala na odebírání výrobků a služeb. Velmi nás zklamalo, jak státní správa funguje a jak poskytuje informace," uvedl Krása. Podle mediálního poradce NRZP Patrika Nachera by přitom státní úřady měly jít příkladem. „Pak se těžko tlačí na soukromé subjekty, když samotný stát nedodržuje vlastní pravidla," uvedl Nacher.

Zaměstnání nebo odběr zboží či služeb

Firmy a instituce s více než 25 zaměstnanci by měly mít čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud handicapované nepřijmou, mohou odebrat zboží a služby, které poskytují firmy s více než polovinou postižených zaměstnanců. Když nesplní ani to, zaplatí sankci státnímu rozpočtu.

Ministerstvo životního prostředí podle výsledků místo zhruba 21 postižených pracovníků má jen tři, ministerstvo práce místo 40 jen 36, obrana místo 318 pak 90. Jedno či dvě procenta handicapovaných pracovníků místo čtyř procent jsou v jiných ministerstvech. Nejblíže splnění povinného podílu byl loni úřad vlády. Pro postižené má mít přesně 17,99 úvazku, využívá 17,85.

Krása podotkl, že ani v roce 2007 kromě ministerstva zdravotnictví ministerské úřady povinný počet handicapovaných pracovníků neměly. Mnohem více ale nakupovaly zboží a služby místo placení sankcí.

V květnu rada oslovila všechna ministerstva a Úřad vlády. Údaje, které od resortů získala, nebyly ve srovnání s rokem 2007 úplné. Odpověděly také jen tři ze 14 krajů, srovnání tedy nebylo možné udělat.