Obávají se toho, jaká bude výsledná podoba dokumentů a kolik budou mít času na jejich zavedení do praxe. Podle mluvčí Jarmily Balážové ministerstva k tomu ale nemají důvod.

Ministerstvo si uvědomuje, jaký dopad budou mít změny vzdělávacích programů na školy a děti, a právě proto do revize dokumentů zapojilo i odborníky, uvedla Balážová.

"Názor odborníků z praxe je nesmírně cenný a důležitý a současný ministr (v demisi) Robert Plaga (ANO) dal zřetelně najevo, že se RVP budou snažit maximálně vyjít vstříc požadavkům odborné veřejnosti, samozřejmě tam, kde je to možné," řekla.

RVP zavedla školská reforma v roce 2005, kdy nahradily jednotné osnovy. V minulém volebním období začalo ministerstvo školství připravovat jejich komplexní revizi, která by měla být hotová v roce 2022.

Nová vláda v návrhu programového prohlášení uvádí, že provede úpravy rámcových vzdělávacích programů tak, aby se posílila výuka jazyků, informatiky a technického vzdělávání. Z programu vlády ale není zatím jasné, jak to chce udělat.

Podle Balážové na úpravách pracují odborné skupiny, ve kterých jsou akademici, zástupci odborných a profesních asociací i pracovníci škol. O návrhu pojetí revize jednali v loňském červnu až říjnu, nyní se pracovní skupiny scházejí podle svých harmonogramů a projednávají jednotlivé úpravy, dodala.

Letos by podle ní ministerstvo chtělo předložit revizi všeobecného vzdělávání, výuky informačních a komunikačních technologií a cizích jazyků. Chystá se udělat úpravy v matematice pro střední odborné školy, jejichž žáci budou z matematiky na jaře 2022 poprvé povinně maturovat.

Hodlá také aktualizovat současný vzdělávací program středních odborných škol. Další práce na revizích se pak plánují na roky 2019 a 2020.

Zástupci konceptu Škola Můj Projekt dnes v tiskové zprávě upozornili, že pro úspěšné zavedení nových témat do praxe je třeba připravit metodiky, proškolit učitele a ověřit vše v praxi. Školy ale podle nich zatím neví, kolik času budou mít na seznámení s úpravami.

Nejasné je údajně třeba i to, zda a v jaké podobě zůstanou v upravených rámcových vzdělávacích programech takzvané klíčové kompetence, na které by se podle řady odborníků mělo vzdělávání v současnosti zaměřit.

Jde například o kreativitu, soutěživost, schopnost komunikace, spolupráci, touhu objevovat různá řešení, odpovědnost a sebevzdělávání.

Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) podle dosavadních informací připravuje takové úpravy, aby se zhruba dvě třetiny výuky mohly sjednotit na všech typech škol. Zbytek hodin by pak mohla každá škola využít jinak.

NÚV chce popsat výsledky učení pro různé ročníky vzdělávání. Revize by podle ministerstva měla zohledňovat zjištění z analýz výsledků státní části maturit, mezinárodních průzkumů, jako je například PISA, či doporučení České školní inspekce.