"Kontrola ukázala, že nákup oděvů, prádla, obuvi a další výbavy vojáků ministerstvo špatně plánovalo. V kontrolovaných letech se rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají vojáci nárok, a penězi, které na ni ministerstvo obrany vynaložilo, pohyboval kolem jedné miliardy korun ročně. Kvůli nízkým skladovým zásobám muselo ministerstvo v letech 2015 a 2016 omezit vydávání výstroje, kterou vojáci potřebují pro výkon služby," uvedl NKÚ.

Loni ministerstvo vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 procent a u vojákyň o 90 procent. "Jenže rozpočet na její pořízení plánovalo MO navýšit jen o 31 procent. Schválený rozpočet na nákup výstroje byl oproti roku 2017 dokonce o 16 procent nižší. Je tak možné, že se bude opakovat situace z let 2015 a 2016," upozornili kontroloři. Tehdy muselo ministerstvo omezit výdej výstroje vojákům kvůli nízkým skladovým zásobám.

Ministerstvo obrany sice má podle NKÚ všechny údaje, aby mohlo nákup výstroje plánovat podle potřeby, nemá ale nastaveny vnitřní postupy pro situace, kdy je některé součásti výstroje ve skladech málo. "Výstroj pro krizové situace má naproti tomu zajištěnu a má i plány a postupy pro její nákup," uvedli kontroloři.

Zastaralý způsob

Způsob vydávání výstroje vojákům považuje NKÚ za zastaralý. Vojáci si pro ni jezdí do čtyř výdejen v Praze, Táboře, Brně a Vyškově, nemohou si ji ale předem ve výdejně zamluvit. "Může se tak stát, že pro ně výstroj na daném místě nebude k dispozici," uvedl kontrolní úřad. Ministerstvo obrany přitom už od roku 2004 uvažuje o změně vydávání výstroje. Plánovalo například, že by tuto činnost svěřilo jiné společnosti nebo zavedlo e-shop. "Nic z toho se ale neuskutečnilo," konstatoval NKÚ. Upozornil na příklad Finska, kde výstroj zajišťuje externí dodavatel, vojáci si ji objednávají přes elektronický systém a doručuje ji pošta.